Scéna.cz 

Výtvarné tipy 21. týden

Eiffelovy megastavby
Jeden z mála projektantů v dějinách, jehož jméno zná celý svět. Francouzský dokument. Kouzelník s ocelí Gustave Eiffel patří mezi osobnosti devatenáctého století, díky nimž Francie vstoupila do moderního věku. Kromě slavné věže, která se stala symbolem Paříže, tento technologický génius za víc než třicet let navrhl a postavil několik tisíc ocelových staveb na pěti kontinentech. V Evropě, v Asii, v Africe, i v celé Americe. Viadukty, mosty, nádraží, observatoře, dokonce i vnitřní kostru slavné sochy Svobody. Gustave Eiffel také neustále zlepšoval stavební technologie své doby. Například zdokonalil technologii výstavby mostních konstrukcí. Byl neuvěřitelně zapálený pro vědu a pokrok, neustále inovoval jak navrhování konstrukcí, tak metody provedení staveb. Po celý život zlepšoval a vynalézal s utkvělou myšlenkou – zapsat se do historie.
Vysílání: 23.5., 18.30 hod., ČT2
Opakování: 27.5., ČT2

Zázraky lidského génia: Zlatý věk islámu
Fascinující arabské mrakodrapy, působivé mešity i monumentální památníky jako Tádž Mahal svým stylem odráží bohatou kulturní historii jednoho z vůdčích světových náboženství. Epizoda z koprodukčního dokumentárního cyklu (Premiéra). Islámský zlatý věk byl obdobím, kdy lidstvo dosáhlo největšího vědeckého pokroku. Trvalo od 8. do 13. století a moderní svět mu vděčí za mnohé. Z pohledu architektury přinesl velké množství inovací. Zásadně se změnilo myšlení lidí v oblasti geometrie, matematiky, astronomie a vzdělání. Islámští učenci byli tolerantní, znalosti přebírali ze všech možných zdrojů. Nebáli se čerpat z tradic dřívějších kultur a civilizací – obzvlášť od Řeků a Římanů na jedné straně a od Peršanů a Indů na straně druhé. Ve svých stavbách jako první ve větší míře uplatnili již známé prvky jako např. kopule a dávno před evropským rozmachem gotiky začali používat lomené oblouky. Stavby typu monumentální hrobky Tádž Mahal i dnes fascinují miliony návštěvníků z celého světa a patří k novodobým divům.
Vysílání: 23.5., 20.00 hod., ČT2
Opakování: 24.5., ČT2., 28.5., ČT2

Ruce, kruh a hlína
Zachování a rozvoj tradičních lidových řemesel je v rukou šikovných jednotlivců. Připravila R. Šáchová. Dokumentární film Ruce, kruh a hlína představuje portréty těch tvůrců z řad Nositelů tradice lidových řemesel, kteří se věnují starým hrnčířským technologiím. Šest oceněných řemeslníků předvádí na hrnčířském kruhu výrobu lidové fajánse, habánské fajánse, kolovečské keramiky, tupeské majoliky a černé hrnčiny.
Vysílání: 26.5., 15.00 hod., ČT2
Opakování: 30.5., ČT2., 31.5., ČT2

Skryté skvosty: Jaroměřice nad Rokytnou
Herec Jaroslav Plesl prozradí, co se návštěvník obyčejně nedozví a o čem kasteláni většinou nemluví. Cesta po hradech, zámcích a výjimečných památkách v novém dokumentárním cyklu České televize (Premiéra). Na úpatí Českomoravské vrchoviny leží Jaroměřice nad Rokytnou, místo, které se v dějinách stalo několikrát významným centrem kultury. Nejvýrazněji se do historie města zapsal Jan Adam z Questenbergu, ten přestavěl zámek, který dnes patří mezi největší barokní objekty Evropy – takové malé Versailles ve středu Čech. Hudbymilovný hrabě se zaměřoval hlavně na italskou operu a díky němu vzniklo dílo O původu Jaroměřic. A uvádí se, že to bylo poprvé, kdy u nás byla česky uvedena opera na hudební scéně. I Jarda Plesl se nechal unést barokní hudbou a vyzkoušel si, jaké by to bylo pro pana hraběte pracovat.
Vysílání: 26.5., 21.30 hod., ČT2
Opakování: 29.5., ČT2., 01.6., ČT2

Mapa míst svatých a klatých
Dokumentární esej o rozvolňujícím se svazku mezi lidmi, krajinou a historií. Pořad uvádíme u příležitosti zítřejších 70. narozenin dokumentaristy a scenáristy Josefa Císařovského (2002). Pokus o rekonstrukci ztracené mapy Bohuslava Balbína, kde byla zaznamenána památná místa naší země se stopami pradávných kultur v podobě menhirů, památných stromů či obětních kamenů. Na jejich místě anebo v těsné blízkosti umístila později panující křesťanská kultura své symboly – rotundy, kapličky, kříže, chrámy a kostely. Přesto se původní vztah k těmto místům nepodařilo z podvědomé paměti obyvatel zcela vymazat a dokumentární film se je snaží přiblížit znovu k vědomému vnímání. Je však na každém z nás, aby při putování naší krajinou i bez Balbínova průvodce intuitivně pocítil a zaznamenal na své vnitřní mapě dávnou energii míst, z nichž mnohá se již kvůli chybějící citlivosti moderní společnosti nenávratně ztratila. Na Ekofilmu 2003 získal snímek režiséra Josefa Císařovského Zvláštní cenu poroty.
Vysílání: 27.5., 11.30 hod., ČT2

