Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 33. týden

Luhačovice, Jurkovičův nesplněný sen
V Luhačovicích odnepaměti tryská ze země léčivá voda. Už majitelé luhačovického panství, uherští šlechtici Serenyiové, využívali jejích vlastností k podnikání. Zastřešili čtyři prameny a postavili první ubytovací objekty i kolonádu. Léčivou vodu vozili do Pešti i do Vídně. Na sklonku 19. století se skupina intelektuálů a umělců rozhodla na Moravě vybudovat slovanské centrum. Využili skutečnosti, že v té době se Serenyiové rozhodli lázně prodat a vzniklá akciová společnost lázně získala. Ředitelem lázní byl tehdy lékař František Veselý, který pro přestavbu lázní v moderním duchu získal slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Jurkovič tedy navrhoval lázně přebudovat tak, aby léčily nejen tělo, ale i duši, a zásah do přírody byl nenásilný. V roce 1901 byly zahájeny první přestavby. Dominantou lázeňského středu se měl stát Janův dům. Ze strohé budovy vykouzlil secesní barevnou stavbu s lidovými prvky. Dále například přestavěl vodoléčebný ústav, který vytvořil komplex i s plovárnou a slunečními lázněmi. Ve stejném duchu vznikla "Chaloupka" přestavbou z kuchyňského domu, která se stávala obydlím jeho přátel a hostí, např. Viléma Mrštíka nebo Leoše Janáčka.

První lázeňská sezona se v nových Jurkovičových přestavbách naplno rozběhla. Návštěvníci byli těmito změnami překvapeni a Jurkovič byl nazýván "básníkem dřeva" a Luhačovice "slovanským salonem". Jurkovič zatím podnikl turné po středoevropských lázních a výsledkem byla řada nových objektů, doplňujících v osobitém stylu lázeňský areál. Bohužel mnohé stavby byly v pozdějších letech necitelně zbořeny. Jurkovič chtěl pokračovat v dalších projektech, ale navzdory nadšení určité části veřejnosti se také objevila kritika jeho tvorby. Výsledkem rozporů bylo ukončení Jurkovičovy spolupráce v roce 1903. Jediným jeho dalším projektem byla ještě Slovácká búda, kterou postavil v roce 1906. V dalších desetiletích se již v Luhačovicích objevili noví architekti, kteří část Jurkovičových plánů v zásadě zrealizovali. Patří mezi ně Velká a Malá kolonáda architekta Pořízky nebo secesní dům Bedřicha Smetany od Emila Králíka. Funkcionalistickou modernu sem přinesl Bohuslav Fuchs. Nikomu se však nepodařilo vtisknout lázním pohádkovou malebnost, harmonii a útulnost. Z původních plánů vytvořit unikátní lázeňský komplex zbylo jen torzo...
Vysílání: 17.8., 11.00 hod., ČT2.

Pieter Brueghel st.: Sčítání lidu v Betlémě
Když se na dílo Pietera Brueghela staršího, nejvýznamnějšího malíře druhé poloviny šestnáctého století, vlámského umělce podíváme z pohledu naší doby, objevíme, že žádný jiný malíř nemaloval nás a přelom tisíciletí, ve kterém žijeme, tak precizně jako on. Brueghel je sice svědkem svého času, přesto se stává naším současníkem. Už jenom v kresbách pořizuje tento fenomén inventář nepřekonatelné hodnoty. Díky němu se nám zachovaly nedocenitelné poznatky o folkloru, architektuře, psychologii, historii... Jako by to byl největší romanopisec mezi malíři.
Vysílání: 17.8., 16.00 hod., ČT2; Opakování: 21.8., ČT2., 23.8., ČT2.

Toulky za uměním Za generací Národního divadla s prof. Františkem Dvořákem
Okruh umělců, označovaných často jako Generace Národního divadla, to nejsou jen Josef Zítek, Mikoláš Aleš nebo Vojtěch Hynais, ale také řada dalších tvůrců, jejichž jména už nejsou tak často skloňována. A to neprávem. O jejich zajímavých osudech, které často rozhodujícím způsobem ovlivnila právě práce na Národním divadle, bude zasvěceně hovořit profesor František Dvořák. A zavede nás i do míst, kam běžný návštěvník nevstoupí.
Vysílání: 20.8., 15.25 hod., ČT2; Opakování: 24.8., ČT2.

Příběh Růžencové slavnosti
Mezi nejcennější díla světového malířství určitě patří Dürerova Růžencová slavnost, která v průběhu staletí prošla několika zeměmi a společenskými systémy, několikrát změnila majitele a dokonce i podobu, stala se předmětem obdivu, vědeckých polemik i soudních sporů, než definitivně zakotvila v majetku Národní galerie i v televizním cyklu Lapidárium.
Vysílání: 20.8., 15.45 hod., ČT2; Opakování: 24.8., ČT2.

Rajské zahrady - Podzámecká zahrada v Kroměříži
Kroměříž se pyšní hned dvěma úžasnými zahradami. Dnes se vypravíme se Zuzanou Slavíkovou a Ondřejem Zatloukalem do té pod (nebo spíše za) arcibiskupským zámkem. Historie Podzámecké zahrady se začala psát již na přelomu středověku a renesance. Ovšem k zásadnímu obratu došlo teprve po volbě Karla Liechtensteina-Castelcorna biskupem, tedy na konci 17. století. