Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Jean-Christoph Maillot o Zkrocení zlé ženy

autor: Z webu

V neděli 24. ledna od 15.45 hod. mohou i diváci ve vybraných českých kinech vidět přímý přenos baletu Zkrocení zlé ženy na hudbu Igora Šostakoviče a v choreografii J. Ch. Maillota. Francouzský choreograf, současný ředitel Les Ballets de Monte Carlo Jean-Christophe Maillot vytvořil exkluzivně pro moskevský baletní soubor Bolšogo teatra adaptaci Shakespearovy komedie Zkrocení zlé ženy. Pod jeho vedením objevíme zcela nové kvality souboru a diváci se mohou přesvědčit, že výkony tanečníků jsou skutečně jedinečné. Světová premiéra této verze baletu Zkrocení zlé ženy se odehrála 4. července 2014. Při příležitosti přímého přenosu jsme choreografa Jeana-Christopha Maillota požádali o krátký rozhovor.

Jaký je váš názor na živé satelitní přenosy baletních představení z divadel do kin? Může tato forma přinést něco nového, pokud jde o divadelní zážitek?
Takový přímý přenos umožní lidem, kteří jsou roztroušeni po celé zeměkouli, prožít a sdílet ve stejný čas ten samý zážitek. Myslím, že právě to je podstatou myšlenky přímých přenosů, jde o něco výjimečného, co vzbuzuje opravdu silné pocity. Kouzlo konkrétního představení je sdíleno každým, kdo se dívá, a to kdekoli na světě, a tím se vytváří pocit společného setkání. Přináší to něco navíc, protože mé práce jsou vždy posuzovány jako svého druhu filmové, možná i kvůli tomu, že kladu velký důraz na hereckou stránku a na detail. Myslím, že zážitek z kina může pomoci divákům stát se svědky toho, jak tanečníci zároveň postavy hrají, což je výsledkem silného propojení, které jsem si s nimi vytvořil, když jsme společně pracovali na realizaci inscenace.

Proč jste si pro svou moskevskou produkci vybral zrovna téma Shakespearova Zkrocení zlé ženy?
Zkrocení zlé ženy je balet, který jsem si už velmi dlouho přál realizovat, poté, co jsem tančil v Crankově verzi v Hamburku (pozn. John Cranko v roce 1969 vytvořil úplně první choreografii pro tento balet, který tehdy realizoval ve Stuttgartu). Chtěl jsem vytvořit speciální choreografii pro Bernice Coppietersovou, která ale přestala tančit dříve, než jsem se s konečnou platností rozhodl pro vlastní scénickou realizaci. Bernice se stala mou choreografickou asistentkou, takže svým způsobem se přece jen dá říci, že jsem tu choreografii vytvořil pro ni.

Jak byste popsal charaktery a vztah Kathariny a Petruccia?
Zkrocení zlé ženy je považováno za jakousi „příručku pro muže – macha“. Když jsem znovu inscenoval Shakespearovu hru jako balet, rozhodl jsem se odvrátit od tohoto centrálního hesla a zkusit se podívat na věci z jiného úhlu: není to tedy o muži, který zkrotí ženu, ale ta hra je o dvou výjimečných lidech, kteří konečně potkají někoho, kdo se přesně hodí k jejich osobnosti a splní jejich očekávání. Toto setkání je bouřlivé, třaskavé, je to opravdová láska na první pohled.

Vaši inscenaci některé kritiky charakterizují jako „velmi atletickou“. V čem byla vaše choreografie podle vás největší výzvou pro tanečníky?
Asi největší výzvou bylo to, že jsem zaujal naprosto rozdílný přístup, srovnáváme-li s normálním procesem zkoušení, který tanečníci obvykle absolvují. Moje choreografie jsou založeny na vzájemných vztazích mezi lidmi, na jejich osobnostech, jejich talentu a jejich zvláštnostech. Vytvořil jsem Zkrocení zlé ženy založené na znalosti toho, kdo ti tanečníci jsou, jakým druhem osobností jsou. Měl jsem k dispozici velmi talentované tanečníky s dokonalou technikou, nicméně stejně bylo pro mě výzvou požádat je, aby nechali techniku stranou a byli jen sami sebou. Znamenalo to vytrhnout je (či osvobodit, chcete-li) z rámce, v němž vyrůstali a zráli jako tanečníci.

Jak se vám vůbec práce s baletním souborem Velkého divadla v Moskvě líbila?
Byl to obrovský zážitek a zkušenost. Původně jsem si nebyl jist, zda mám vůbec vytáhnout paty z Monaka, abych vytvořil balet někde jinde, ale Sergej Filin mě přesvědčil. A stalo se to, že jsem se setkal s extrémně talentovanými tanečníky, kteří se pustili do práce s obrovskou vervou a odhodláním a vytvořili dílo k obrazu svému.

Mohl byste ještě na závěr říci něco obecnějšího k oboru choreografie… Co máte nejraději během tvůrčího procesu?
Tento balet by neexistoval bez velkého přínosu tanečníků, protože role jsou postaveny na jejich osobnostech. Dokonce jsem vytvořil roli, která v Shakespearově hře neexistuje (hospodyně, kterou tančí Anna Tikhomirova). Nejvíc mě bavilo, že jsem mohl být svědkem toho, jak tanečníci „oživují“ své postavy, a zároveň zůstávají sami sebou v choreografiích založených na tom, kým doopravdy jsou.

18.1.2016 16:01:15 Jana Soprová | rubrika - Rozhovory

Časopis 19 - rubriky

Archiv čísel

Festivaly (1), Koncerty (1), Zveme ... (2)

reklama