Scéna.cz 

Výtvarné tipy 7. týden

Newyorské mosty
Historie a současnost nejznámějších mostů "Velkého jablka". Americký dokument. New York, brána do Spojených států. Na ploše necelých osmi set kilometrů čtverečních žije více než osm milionů lidí. Komunikace mají pro velkoměsto opravdu životní význam. V New Yorku je dnes více než dva tisíce mostů, ale film amerických dokumentaristů se z pochopitelných důvodů věnuje jen devíti z nich. Těm, které jsou nejpozoruhodnější z historických a technologických důvodů. Na prvním místě je pochopitelně onen nejznámější – visutý most z roku 1883, spojující Manhattan s Brooklynem.
Vysílání: 13.2., 21.00 hod., ČT2
Opakování: 16.2., ČT2., 20.2., ČT2

Kroměříž
"Hanácké Atény" jsou od roku 1998 zapsány na seznam světového dědictví UNESCO nejen díky svému architektonickému bohatství, ale také pro jedinečnou sbírku výtvarného umění, tisků a rukopisů v depozitářích zdejšího zámku (2009). Připravil T. Mojžíš. Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži byly zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v roce 1998. Vznik a vývoj zámku je nerozlučně spjat s historií olomouckého biskupství, arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů. Interiéry zámku jsou bohatě zdobeny a je v nich množství původního dobového zařízení. Za povšimnutí stojí Trůnní, Sněmovní a Manský sál, Lovecká síň, Carský salon, stará knihovna a letní byt. Zdejší obrazárna uchovává díla předních evropských malířů od 15. do 18. století (Tizian, Lucas Cranach st., Hans von Aachen, Paolo Veronese či Jan Breughel st.). Takzvaná Podzámecká zahrada byla původně jakousi zásobní zelinářskou a květinovou zahradou. V průběhu 17. století získala barokní podobu a stala se kompozičně jakýmsi plynulým pokračováním zámku. Devatenácté století proměnilo tuto zahradu na stylový krajinářský park o rozloze čtyřiašedesáti hektarů.
Vysílání: 14.2., 09.55 hod., ČT2

Skvosty britského muzea (2/3)
Restaurátoři zjistili, že antické sochy a chrámy byly pestrobarevné. Japonský dokumentární cyklus. Egejské moře tvořilo pomyslné centrum rozsáhlého území, kde vzkvétala starořecká civilizace. K jejich symbolům patří také sluncem vybělený povrch dochovaných staveb a soch. Jejich bělostná podoba bývá spojována s čistotou a krásou. Ovšem ten všeobecný předpoklad se nyní otřásá v základech. Způsobili to badatelé Britského muzea v Londýně. Ve zdejších skladištích pečlivě opatrovávají drahocenné starořecké artefakty. Pracovníci muzea používají při práci nejmodernější technologie. Během restaurování artefaktů objevili experti mimořádnou skutečnost. Naše představa o bělostné antice neodpovídá realitě. Řecké sochy totiž původně nebyly dokonale bílé. Přesvědčíme se o tom, že hýřily barvami.
Vysílání: 15.2., 14.55 hod., ČT2
Opakování: 16.2., ČT2., 20.2., ČT2

Národní klenoty II / Luhačovice – Brána moravského ráje
Miroslav Táborský představuje památky ČR nominované na zápis do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Režie O. Kallus (Premiéra)
Národní klenoty II jsou pokračováním úspěšného dokumentárního cyklu z roku 2012, který představoval naše památky zapsané na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Ve druhé řadě cyklu se nyní tvůrci zaměřují na památky České republiky, které jsou k zápisu teprve navrhované. Indikativní seznam připravilo Ministerstvo kultury spolu se Státním ústavem památkové péče a z tohoto návrhu vychází i počet dílů druhé řady cyklu, tedy 16. Unikátními, leckdy pozapomenutými příběhy míst, do nichž se od minulosti po dnešek zapisovala aktivita a um našich předků, bude opět provázet Miroslav Táborský. Luhačovice jsou čtvrté největší lázně v Česku a největší na Moravě. Za svůj věhlas vděčí především minerálním pramenům. Do širšího povědomí veřejnosti se dostaly díky členům šlechtického rodu Serényiů. První prameny byly zachyceny ve druhé polovině 17. století a začalo se jim říkat „luhačovická voda“. Stavební ruch kolem pramenů pak zesílil v 18. století, ale koncem 19. století zastihla tyto lázně stagnace a hrozící úpadek. Do současné podoby lázní v Luhačovicích se počátkem 20. století výrazně otiskly představy architekta Dušana Jurkoviče, který se snažil pracovat s citem a porozuměním pro prostředí. Nechal se inspirovat valašskou architekturou a dal lázním originální charakteristický styl. Lázně se pyšní pobytem mnoha slavných osobností, mj. skladatele Leoše Janáčka či spisovatele Františka Kožíka a dalších.
Vysílání: 15.2., 21.30 hod., ČT2
Opakování: 16.2., ČT2., 19.2., ČT2

Průzkum umění (3/5)
Chagall: "Obchodník s dobytkem". Rubensova odmítnutá zakázka z Grenoblu. Mark Chagall, "nejfrancouzštější" z ruských malířů. "Obchodník s dobytkem", Chagallovo intimní dílo. Výjimečné tím, že existuje ve dvou, možná i ve více verzích. Prozkoumáme osudy této malby, kde se prolnulo přátelství a zrada. Vypravíme se do muzea v Grenoblu, proslulém sbírkami moderního malířství. Chagallův panoramatický obraz má nesmírnou dynamiku, podobá se filmové scéně, zachycuje cyklus života. Působí téměř kosmickým dojmem. Hluboká modř, jasné odstíny žluté, intenzivní červeň; mladý Chagall právě našel svou paletu. Jedno Rubensovo mistrovské dílo má pohnutou minulost a neobyčejný osud. Obraz "Papež svatý Řehoř obklopený světci a světicemi" nejprve odmítl náboženský řád, který si ho objednal. Připomíná to detektivku. Rubens musel svůj obraz přepracovat. Původní verzi si ponechal. Příběh odmítnutého plátna prozkoumají badatelé. Pátrání nás zavede z Říma do Grenoblu a dále přes Antverpy do Paříže.
Vysílání: 16.2., 23.35 hod., ČT art
Opakování: 17.2., ČT art

Fotografie: Intimní (7/12)
Touha po bezprostřední upřímnosti. Francouzský cyklus dokumentů (Premiéra). V roce 1911 jistý šestnáctiletý amatér fotografoval – pro vlastní potěšení – dámy v Bouloňském lesíku. O půl století později uspořádalo newyorské Muzeum moderního umění tomuto amatérovi velkolepou výstavu. Jeho dílo, původně sloužící výhradně soukromým účelům, náhle kritika označuje za půvabné a moderní. Fotoaparát zaznamenává pouhé zdání, světlo odražené fotografovaným objektem. Záleží pouze na fantazii pozorovatele.
Vysílání: 19.2., 22.15 hod., ČT art
Opakování: 22.2., ČT art., 24.2., ČT art