Scéna.cz 

Literární tipy 30. týden

Sebemilenec
Simona Stašová a Jaromír Dulava v televizním filmu podle bestselleru Simony Monyové. Dramatický příběh vznikl na základě skutečných událostí za života úspěšné spisovatelky, od jejíž smrti v těchto dnech uplynulo 10 let. Dále hrají: P. Kříž, N. Konvalinková, M. Šplechtová Hrušínská a další. Kamera P. Hojda. Scénář E. Papoušková a F. Renč. Režie F. Renč. Je v životě opravdu nejhorší zůstat sám? I na to odpoví příběh tragické lásky Libuše (S. Stašová) a Oty (J. Dulava). Úspěšné podnikatelce, která se ocitá na vrcholu zralého věku, nachystají dvě nejlepší kamarádky opravdu nečekané narozeninové překvapení. Díky tomu se osamělá Libuše seznámí s šarmantním „kovbojem“ Otou, který vnese do jejího života lásku a radost. Její štěstí ale netrvá dlouho. Euforický pocit z nového životního startu vystřídají stres a utrpení. V mrazivém vyprávění odrážejí autoři scénáře život spisovatelky Simony Monyové, jejíž stejnojmenná literární předloha se stala inspirací pro vznik tohoto filmu pod taktovkou režiséra F. Renče.
Vysílání: 01.8., 21.45 hod., ČT1

Očima Arthura C. Clarka
Velká objevitelská dobrodružství neprobíhala pouze na povrchu planety Země, ale jejímu novému chápání přispíval i pohled z odstupu fascinujícího kosmu (2003). Režie P. Horký. "Prožíváme snad nejzajímavější dobu v dějinách kosmického bádání. Zjišťujeme mnoho věcí, o kterých bychom si nikdy nemysleli, že mohou skutečně existovat. Jsem si jist, že nás čeká ještě spousta překvapení z vesmíru," říká v pořadu významný vědec a nejúspěšnější spisovatel sci-fi literatury na světě A. C. Clarke. A má nepochybně pravdu, což potvrzují i výpovědi těch, kteří měli možnost pohlédnout na naši Zemi z kosmu a dokonce i z Měsíce. Ta překvapení z vesmíru však bohužel nemusejí být vždy pro lidstvo příznivá. A. C. Clarke je zapojen do rozsáhlého vědeckého projektu Space Guard, jehož cílem je určit možná ohrožení z kosmu a stanovit obranné postupy.
Vysílání: 01.8., 12.55 hod., ČT2

Vzpomínka na Jaroslava Seiferta
Vlasta Chramostová vzpomíná na sklonek života velkého básníka a okolnosti jeho pohřbu v tíživé době normalizace. Dokumentární pořad režisérky Evy Sadkové, od jejíhož narození nedávno uplynulo 90 let (1990). K pětiletému výročí úmrtí básníka a nositele Nobelovy ceny Jaroslava Seiferta vznikl na počátku 90. let vzpomínkový pořad, jehož zasvěcenou průvodkyní se stala herečka Vlasta Chramostová. Ta se se Seifertem častokrát setkávala v posledním období jeho života a věnovala mu k 70. narozeninám i svůj první samizdat – jím napsanou sbírku Vějíř Boženy Němcové vydanou v roce 1942. Seifert byl mezi prvními signatáři Charty 77, což československá vláda dlouho utajovala, ale dala básníkovi zakusit, jaké je to ocitnout se v její nemilosti. Poslední léta života pro něj byla těžká – jeho díla byla cenzurována, vycházela neoficiálně či ve velmi omezeném nákladu a takřka bez pozornosti oficiální kritiky. Na milost musel režim Seiferta vzít až dva roky před jeho smrtí, kdy se stal laureátem Nobelovy ceny. Vlasta Chramostová se zúčastnila Seifertova pohřbu, který jí utkvěl v paměti skrze nejrůznější prožitky. Naschvály ze strany StB znemožnily její přítomnost u ukládání rakve do hrobu v Kralupech, přesto se nakonec podařilo zajistit, aby se na něm ocitly hereččiny květiny. Silně osobní vzpomínky doplňuje procítěná recitace Seifertových básní, které dokreslují tklivý podzim jeho života ve společnosti, jež bránila plně docenit jeho osobnost a svébytné vnímání světa kolem nás. Pořad vznikl v režii Evy Sadkové (*16. 7. 1931 – †8. 4. 2000), klíčové osobnosti televizní dramatické tvorby 50. – 90. let, která byla autorkou i řady pozoruhodných dokumentárních snímků a literárních pořadů. V uplynulých dnech jsme si připomněli 90 let od jejího narození.
Vysílání: 26.7., 09.45 hod., ČT3

Maďarská čítanka (9/16)
Edina Szvoren – portrét maďarské spisovatelky, autorky sbírky povídek Tykání a oceňované knihy Není, a ať ani nebude. Režie B. Karásek (Premiéra). Edina Szvoren. Narozena 1974, učitelka hudební teorie a četby notového zápisu na Hudební střední škole a Gymnasiu Bély Bartóka, kde sama maturovala. Na Vysoké škole Ference Liszta vystudovala dirigování. V roce 2010 jí vyšla sbírka povídek Tykání. Za knihu Není, a ať ani nebude (2015) získala Literární cenu Evropské unie. Je pro ni příznačné téma rodiny, resp. nemožnost a iluze rodinného bytí. V centru jejích próz stojí bolest, neúplnost, pokřivení, zobrazuje beznadějné stavy, z nichž nelze vystoupit. Její texty mají dokonale zformovanou a důkladně promyšlenou strukturu. Sama přiznává, že jsou pro ni jako čtenářku i spisovatelku výzvou prózy s razantními zlomy, ať už příběhovými, či formálními.
Vysílání: 27.7., 23.50 hod., ČT art
Opakování: 28.7., ČT art

Maďarská čítanka (10/16)
Viktor Horváth – portrét maďarského spisovatele a překladatele, autora románu Turecké zrcadlo, za který získal Literární cenu EU. Režie T. Bojar (Premiéra). Viktor Horváth. Spisovatel, překladatel z angličtiny, němčiny a španělštiny, vysokoškolský pedagog, narozen 1962. Na univerzitě v Pětikostelí vyučuje umělecký překlad a dějiny básnických forem. Je autorem poetické příručky s názvem Kontrarevoluce básně. Svoji první prózu vydal poměrně pozdě, ve 42 letech. V roce 2012 získal za román Turecké zrcadlo Literární cenu Evropské unie. Román zavádí čtenáře do Uher 16. století, kdy si zemi podmanil sultán Sulejmán Nádherný. Bouřlivé dění sledujeme očima mladého osmanského Turka. O obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy roku 1968 pojednává nejnovější Horváthův román Můj tank. Naše historické trauma však pojímá groteskně. Vypravěčem a přímým účastníkem invaze je totiž politicky uvědomělý prosťáček s hodností nadporučíka Maďarské lidové armády.
Vysílání: 27.7., 00.00 hod., ČT art
Opakování: 28.7., ČT art