Scéna.cz 

Kino Art tipy 1. týden

Věčný svit neposkvrněné mysli
Trápí vás vzpomínky na nešťastnou lásku? Nechte si vyčistit hlavu! Jim Carrey a Kate Winsletová v oscarovém americkém filmu podle scénáře Charlieho Kaufmana (2004). Dále hrají: K. Dunstová, M. Ruffalo, E. Wood, T. Wilkinson a další. Režie Michel Gondry (V anglickém znění s titulky).
Nesmělý mladík jménem Joel Barish se zamiluje do výstřední a temperamentní prodavačky z knihkupectví Clementine. Jeho život se od základů změní. Avšak jednoho dne se Clementine rozhodne s jejich vztahem skoncovat. Zděšený Joel později zjistí, že dívka ho vůbec nezná: u specializované firmy si totiž nechala z paměti vymazat všechny vzpomínky na něj i na jejich společné chvíle. Nakonec se Joel sám rozhodne pro stejný krok. Jenže v jeho případě se zákrok začne komplikovat. Během spánku se v Joelově vědomí začínají "ztrácet" některé události i celé krajiny, zatímco muž se instinktivně snaží celý proces vymazávání paměti zastavit. Jeho zběsilý útěk vlastním podvědomím až do raného dětství je nakonec neúspěšný a Joel na svou bývalou dívku doopravdy zapomene. Jenže láska je silnější než všechny experimenty...

Složitá, avšak dokonale promyšlená skládanka s mnoha časovými skoky a přesuny poskytla komiku Jimovi Carreymu další příležitost blýsknout se v herecky náročné "vážné" roli. V nezvyklé poloze se ostatně objevuje i další hvězda Kate Winsletová. Film režiséra Michela Gondryho je však v první řadě dílem Charlieho Kaufmana. Tento osobitý scenárista si během krátké doby vydobyl renomé fantaskními příběhy, v nichž hraje hlavní roli lidská mysl. To ostatně napovídají i názvy jeho děl - kromě Věčného svitu neposkvrněné mysli i Zpověď nebezpečné mysli (Confessions of a Dangerous Mind), u nás ovšem uváděná pod názvem Milujte svého zabijáka.
Vysílání: 29.12., 22.55 hod., ČT art

Panika v městečku
Kovboj, Indián a Kůň - nerozlučná trojice přátel prožívá bizarní dobrodružství. Koprodukční animovaný film (2009). Režie Vincent Patar a Stéphane Aubier.
V městečku zvaném Panika, na dohled od farmáře Stevena a jeho ženy Jeanine, žijí v jednom domě Kovboj, Indián a Kůň. Nerozlučná trojice přátel prožívá bizarní dobrodružství, jež je zavedou mimo jiné do středu země, zamrzlé tundry a paralelního podvodního světa obývaného podvodnickými příšerkami se špičatými hlavami. Naši hrdinové jsou plastové figurky evokující dětství, kterým technikou stop motion vdechla život nerozlučná dvojice belgických animátorů. Excentrická komediální šaráda plná vypilovaných odzbrojujících gagů, vycházející mimo jiné z dědictví surrealismu, nabízí animovanou akční podívanou par excellence, jíž před nedávnem doslova podlehlo publikum canneského festivalu. Celovečerní verze neodolatelných peripetií plastových protagonistů, jež vznikala celé dva roky, vychází z kultovního, cenami ověnčeného dvacetidílného televizního seriálu.
Vysílání: 30.12., 00.20 hod., ČT art

Swannova láska
Ničivá síla lásky, žárlivosti a touhy po společenském postavení. Francouzsko-německá adaptace části Hledání ztraceného času Marcela Prousta (1983). Hrají: J. Irons, O. Mutiová, A. Delon, F. Ardantová a další. Režie Volker Schlöndorff (Ve francouzském znění s titulky)
Románový cyklus Marcela Prousta Hledání ztraceného času je jedním ze základních děl nejen francouzské, ale i světové literatury. Filmová adaptace je výzvou nejen pro scenáristy i režiséry, ale i producenty. Právě z finančních důvodů ztroskotaly ohlášené projekty Luchina Viscontiho a Josepha Loseye. Teprve v roce 1983 vznikla adaptace části prvního dílu Hledání ztraceného času - Swannova láska. Na scénáři se podíleli mj. i Peter Brook (původně určený režisér) a významný scenárista Jean-Claude Carriere. Ve filmu použili i některé motivy z dalších částí Proustova cyklu, završili Swannův příběh lásky ke krásné Odettě de Crécy, jež ho stála těžce vydobyté společenské postavení, a celý děj zhustili do pouhých čtyřiadvaceti hodin.
Milovníci díla Marcela Prousta tak mohou porovnat tuto adaptaci s pozoruhodným přepisem scenáristy a režiséra Raoula Ruize (uvedeno v České televizi v r. 2005), který sáhl po završující kapitole tohoto literárního monumentu nazvané Čas znovu nalezený, kde se Proust v četných reminiscencích znovu vrací k celému dílu. V roce 1913 se v Paříži nenašel žádný nakladatel, který by vydal první díl románu Marcela Prousta (1871-1922). Spisovatel ho u Grasseta vydal na vlastní náklad a koncem listopadu 1913 se první díl dostal do prodeje. Postupně nabyl zamýšlený román nových rozměrů a Proust těsně před svou smrtí diktoval další poznámky. Poslední dvě části jeho epopeje, z nichž jedna je právě Čas znovu nalezený, vyšly až po jeho smrti. I když Proustovo Hledání ztraceného času patří mezi základní díla literatury 20. století a je citováno v každé školní učebnici, ve skutečnosti málokdo Prousta četl.
Vysílání: 01.1., 22.20 hod., ČT art

