Scéna.cz 

Čeští cestovatelé ve Španělsku

Dnes patří Španělsko k velice oblíbeným destinacím našich turistů. Není to nic nového a překvapujícího, tento zájem sahá hluboko do historie, jak bylo objasněno v přednášce u příležitosti otevření nové výstavy v Institutu Cervantes.
Nejdříve, jak praví záznamy již z 12. století, se putovalo do Španělska ke hrobu sv. Jakuba, do nyní tak populárního Santiaga da Compostela. Daleko konkrétnější informace pocházejí z doby reconquisty, ze znovu dobývání země z rukou Arabů. Do tohoto boje se hodlal zapojit i Jan Lucemburský, ale momentální příměří mezi Maury a křesťany mu v onom chvályhodném počinu zabránilo. V roce 1340 chtěl vyrazit do bitvy u Salady sám Karel IV. avšak ani on do Španělska nedojel, právě kvůli špatnému zdravotnímu stavu svého otce. Návštěvy z Čech jsou zachyceny v univerzitních seznamech v Salamace, kam se vydávali mladí šlechtičtí intelektuálové za věděním ve 14. a 15. století, pokud jim nevyhovovaly kvality vysokého učení pražského.

Nejslavnější španělskou cestu podniklo v letech 1465 až 1467 v průběhu agitační anabáze po evropských dvorech poselstvo krále Jiřího z Poděbrad vedené Lvem z Rožmitálu. Detailně ji vylíčil ve svém spisku Z Čech až na konec světa, nejstarším českém popise Španělska, jeden z účastníků Václav Šašek z Bířkova, jehož dílo patří dodnes k bestsellerům.
Frekvence cest do Španělska se přirozeně zvyšuje od nástupu Habsburků na český trůn v 16. století. Členové snad všech význačných šlechtických rodů zamířili do Španělska, byli ovlivněni jeho kulturou, dvorským ceremoniálem i módou a někteří se ve Španělsku i oženili. Nejznámějším případem je zajisté Vratislav z Pernštejna, který si vzal Marii Manriqu de Lara nebo Adam z Ditrichštejna, jehož manželkou se stala Margarita de Cardona. Od tohoto páru se dále odvíjí historie obrazové sbírky rodu Harrachů, do níž dnes patří také vystavené exponáty.
V 17. a 18. století bylo zvykem šlechticů vypravit se do Španělska v rámci kavalírské jízdy, mnozí se vystřídali ve funkci diplomatů ve službách Habsburků. V 19. století se někteří zúčastnili i karlistických válek. Později byly společenské a politické záměry vystřídány intelektuálními zájmy cestovatelů a umělců, kteří vyznávali tezi z doby napoleonských válek, že Afrika začíná za Pyrenejemi a považovali Španělsko za exotickou zemi. Možná by byl seznam známých osobností u nás, které se do Španělska podívaly, skoro tak dlouhý jako těch kdo nikoliv. K těm prvním patřili např . Guth Jarkovský, Oto Pinkas, Karel Myslbek (syn sochaře Myslbeka), Jaroslav Durych, Reiner Maria Rilke, Egon Erwin Kisch, později grafik Rambousek, celý spolek Mánes, Karel Čapek, Zdeněk Rykr a další a další a všichni buď něco sepsali, zakreslili nebo obojí.

V roce 1864 byl mezi nimi také hrabě Alfred Harrach, pradědeček organizátora výstavy a majitele obrazů hraběte Jana Podstadzkého-Lichtensteina, pána ve Velkém Meziříčí. Hrabě Alfred Harrach, protože ještě nevlastnil ani fotoaparát ani mobil, si sebou vezl vlastního malíře Carla Goebela.
18 akvarelů nebo spíše kolorovaných kreseb, které ještě nikdy veřejnost neviděla, prezentuje nyní ve svých výstavních prostorách pražský Institut Cervantes. Jde o malby míst, která hrabě a malíř navštívili – highlights tehdejšího (ale i současného) turismu jako např. Alhambra, Escorial, Sevilla, Cartagena, Cadiz, Toledo, Gibraltar nebo dokonce Tanger. Výjevy v jemných pastelových odstínech zachycují stavební památky, uličky měst, krajinné scenérie nebo pobřeží. Mohou být oživeny lidskými postavami, povozy, loďmi, k samostatným tématům se řadí venkované a jejich život. Na jednom z obrazů je i příjezd našich cestovatelů do jedné z destinací. Malby jsou cenným dokladem nejen dobového malířského „dokumentárního“ stylu a malířova umu ale i dávno zmizelého vzhledu krajiny a měst v době kolem poloviny 19. století. Exponáty jsou doplněny panelem, který osvětluje historii rodu Harrachů a představuje jeho některé významné reprezentanty.
Komorní výstava kreseb ze Španělska ze sbírky hraběte Jana Podstatzkého- Lichtensteina a jeho manželky je k vidění v Institutu Cervantes ve Štěpánské ulici v Praze do 2. dubna 2017.