Utajená cesta ke kořenům moderního umění
autor: Z webu
zvětšit obrázekVýstava Umělci a proroci. Schiele, Hundertwasser, Kupka, Beuys a další představuje významnou, avšak dnes již téměř zapomenutou kapitolu vývoje evropského umění. Expozice prezentuje díla proslulých výtvarníků, zcela poprvé jsou ale vystavena v širokém společensko-historickém kontextu, jenž podmínil vzestup proroků, kteří podstatným způsobem ovlivnili jejich tvorbu.
Na výstavě je prezentováno více než 350 exponátů z období 1872–1972 včetně vzácného a rozmanitého dokumentačního materiálu., tvorba Johannesse Baadera, Josepha Beuyse, Fiduse (Hugo Höppenera), Hundertwassera ale také Františka Kupky nebo Egona Schieleho a řady dalších.
Výrazné a rozmanité umělecké postoje evropských umělců by od 80. let 19. století nevznikly bez vazeb na tehdejší samozvané proroky. Náboženská oponentura a sociální revoluce patřily k hlavním tématům charismatických osobností, jejichž význam pro moderní umění zůstal v podstatě nevyřčeným příběhem. Všichni usilovali o to, aby společnost změnila svůj životní styl i pohled na svět a naučila se řešit osobní, společenské a ekonomické problémy moderní doby. Jejich jména – Karl Wilhelm Diefenbach, Gusto Gräser, Gustav Nagel, Friedrich Muck-Lamberty a Ludwig Christian Haeusser – upadla takřka v zapomnění. Během života však byli mezi širokým publikem a v avantgardních kruzích proslulí a těšili se nesmírné oblibě. Oceňovali je i umělci a intelektuálové, ač mnohdy pouze skrytě.
V roce 1882 se malíř a průkopník vegetariánství Karl Wilhelm Diefenbach stal prvním německým umělcem-prorokem. Jeho vídeňská výstava v Rakouském uměleckém spolku se o deset let později stala legendární a zásadním způsobem ovlivnila pozdější pařížskou tvorbu Františka Kupky. Egon Schiele byl inspirován jak Diefenbachem, tak Gustem Gräserem – k jeho ústředním námětům patřil umělec v roli trýzněného proroka. Okolo roku 1900 podněcoval „přírodní prorok“ Gräser věřejnost k následování jeho skromného života v souladu s přírodou a bližními. Během 50. let 20. století jeho příklad následoval Friedensreich Hundertwasser stylizující se do role umělce-ekologa.
Dadaistická tvorba Johannese Baadera byla založena na umělcově ztotožnění se s Kristem pod vlivem tzv. Ježíšových věrozvěstů, mezi něž patřil i Gustav Nagel. Ten se po celý život do podoby božího syna stylizoval a během několika let prodal tisíce pohlednic s vlastní podobiznou. Josepha Beuyse podnítila prorocká tradice k pochopení mesiášského rozměru jeho uměleckého poslání.
Expozice ve Veletržním paláci objevuje nejen spojovací linie mezi umělci a proroky, ale vykresluje také dalekosáhlé společensko-historické souvislosti vedoucí ke vzniku klíčových děl moderního výtvarného umění.
Výstava o kořenech moderního umění, kterou organizuje Národní galerie ve spolupráci s Schirn Kunsthalle Frankfurt, probíhá ve Veletržním paláci v Praze do 18. října 2015.
Časopis 18 - rubriky
Články v rubrice - Výstavy
Fotografie Miloše Budíka v Praze
Muzeum města Prahy navazuje na výstavu Muzea města Brna Miloš Budík – Jsem fotograf, a představí hlavním ...celý článek
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
Mefisto: bezvýznamná rozhodnutí s kořeny zla
Činohra Národního divadla Praha se vrací do Státní opery. Pod vedením režiséra Mariána Amslera vstupuje na jev celý článek
HUDBA
Hudební tipy 18. týden
Ikony Kamila Střihavky
Český rockový bubeník Miloš Meier hostem v hudebním cyklu věnovaném osobnostem české celý článek
OPERA/ TANEC
Festival Za poklady Broumovska s prvomájovou předehrou
Ve středu 1. května 2024 zazní první z koncertů 19. ročníku festivalu Za poklady Broumovska. Během festivalové celý článek