zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Dekadence. České země 1880 - 1914

Jan Zrzavý, Náměsíčník, 1913 (Západočeská galerie v Plzni)

autor: Z webu   

zvětšit obrázek

„Přílišnou pozornost“, kterou na sebe přilákala Entropie Davida Černého se může pokusit odvést jiná česká umělecká aktivita v Belgii - výstava Dekadence. České země 1880 – 1914 v galerii v Hôtel de Ville – na bruselské radnici a v Musée provincial Félicien Rops v Namuru, která bude zahájena 30. ledna a potrvá do 10. května 2009. Jedná se o jakousi rozšířenou reprízu výstavy realizované úspěšně v Obecním domě v Praze na přelomu let 2006 a 2007 pod názvem „V barvách chorobných. Idea dekadence v umění českých zemí 1880 -1914“.

Dekadentní nálady vycházející z představ o všeobecném úpadku civilizace se u nás objevily v 80. letech 19. století zpočátku v neoromantických dílech Maxe Pirnera, Hanuše Schweigera, Jakuba Schikanedera, v 90. letech už přímo např. u Karla Hlaváčka, Alfonse Muchy, Františka Bílka, Maxe Švabinského, na něž pak navazovala tzv. druhá symbolistní generace umělců kolem roku 1905, kteří později založili sdružení Sursum – František Kobliha, Jan Zrzavý, Josef Váchal, Jan Konůpek a další. Literáti se soustřeďovali kolem časopisu Moderní revue vydávaného v letech 1895 – 1925, v jehož čele stál Arnošt Procházka a Jiří Karásek ze Lvovic a s nímž výtvarně spolupracoval Karel Hlaváček. Dekadence zasahovala různých směrů – expresionismu, kubismu (Emil Filla, Bohumila Kubišta) a najde se i v předválečné umělecké fotografii u Františka Drtikola.

V celku zahrnuje belgická výstava ústřední náměty dekadence – sebeanalýzu prostřednictvím autoportrétů, zobrazení smrti jako východiska, lásku a sexualitu. Tématicky je rozdělena do dvou okruhů – v Bruselu budou prezentována díla zaměřená na nitro umělce a agonii individua, v regionálním muzeu v Namuru pak díla inspirovaná sexualitou v propojení s erotickými malbami a lepty Féliciena Ropse, který byl koncem 19. století velkým inspiračním zdrojem pro mnoho umělců. Vedle řady známých osobností uvedených výše jsou zde zastoupena i jména opomíjená jako např. Jaroslav Panuška nebo Josef Mandl.

Výstava, pořádaná společností Arbor Vitae ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví a s oběma belgickými institucemi, patří k oficiálním doprovodným akcím předsednictví České republiky v Radě Evropské unie.

2.2.2009 19:01:19 Helena Kozlová | rubrika - Výstavy

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Články v rubrice - Výstavy

Fotografie Miloše Budíka v Praze

Vila Tugendhat ve fotografii Miloše Budíka

Muzeum města Prahy navazuje na výstavu Muzea města Brna Miloš Budík – Jsem fotograf, a představí hlavním ...celý článek



Časopis 17 - sekce