Scéna.cz 

Výtvarné tipy 11. týden

Karlštejn – Císařská klenotnice
Miroslav Táborský představuje památky ČR nominované na zápis do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Režie O. Kallus (Premiéra). Karlštejn byl založen českým a římským králem, později císařem Karlem IV. Původně šlo o skromnou stavbu o jedné věži. Až později se měl panovník rozhodnout využít toto místo k uložení a ochraňování Korunovačních klenotů Svaté říše římské a relikvií. Stavba byla zahájena 10. června 1348 a trvala téměř deset let. Vnitřní výzdoba hradu byla dokončena až v roce 1365. Jednou z nejvzácnějších částí Karlštejna je kaple sv. Kříže – místo uložení korunovačních klenotů. Pozlacená klenba spolu se 129 deskovými obrazy mistra Theodorika vytváří jeden z nejzachovalejších gotických interiérů na světě. Dnešní podoba hradu, jak jej známe, ale není zcela totožná s původní. Je výsledkem zásadní přestavby z konce 19. století, která ve snaze vrátit hradu gotický vzhled setřela do značné míry prvky předchozích slohů. Karlštejn je jednou z našich nejvýznamnějších památek a je bezesporu i naším nejznámějším hradem.
Vysílání: 15.3., 21.30 hod., ČT2, Národní klenoty II
Opakování: 16.3., ČT2., 19.3., ČT2

Moderní čeští malíři ve vzpomínkách prof. F. Dvořáka II.
Vyprávění významného kunsthistorika o malíři, grafikovi a ilustrátorovi Kamilu Lhotákovi (2010). Připravili J. Drda a J. Hojtaš. Ve vzpomínkách pana profesora Dvořáka se tentokrát přesuneme do kavárny Slavia 60. a 70. let, kdy sem chodíval malíř Kamil Lhoták a jeho společnost. Dozvíme se, co si o něm myslel Pablo Picasso i odkud pramenila témata Lhotákových obrazů, v nichž ožívala jeho láska k automobilům a městské periferii. Kamil Lhoták byl výřečný a měl báječný smysl pro humor. Navíc uměl velmi pohotově glosovat. Na jeho typickou, ale neútočnou ironii vzpomínají všichni, kdo ho znali.
Vysílání: 16.3., 00.00 hod., ČT art
Opakování: 19.3., ČT art., 20.3., ČT art

Fotografie: Konceptuální (11/12)
Přechod mezi ideou a obrazem. Francouzský cyklus dokumentů (Premiéra). Fotografie je stejně jako malba pouze povrchem a reálný prostor, jaký údajně zachycuje, je pouhou iluzí. Dokazuje to snímek z roku devatenáct set šedesát osm, práce Holanďana Jana Dibbetse. Bílý čtverec v centru snímku se zdá být do obrázku domalován až dodatečně. Je to však jen iluze perspektivy.
Dibbets na podlaze ateliéru opravdu narýsoval geometrický útvar, jenomže to není čtverec, ale lichoběžník. Jenže při pohledu těsně u podlahy a deformovaný širokým úhlem fotoaparátu působí jako čtverec, a navíc není jasné, do jakého prostoru patří. Jednoduchost tohoto vizuálního paradoxu ustupuje už o pár let později mnohem sofistikovanějším výtvorům. Například montáži fotografií vysokých přes tři metry, vykreslujících na stěně křivku zdánlivě pádící do nekonečna.
Vysílání: 19.3., 22.10 hod., ČT art
Opakování: 22.3., ČT art., 24.3., ČT art