Andělský podíl
Cesta ze sociálního dna může vést přes kvalitní whisky. Komediální drama klasika britské kinematografie, vyznamenané Cenou poroty na MFF v Cannes (2012). Hrají: P. Brannigan, J. Henshaw, S. Reillyová, G. Maitland, W. Ruane, J. Rigginsová, R. Allam a další. Režie Ken Loach (V anglickém znění s titulky) (Premiéra)
Robbiemu je něco málo přes dvacet let, nemá práci, se svou přítelkyní Leonie čeká syna, za napadení jiného mladíka je odsouzen k veřejným pracím a k tomu všemu ho ještě rodina jeho přítelkyně nemá vůbec v lásce. V téhle situaci najde naději tam, kde by ji čekal nejméně – ve skotské whisky. Při odpracovávání svého trestu se seznámí s partičkou povedených existencí v čele s Rhinem, kleptomankou Mo a neodolatelně nedovtipným Albertem. Vedoucí jejich pracovní skupiny Harry je velkým znalcem whisky, a když celou partu vezme na degustaci tohoto ušlechtilého nápoje, objeví v sobě Robbie talent pro rozpoznávání těch nejjemnějších chutí. A když se navíc dozví, že se chystá aukce náhodně objeveného soudku té nejlepší whisky na světě, vycítí Robbie příležitost, jak zabezpečit sebe a svoji rodinu jednou provždy.
Britský režisér Ken Loach je právem považován za předního představitele britského sociálního filmu, vyznačujícího se angažovaností, civilismem a jasným levicovým názorem. Ve snímku Andělský podíl ovšem na rozdíl od svých psychologických či politických dramat zvolil se svým častým spolupracovníkem, scenáristou Paulem Lavertym, žánr komorní, divácky velmi vděčné komedie. Realisticky natočený a tak trochu pohádkový příběh se opírá o dobře napsané dialogy a neméně dobře rozehrané situace, v nichž má každý detail či gesto svůj význam. Divák se ve filmu také leccos dozví o výrobě a tradici skotské whisky. Název Andělský podíl je termín, označující každoroční úbytek nápoje, způsobený v sudech odpařováním. Film získal řadu festivalových ocenění, včetně Ceny poroty na MFF v Cannes.
Vysílání: 02.1., 22.00 hod., ČT art

Vše o mé matce
Vyprávět synovi o otci, který se jmenuje Lola, není snadné. Jeden z nejslavnějších filmů Pedra Almodóvara, oceněný Oscarem a 18 mezinárodními cenami. Španělský film (1999). Hrají: C. Rothová, P. Cruzová, M. Paredesová, A. San Juanová, C. Peňaová a další. Scénář a režie Pedro Almodóvar (Ve španělském znění s titulky).
Jeden z nejúspěšnějších filmů dnes už kultovního španělského režiséra Pedra Almodóvara je samozřejmě opět o ženách. A to nejen o ženách ve všech možných podobách i situacích, ženách celých i částečných, ale o ženství jako takovém, bez něhož by tento život nebyl jen nudný, nebyl by totiž vůbec. Příběh matky, která se po tragické smrti svého jediného syna vydá hledat jeho otce jménem Lola, porazil v roce 1999 všechny kandidáty na nejvyšší filmová ocenění nejen v Evropě (Cena za režii a Cena ekumenické poroty na MFF v Cannes, Evropský film roku, francouzský César, italský David, dánský Bodil, Cena Britské akademie filmového a televizního umění BAFTA, britská Cena pro nezávislý film, německá výroční filmová cena, švédský Guldbagge, dánský Robert a 7 domácích španělských filmových cen Goya), ale i v Latinské Americe (brazilská Velká cena za nejlepší zahraniční film) a v USA (Oscar, Cena bostonského kruhu filmových kritiků, Chicagské asociace filmových kritiků, Cena Zlatý satelit a Zlatý glóbus, všechny za nejlepší zahraniční film roku). A to není výčet cen ještě úplný.
Almodóvar neslevil nic ze své potřeby bořit vžité konvence a mýty, ze záliby zpracovávat témata a prostředí, která jsou pro běžnou filmovou produkci příliš provokativní, přesto vytvořil téměř melodramatický film. V tragikomickém příběhu, v němž se situace pohybují na ostří nože, hrají několik hlavních úloh pouze ženy. Matka Manuela, která ztratí syna, její nejlepší kamarádka, transvestita Agrado, jeptiška Rosa, herečka Huma Rojo a její milenka Nina... Osudy všech se, jak to u Almodóvara je pravidlem, prolnou a vzájemně ovlivní přímo osudově. Pouhý děj, v němž se Manuela při cestě za otcem svého syna vrací do vlastní minulosti, však není hlavním smyslem filmu. To, o čem se v Almodóvarově filmu hraje, jsou ženy samotné. Jejich vztahy, solidarita, touhy a prohry, jejich frustrace, ale i schopnost dávat sama sebe.
Film, jehož název je záměrnou parafrází filmu J. L. Mankiewicze "Vše o Evě" z roku 1950, je jednou z nejzajímavějších výpovědí o ženách, jaké byly kdy natočeny. Ke sledování Almodóvarových filmů je však třeba otevřít své srdce a všechny předsudky odložit v šatně.
Závěrečným věnováním se Pedro Almodóvar obrací ke všem, kdo jej inspirovali a stále inspirují: Bette Davisové, Geně Rowlandsové, Romy Schneiderové, všem herečkám, které dělaly herectví, všem ženám, které hrají, všem mužům, kteří hrají a stávají se ženami, všem, kdo chtějí být matkami, své matce.
Vysílání: 03.1., 23.10 hod., ČT art