Scéna.cz 

Návrat tří malých skvostů

Tři unikátní kresby starých mistrů ze sbírky brněnského advokáta dr. Arthura Feldmanna (1877 - 1941) se po roce vrátily zpátky do Moravské galerie. Návštěvníci je mohou až do začátku ledna 2005 spatřit v kabinetu expozice starého umění v Místodržitelském paláci na výstavě Návrat tří malých skvostů.
Kresby Hanse von Aachena Minerva přivádí Malířství mezi svobodná umění, Johanna Christopha Schürera Nerovný pár a Antona Kerna Rebeka u studně tvořily od roku 1961 součást sbírek Moravské galerie. V březnu 2003 pak byly spolu s ostatními díly Feldmannovy sbírky na základě zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem vráceny Feldmannovým dědicům žijícím v Izraeli. Na počátku letošního léta je Ministerstvo kultury ČR zakoupilo pro Moravskou galerii zpět, cena za tyto tři skvosty se pohybovala v řádu milionů. Moravská galerie, která má vážný zájem zakoupit od dědiců ještě další dvě kresby, usilovala o výše zmíněná kreslířská díla především kvůli jejich výjimečné kulturní a umělecké kvalitě srovnatelné s celosvětově proslulými výtvarnými díly období manýrismu a rokoka.

U příležitosti získání cenných děl uspořádala Moravská galerie komorní výstavu v kabinetu stálé expozice starého umění – získaná díla jsou v ní doplněna dalšími kresbami manýrismu a rokoka a rokokovým porcelánem ze sbírek galerie.
Kresba od Hanse von Aachen (1551/1552 – 1615) patří do souboru světově nejvýznamnějších rudolfínských kreseb.
Do okruhu Hanse von Aachen patřil v Praze i jeho žák Johann Christoph Schürer (činný v Praze 1609 – 1615), stipendista kurfiřtského páru ze saských Drážďan. Jeho Nerovný pár nedosahuje mimořádných uměleckých kvalit a kulturně historického významu výše zmíněné Aachenovy kresby, neboť vznikl pouze jako příležitostně nakreslený list do památníku. Je to však jediná známá Schürerova signovaná a datovaná kresba, která má dokonce svůj olejem malovaný protějšek, jenž se nachází v jedné pražské soukromé sbírce.
Pro dějiny barokního umění ve střední Evropě má mimořádný význam i zakoupené „bohemikum“ vzniklé v Benátkách, které vytvořil česko-saský rokokový malíř rodem z Děčína Anton Kern (1709 – 1747). Zcela neobvyklá technika práce s rudkou s historickým pojmenováním „graniren“ (granulování) činí z této kresby, byť převzaté z kompozice Kernova benátského učitele Giovanniho Battisty Pittoniho, pro svoji technickou vynalézavost a vlastní umělecký výraz nevšední výtvarné dílko.