Scéna.cz 

Výtvarné tipy 8. týden

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci - v plnosti víry
Miroslav Táborský představuje historii a jedinečné příběhy památek UNESCO na českém území (2012). Režie O. Kallus
Sloup z 18. století je vysoký pětatřicet metrů. Toto unikátní, ojedinělé architektonické dílo je označováno jako olomoucké baroko. Sloup je vyzdoben množstvím soch a jejich seskupení je největší ve střední Evropě. U zrodu významného díla stál Václav Rendera a vynikající sochař Ondřej Zahner.
Vysílání: 23.2., 12.25 hod., ČT2, Národní klenoty
Opakování: 27.2., ČT2., 27.2., ČT2.

Tajemství nerezivějícího sloupu
Tajemná technologie v Dillí nebo je všechno jinak? Italský dokument (Premiéra)
"Nerezavějící sloup" v dnešním Dillí je někdy pokládán za důkaz jakýchsi dávných tajemných technologií. Méně skromní záhadologové jej pak rovnou dávají do souvislosti s mimozemšťany nebo Atlantidou. Jak to dopadne, pokud se na sloup podíváme střízlivě?
Sloup byl na své nynější místo u Kutub míránu (předměstí Dillí) přenesen z vrcholku kopce u Ambály v Harijáně, kde stával dříve (náš zdroj neuvádí, jak je to daleko, ani kdy přesně došlo ke stěhování). Pochází zřejmě ze 4. století n. l., neboť nese nápis krále Čandry, pravděpodobně krále guptovské dynastie Čandrágupty II. (375–413 n. l.).
Co se týče údajného nerezavění – toto tvrzení platí pro vrchní části sloupu. Tam, kde se dotýká země, je kov zoxidován až do hloubky cca 10 cm. Otázkou každopádně zůstává, zda je odolnost sloupu proti oxidaci výsledkem chemického složení kovu, nebo jde prostě o důsledek místního suchého podnebí. Vyskytují se oba názory. Fakt, že u země sloup rezaví, svědčí ale spíše pro "klimatický" výklad.
Váha sloupu je asi šest tun, přičemž tato hmotnost je zřejmě pozoruhodnější než odolnost proti rzi. Předmět pravděpodobně nebyl zhotoven litím, ale kováním. Kusy železné hmoty vytavené z rudy jsou kovány kladivy, aby se z nich vypudila struska. Přitom se oxiduje i většina uhlíku, který zůstal v železe. Sloup byl podle všeho potom "skut" z menších kusů ve výhni z dřevěného uhlí. Na povrchu jsou dodnes viditelné sváry, kde se dotýkají původně samostatné části.
Vysílání: 23.2., 12.50 hod., ČT2
Opakování: 26.2., ČT2., 28.2., ČT2

Svatá kaple v Paříži
Klenot středověké stavby, skrytý v justičním paláci. Francouzský dokument
Zvláštní středověká stavba je obklopena budovami z 19. století. Může vyvolávat úžas i probouzet nepochopení. Patří k nejnavštěvovanějším památkám ve Francii. Svatá kaple je mistrovské architektonické dílo. Její sláva předčí všechny ostatní církevní stavby ve Francii. Původně měla kaple navržená Ludvíkem Svatým pouze jediný účel. A sice přechovávat Kristovu trnovou korunu. Král ji koupil v roce 1239 od byzantského císaře za tehdy obrovskou částku 139 000 liber. To odpovídalo polovičnímu měsíčnímu příjmu ze všech královských statků, což tehdy představovalo jediný příjem koruny. Stavba je obrovský relikviář, který měl uchovávat jednu z nejcennějších křesťanských památek. O pár let později získala Paříž z Konstantinopole ještě další relikvie, mezi nimi i úlomek z Kristova kříže.
Vysílání: 19.2., 20.20 hod., ČT art
Opakování: 22.2., ČT art

Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem
Zastavení s Michalem Josefem Brokoffem (2002). Kamera a režie J. Hojtaš
Tentokrát nám bude profesor Dvořák vyprávět o díle sochaře Michala Josefa Brokoffa, syna Maxmiliána Brokoffa. Jeho socha svatého Vojtěcha, okolo níž bylo mnoho diskuzí, se ve srovnání s díly jeho otce jakoby ztrácí. Dalším dílem Michala Josefa je sousoší Jana Křtitele, Ježíše a Boha Otce z roku 1706, umístěném v Lapidáriu Národního muzea na výstavišti. Jeho asi nejvýraznějším dílem je portál domu v pražské Navrátilově ulici číslo 2. S jeho jménem je spojena také řada soch svatého Jana Nepomuckého.
Vysílání: 19.2., 23.55 hod., ČT art
Opakování: 22.2., ČT art., 25.2., ČT art

Architektura (32/45)
Andalusie: Alhambra
Jsme u prvních výběžků pohoří Sierra Nevada, v Granadě na jihu Španělska. Alhambra, Al-Hamra, v arabštině to znamená: červená. Palác Alhambra je propojený se jménem dynastie Nasrovců, kteří vládli v Granadě od roku 1237. Zatímco renesanční architektura je masivní, islámské paláce působí dojmem lehkosti a ladnosti. Ať se na ně díváme odkudkoli, vypadají jako schoulené do sebe: žádné velké efekty na fasádě, chybí monumentální vchod. Architektura rozvíjená zevnitř. Ale na západní straně ohromí fasáda už na první pohled autoritativní silou. Ve snaze nepoškodit islámskou architekturu Karel V. doslova přilepil svůj palác na palác nasrovských sultánů. Dvě architektury, jedna proti druhé. Dvě kultury, dva světy. Granadská Alhambra, to není pouze palác obývaný sultánem, jeho vezíry a dvořany. Je to dynastické město, budované po několik století na skalnatém ostrohu dlouhém sedm set metrů, na ploše deseti hektarů.
Vysílání: 20.2., 22.30 hod., ČT art
Opakování: 25.2., ČT art., 27.2., ČT2