Scéna.cz 

Autor románu Jméno růže má 75 let

Italský vědec a spisovatel Umberto Eco si získal nesmrtelnost románem Jméno růže (1980, č. 1985), podle něhož vznikl i populární film v hlavní roli se Seanem Connerym. Mezi širší veřejností je paradoxně znám jako autor „jednoho románu,“ zatímco vědecké vážnosti mu dodává jeho kariéra v oblasti sémiotiky.
Umberto Eco se narodil 5.ledna 1932 v Alessandrii v Piedmontu v Itálii. Navzdory přání svého otce, který z něj chtěl mít právníka, vystudoval v Turíně středověkou filosofii a literaturu. V 50. letech pracoval jako kulturní editor v italské veřejnoprávní televizní stanici RAI. V 70.letech psal sloupky pro avantgardní časopis Il Verri. V roce 1962 vyšla kniha Opera aperta (Otevřené dílo), ve které pojímá literární dílo jako pole spíše než proud významů. Čím otevřenější je dílo, čím širší možnosti výkladu poskytuje, tím je podle něj hodnotnější a živější. Jeho zájem o středověkou kulturu se postupně přeměnil v zájem o kulturu obecně a o sémiotiku. V roce 1971 se stal prvním profesorem sémiotiky na univerzitě v Bologni, kde působí dodnes. V roce 1976 vyšla jeho kniha A Theory of Semiotics (v českém překladu Teorie sémiotiky vyšla v roce 2005).

Eco se jako vysokoškolský profesor zabývá významem znaků, symbolů a jazyků pro komunikaci člověka, svým historickým detektivním příběhem s exkurzy do filozofie a teologie vytvořil svébytný žánr, jehož strukturu využívají od té doby další autoři. Světovou proslulost získal v 80.letech, kdy napsal román Il nome della rosa (Jméno růže). Původně se prý toto dílo mělo jmenovat Vražda v opatství nebo Adso z Melku. Prodalo se jí neuvěřitelných 9 mil. výtisků). Jeho nejnovějším románem je Tajemný plamen královny Loany, vzpomínková próza na 30.-40.léta fašistické Itálie, jejichž podoba se vybavuje archiváři, který ztratil paměť. Jedinečné dílo vytvořil také publikací Dějiny krásy, komplexním pohledem na vývoj vnímání krásy a jejích kritérií od prvních uměleckých děl po nejžhavější současnost. V Česku pobýval s manželkou v srpnu 1968 a potom v roce 2000, kdy převzal Ceny Vize 97. Z jeho děl si můžeme v českém překladu přečíst některé z odborných publikací, ale i románů. Kromě výše jmenovaných jsou to např. Skeptici a těšitelé, Foucaltovo kyvadlo, Ostrov včerejšího dne nebo Bandolino.