Tři významné obrazy rudolfínských mistrů
autor: archiv
zvětšit obrázekSbírka starého umění Národní galerie v Praze v těchto dnech vystavuje díky velkorysé zápůjčce ze soukromé sbírky ve stálé expozici barokního umění v Čechách ve Schwarzenberském paláci tři významná, veřejnosti dosud neznámá díla rudolfínských mistrů.
Jedná se jednak o práci nejslavnějšího z malířů pražského dvora císaře Rudolfa II. Bartholomea Sprangera, (*Antverpy 1546 - + Praha 1611, který trvale přesídlil do Prahy v roce 1580), o drobný obrázek Alegorie vítězství Pravdy nad časem. Dílo je malováno na měděné podložce, což svědčí o exkluzivitě zakázky. Zachycuje nahou ženu s otevřenou knihou v ruce - Pravdu v okamžiku symbolického vítězství nad Časem, který je ztělesněn okřídleným starcem Chronem (Saturnem) s přesýpacími hodinami a kosou. Téma bylo známé již v antice, renesanční umělci je pak doplnili křesťanským podtextem, který nalézáme také na Sprangerově malbě.
Dalším zpřístupněným obrazem je dílo Hanse von Aachena (*Kolín nad Rýnem 1552 - + Praha 1615), který byl jmenován dvorním malířem Rudolfa II. roku 1592, ale v Praze se usadil až o čtyři roky později. K námětu obrazu Shromáždění bohů na Olympu se Aachen vracel opakovaně. Pokaždé zvýraznil poněkud netradičně jako ústřední mileneckou dvojici vládce bohů Jupitera v objetí s jeho dcerou Minervou. Ostatní božstva, snadno identifikovatelná podle svých obvyklých atributů, překvapeně přihlížejí. Klíčem k výkladu díla je přípis na jedné z malířových kreseb, který vysvětluje, že "... Jupiter opouští Venuši a miluje Minervu". Ve své volbě se tak odklání od radostí lásky a dává přednost patronce moudrosti a vědění. Mytologické postavy zde tedy reprezentují životní principy a obraz představuje zvláštní druh alegorie ctností a neřestí.
Třetím zastoupeným umělcem je Matthäus Gundelach (*Hessensko 1566? - +Augsburg 1654), který na rozdíl od dvou předchozích umělců neprodělal italské školení. V Praze se poprvé objevil roku 1593 a dopracoval se na pozici dvorního malíře. Bitevní výjev, který vznikl až po smrti Rudolfa II. (1615), představuje blíže neurčenou bitvu, považovanou za střetnutá Alexandra Velkého s Peršany.
Tři rudolfínské obrazy se podařilo kurátorům získat jako zápůjčky pro výstavní komplex tzv. TRIANGLu, sdružujícího hradčanské paláce Salmovský, Schwarzenberský a Šternberský. Další díla rudolfínských mistrů může návštěvník shlédnout v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, kde Národní galerie v Praze představuje až do 26. května jedinečný soubor grafických listů vzniklých v okruhu pražského dvora Rudolfa II. Obě komorní výstavy současně připomínají nedávné 400. výročí úmrtí tohoto uměnímilovného panovníka, osudovým poutem spojeného s Prahou.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Články v rubrice - Zprávy
Pavel Soukup získává Cenu za mimořádný přínos
Cenu za mimořádný přínos v oblasti audioknih a mluveného slova za rok 2023 získává Pavel Soukup. Český herec m ...celý článek
Audioknihou roku 2023 se staly memoáry
Vítězem ankety Audiokniha roku 2023 se stala memoárová kniha Vlastní životopis spisovatelky Agathy Christie na ...celý článek
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
VČD uvede derniéru hry Kdo se bojí Beatles
Pardubický soubor před rokem uvedl českou premiéru hry slovenského dramatika Viliama Klimáčka Kdo se bojí Beat celý článek
HUDBA
Peter Nagy 65
Peter Nagy 65
65. narozeniny a 40 let na scéně oslaví oblíbený zpěvák, interpret hitů jako například Kristí celý článek
OPERA/ TANEC
LVHF bude uměleckým dílem hudebních a zednářských idejí
Koncerty klasické hudby, jejichž program definuje vzájemnost hudebního bohatství a zednářské symboliky – celý článek