Scéna.cz 

Spící Amor na Masarykově stole

Čas se na chvilku zmaterializoval a ukázal ze své lepší stránky v podobě tikajících a obíjejících hodin, hodinových strojků hrajících melodie a zvonkoher na výstavě Hodiny ze sbírek Pražského hradu v Císařské konírně.

Hodiny z reprezentačních prostor, depozitářů, kanceláří, z interiérů prezidenta i první dámy a ze zámku v Lánech, z nichž 75 bylo nově zrestaurováno a některé nově zprovozněny - aby je návštěvníci mohli obdivovat v plném lesku - jsou zde prezentovány nejen jako funkční přístroje ale především jako estetické předměty podřízené stylovému vývoji.

Hodiny se používaly na Pražském hradě už odedávna. Nejstarší doložené mechanické hodiny, které se však nedochovaly, postavil pro Karla IV. císařský horologista Martin kolem roku 1354. Od roku 1408 působil jako orlojník Václava IV. Mikuláš z Kadaně, tvůrce staroměstského orloje.

Na výstavě najdete složité mechanismy z ozubených kol jako je orloj z jižní věže katedrály, zhotovený Hansem Bechlerem v Magdeburgu – nejstarší exponát, nebo „vytahovadlo“ z poloviny 18. století, které sloužilo v hradní kuchyni k rožnění masa. Dále krásné, bohatě zdobené hodiny z 18. století, zhotovené ve Vídni a vyhrávající menuet z Dona Giovanniho nebo také hodiny ve stylu luiséz z doby kolem roku 1770 s hracím strojkem, které se dnes nacházejí na krbu v Zrcadlovém salónu reprezentačních prostor a které „se proslavily“ zejména v 80. letech jako rekvizita novoročních projevů komunistického prezidenta Husáka. Zachoval se větší počet elegantních empirových bronzových pozlacených hodin, z nichž jedny měl na svém pracovním stole i prezident Masaryk – byly vyrobeny v Paříži kolem roku 1810 jako model do ložnice - jako tzv. „spací hodiny“ – zdobí je symboly spánku - spící Amor, hvězdy a makovice. Při cestách v době Ferdinanda V. Dobrotivého v 19. století dvůr používal malé cestovní budíky, z té doby také pocházejí obrazové hodiny s olejomalbou alpské krajinky s řemeslníky a oživené „plápolajícím ohněm“, „tekoucí vodou“ a strojkem vyhrávajícím Radeckého pochod a rakouskou hymnu. Z novější doby se představují např. hodiny ve stylu art deco vyrobené v Zürichu ve 30. letech minulého století zakoupené pro zámek v Lánech v roce 1939. Je známo, že podobné hodiny vlastnil i Karel Čapek. A abychom si představili, jaké místo hodiny původně zaujímaly, můžeme z lavičky pozorovat nainstalovanou část dobového interiéru – hodiny na zrcadle a na krbu v setu se svícny. Pozoruhodné je, že se ve sbírkách nedochovaly žádné náramkové a kapesní hodinky.

103 vystavených hodin a jejich součástí společně s dalšími doplňky představuje snesitelnou porci pro návštěvníka, výstava je přehledná a lze ji vidět a slyšet do 28. září 2008 v Císařské konírně Pražského hradu.