Scéna.cz 

Funès a Depardieu v překladu Jiřího Žáka

Nakladatelství XYZ vydává dvě knihy z překladu Jiřího Žáka - Louis De Funès: Lidé jsou komedianti, my jsme herci a Gérard Depardieu: Ukradené dopisy.

Četník ze Saint-Tropez, Fantomas, Křidýlko nebo stehýnko,Oscar, Velký flám, Piti piti pa, Smolař… to jsou filmy, jimiž komik Louis de Funès oslovuje diváky na celém světě. Jeho gesta zlidověla, výroky z jeho filmů si lidé pamatují a baví se jimi dodnes. Funès se stal legendou.
Ani Česká republika není výjimkou, naopak. Filmy Louise de Funèse se prodávají na DVD a televize je pravidelně zařazuje do vysílání. Jak je to možné? Jsou Funèsovy snímky skutečně tak kvalitní, byla jeho komika opravdu tak originální? A jaký byl vlastně Louis de Funès člověk? Zatrpklý samotář uzavírající se před veřejností do rodinného kruhu? Laskavý otec a příjemný kolega? Lakomec hromadící s harpagonskou vášní peníze a majetek? Na tyto otázky se pokouší nalézt odpovědi kniha Jiřího Žáka, který poodhaluje nejintimnější zákoutí Funèsova života a zároveň ho zařazuje do dobových souvislostí. Kromě osobního příběhu slavného komika autor mapuje i poválečnou francouzskou kinematografii a společenské poměry, v nichž Funèsovy filmy vznikaly.

Gérard Depardieu: Ukradené dopisy
Na pultech pařížských knihkupectví tahle knížka vzbudila senzaci. Muž, který byl doposud známý jako herec, najednou předstoupil před veřejnost s pětadvaceti sugestivními dopisy, adresovanými rodičům, filmovým kolegům, ale také abstraktním pojmům, jako jsou peníze, příroda, nemoc či práce. Nezvyklá upřímnost a překvapivě vysoká literární úroveň překvapila kritiky i čtenáře. Všichni pochopili, že síla Depardieuovy osobní výpovědi spočívá ve spontánnosti, s jakou se velký herec obrací na své blízké. Depardieu si na nic nehraje. Podobně jako ve filmu, i ve svých nejintimnějších výpovědích si uchovává unikátní syrovost, originalitu. Svádí své vnitřní boje, ne snad proto, aby zvítězil, ale aby si našel odpovědi na základní otázky, provázející celý jeho život a tvorbu. Zůstává Cyranem i Kryštofem Kolumbem, je v něm vzdor i porozumění, něha i surovost. Nelže, protože to nemá zapotřebí. Podobných knih, jako jsou Depardieuovy Ukradené dopisy, najdeme se světové literatuře jen velmi málo. A to z nich činí naprosto výjimečné dílo, zpověď v tom nejvlastnějším smyslu slova.

Jiří Žák (*1946 v Praze) je herec a člen pražského Divadla na Vinohradech. Ve svém literárním díle se důsledně věnuje Francii, její kultuře a historii. Je autorem více než třiceti překladů beletrie a literatury faktu. Překlady jeho divadelních her hrálo a hraje nejedno divadlo po celé republice. Česká televize v minulosti uvedla cyklus jeho rozhovorů s francouzskými umělci a známá je také jeho spolupráce s časopisem Reflex.
Životopis Louise de Funèse je v pořadí jeho osmou knihou: Francouzské rozhovory (1999), Hovory o knihách (2000), Na slovíčko, Francie (2001), Jean Marais: Mé dveře jsou dokořán (2001), Kdyby nám Paříž vyprávěla (2002), Co ještě Paříž neřekla (2004) a Co Paříž zatajila (2005).