Divy starověku (2/10)
Památníky kolosálnější než ty současné, obdivuhodná válečná plavidla, technologie, které stále vyvolávají úžas. Americký dokumentární cyklus představuje starověké objevy a vynálezy. Jak vytesali Egypťané největší monument na světě – tisíce let před Mount Rushmorem? Jak postavili Římané kopuli větší, než je ta na budově amerického Kapitolu? Je stará bezmála dva tisíce let a pořád stojí! Jak lidé připravovali masivní kvádry v Stonehenge stovky kilometrů v hrbolatém terénu?
Vysílání: 29.5., 17.25 hod., ČT2
Opakování: 01.6., ČT2., 03.6., ČT2

Klenoty světového dědictví UNESCO (6/6) - Chorvatsko, křižovatka civilizací
Země formovaná historickými velmocemi se zajímavou architekturou i přírodou. Francouzský dokumentární cyklus (Premiéra). Chorvatsko, omývané Jaderským mořem a formované četnými okolními vlivy, má bohatou kulturní historii. Jeho památky, ležící na rozhraní největších evropských říší, jsou živým svědectvím dějin, které přesahují hranice jedné země. Chorvatsko se totiž rozkládá na křižovatce čtyř významných kulturních oblastí. Jeho památky pocházejí jak z dob římské, byzantské a osmanské říše, tak z období rakousko-uherské monarchie. Od pobřeží Jaderského moře až po okraj východního cípu Alp zve chorvatské území k cestování časem a k poznávání mnoha různých civilizací. I proto bylo na seznam světového dědictví UNESCO zapsáno v součtu deset kulturních památek a přírodních lokalit.
Vysílání: 23.5., 22.45 hod., ČT art
Opakování: 28.5., ČT art

Gauguin: nebezpečný život
Pohled na Gauguinův nespoutaný život nejen z historického hlediska, ale i optikou současnosti. Dokument BBC (Premiéra). Jako někdo, kdo se hned po narození ve Francii přestěhoval do Peru a pak zpět do Francie a měl smíšený peruánsko-francouzský původ, se Gauguin mohl cítit jako vyděděnec. V Paříži byl jeho opatrovníkem Gustavo Arosa, významný sběratel umění, především děl malíře Delacroixe, velkého mistra barev a romantické emocionality. Tím byl mladý Gauguin obklopen, a i když mu našli práci v makléřské firmě, umění se stalo nedílnou součástí jeho života. Záhy se oženil s temperamentní Mette Gadovou, během poměrně krátké doby se jim narodilo pět dětí a nakonec se s rodinou odstěhoval do manželčina rodného Dánska. Nemluvil dánsky, vztah se začal rozpadat a Gauguin si hořce stěžoval, že v Dánsku nemá žádné umělecké známosti. Chtěl se od toho všeho záměrně vzdálit, opustit racionalitu a vrátit se k něčemu prostšímu, k ryzí bezprostřednosti. V britském dokumentu Gauguinův nespoutaný život a umění uvádí do souvislostí také malířovi současní potomci – Gauguinova pravnučka Mette Gauguinová, i pravnučka a vnuk z tahitské větvě, Celine Perraudová a Marcel Tai Gauguin.
Vysílání: 25.5., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 29.5., ČT art

Artmix
V květnovém měsíčníku vám přineseme velkou reportáž z Benátského bienále, které už je 59. mezinárodní výstavou umění. Jaký zájem vzbudí obdivuhodná skleněná instalace v chrámové lodi, kterou pod názvem „Stromy rostou z nebe“ vytvořil Rony Plesl či malby a instalace Daniela Pešty a Lubomíra Typlta? Režie J. Chytilová (Premiéra). Tématem květnového vydání je 59. mezinárodní výstava umění, La Biennale di Venezia. Expozice je umístěna v Centrálním pavilonu v Giardini a v Arsenale, účastní se jí 213 umělců z 58 zemí a vystaveno bude 1 433 děl. My se soustředíme na české tvůrce, kteří v Benátkách vystavují. V Palazzo Mora a Bembo je to Daniel Pešta a Lubomír Typlt, své skleněné plastiky pak představí na letošním Biennále Rony Plesl a to instalací „Stromy rostou z nebe“ v kostele Santa Maria della Visitazione. Jeho dílo představuje světovou premiéru unikátní technologie tavení skla, která dovoluje vytvořit skleněnou plastiku bez jakýchkoli omezení. Plesl si pro svou instalaci zvolil kostel, v němž se propojuje vznešenost křišťálových plastik s noblesní čistotou raně renesančního prostoru. Kromě těchto tří našich umělců se podíváme do Giardini, kde představují své projekty jednotlivé země a také přineseme tipy na zajímavé výstavy, které jsou souběžně v Benátkách k vidění.
Vysílání: 26.5., 23.15 hod., ČT art
Opakování: 30.5., ČT art