Scéna.cz 

Lipnickou bibli vidělo zatím 16.000 návštěvníků

Vzácný originál středověkého latinského rukopisu tzv. Lipnické bible, který se vrátil po 600 letech na hrad Lipnice nad Sázavou jako na místo svého vzniku, zatím vidělo od konce června přes 16.000 návštěvníků. Výstava Lipnická bible 1421–2021 zajištěná Národním památkovým ústavem, na níž se příchozí kromě samotného rukopisu mohou seznámit s jeho historií a zároveň si kodex virtuálně prolistovat na dotykovém displeji, zde potrvá pouze do 29. srpna. Poté bude originál Lipnické bible vystaven od 1. do 15. září v Praze v Zrcadlové síni Klementina Národní knihovny ČR.

Osud Lipnické bible, který je spojený s českou historií a kulturou, nejprve zaujal členy okrouhlického spolku Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého. Ti se obrátili na ředitele Muzea bible ve Washingtonu (Museum of the Bible), které dnes Lipnickou bibli vlastní, s otázkou, zda by bylo možné vzácný rukopis v roce jubilea na Lipnici zapůjčit. Po pěti letech jednání se ručně psaný originál vrátil na konci letošního června na hrad Lipnice nad Sázavou. Kromě výstavy vydal Spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého v Okrouhlici kolektivní monografii Lipnická bible. Štít víry v neklidných časech pozdního středověku.

„Lipnická bible, dosud málo známý latinský rukopis uložený v USA, je tichým svědkem neklidného času husitských válek. Jeho unikátnost spočívá nejen ve stáří, ale také v tom, v jak zachovalém stavu je,” zdůraznil při zahájení výstavy Ladislav Langpaul ze Spolku Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého. „Bible obsahuje nejen výtvarný doprovod, ale i množství poznámek, jak text vykládat v tehdejších diskusích mezi katolíky a kališníky. Je možné, že ji v době husitských válek nějakou formou užívaly obě strany, takže rukopis můžeme i v současné době brát jako inspiraci smíření v Čechách,” dodal Ladislav Langpaul.

Lipnická bible je vystavena ve druhém patře Thurnovského paláce hradu Lipnice nad Sázavou za přísných technických a bezpečnostních opatření. Do místnosti nesmí dopadat světlo a čidla hlídají správnou vlhkost vzduchu. Muzeum bible ve Washingtonu Lipnickou bibli zapůjčilo do České republiky bezplatně a uhradilo navíc přepravu a pojištění. Na nákladech se významně podílí anonymní soukromý sponzor z USA. Česká strana zajistila výstavní prostory a jejich zabezpečení.
Odborná kolektivní monografie Lipnická bible. Štít víry v neklidných časech pozdního středověku editorů Lucie Doležalové, Karla Pacovského a dalších patnácti autorů shrnuje nejnovější výzkum o Lipnické bibli i širší kontext jejího vzniku. Kniha vyšla 26. června v den zahájení výstavy na hradě Lipnice nad Sázavou. Na podporu vydání knihy uspořádal okrouhlický spolek prostřednictvím crowdfundingového portálu HitHit sbírku, jež vynesla částku téměř 200 000 Kč. Ta významně pomáhá k financování celého projektu, spočívajícího především na soukromých příspěvcích a podpoře.
Organizaci výročí Lipnické bible zajišťuje Spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého v Okrouhlici. Výzkum prezentovaný ve zvláštní publikaci i na výstavních panelech řídila Lucie Doležalová. Byl realizován na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze s podporou projektů Centrum pro studium středověku (Progres Q07), Středověká studia ve studentské perspektivě (SVV č. 260 554) a projektu č. LM2018101 LINDAT/CLARIAH-CZ podpořeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Výstavu ve svých prostorech na hradě Lipnici zajišťuje Národní památkový ústav a kastelán hradu ve spolupráci s Muzeem bible ve Washingtonu.

Vznik a historie Lipnické bible
Když v květnu 1421 neznámý písař dopisoval v Lipnici poslední řádky obsáhlé latinské bible, na níž usilovně pracoval už přinejmenším celý uplynulý rok, České království se zmítalo ve víru vleklé nábožensko-politické krize a k tomu muselo čelit vojenskému nátlaku usilujícímu složitou situaci vyřešit hlavně rychle a rázně. Lipnice nad Sázavou tehdy patřila jednomu z nejmocnějších mužů země, Čeňkovi z Vartenberka. Ten zde v hradní kapli již před čtyřmi lety nechal za skandálních okolností vysvětit na kněze přívržence kalicha. O několik málo dní, nanejvýš týdnů později – začátkem června 1421 – se pak tento český šlechtic zúčastnil slavného sněmu v Čáslavi, na němž byla odmítnuta platnost korunovace Zikmunda Lucemburského a naopak přijata závaznost základního husitského programu ve znění Čtyř pražských artikulů...