Scéna.cz 

"Spisomalíř" Jaroslav Serpan - Mezi vědou a uměním

Výtvarná díla Jaroslava Serpana se nacházejí ve světových galeriích, ale ve svém rodné zemi je téměř neznámý. Retrospektivní výstava pod názvem Mezi uměním a vědou v Museu Kampa u nás poprvé představuje tohoto renesančního tvůrce v plné šíři. Zahrnuje téměř stovku většinou rozměrných děl.
Jaroslav Serpan (1922 - 1976) náleží k zakladatelům poválečné abstrakce a postmoderny. Sám sebe nazýval „spisolířem“, protože v rámci své tvorby nerozlišoval mezi malbami a texty. Pro názvy svých obrazů, v nichž se mistrně prolínají barvy, principy řádu a chaosu, používal vlastní smyšlený jazyk.

Jaroslav Serpan byl především úspěšný malíř, ale rovněž básník, spisovatel, kritik a uznávaný vědec. Jeho život provázely neustálé zvraty. Pocházel z Karlštejna a se svými rodiči, ruskými emigrnaty se později přestěhoval do Francie, odkud byla rodina odsunuta do Dahome v Africe. Jeho otec lékař tam spolupracoval i s Albertem Schweitzerem. Po návratu do Paříže Jaroslav Serpan vystudoval matematiku a biologii na Sorbonně, kde posléze působil jako profesor. Původní jméno Sossountzov si změnil na Serpan, a to podle hada, jehož coby student náhodně chytil ve školní zahradě; pod tímto jménem se i proslavil. Přestože se celý život považoval za českého rodáka, naposledy do původní vlasti zavít al v roce 1947, kdy se jeho díla představila v rámci pražské verze výstavy „Surréalisme en 1947: Exposition internationale du surréalisme“.
Zpočátku se Serpan zabýval surrealismem. Pak se od něj ale odklonil a spolu s teoretikem umění Michelem Tapié a dalšími umělci se vydal novým směrem. Jejich dílo se stalo základem pro celou poválečnou abstrakci a postmodernu.
Informel, který vznikl právě ve Francii, si kladl za cíl bořit koncepty tradičního umění i kompozice a upřednostňoval spontánnost, iracionalitu a svobodu. V 60. letech byl Jaroslav Serpan již světově proslulý, uspořádal desítky samostatných výstav. Jeho tvorba se neustále vyvíjela, kladl větší důraz na barvy, především na červenou, a zaměřoval se na zkoumání výtvarných možností struktur.
V roce 1970 zcela změnil svůj styl, informelní abstrakci opustil a začal tvořit ve stylu osobitého popartu. Jde o poměrně velká plátna, na nichž se prolínají fragmenty okolního světa s geometrickými tvary.
Jeho tvorbu předčasně ukončila dramatická událost, kdy v roce 1976 při každoroční dovolené v Pyrenejích zmizel. Jeho ostatky byly objeveny až po mnoha letech a jako příčina smrti bylo stanoveno, že se zřítil ze skály.
Serpanova díla představena na výstavě pocházejí zejména ze soukromé sbírky, kterou v loňském roce zakoupil český sběratel ze Serpanovy pozůstalosti a od dalších českých sběratelů.
Výstava tvorba Jaroslava Serpana probíhá v Museu Kampa v Praze do 12. dubna 2015.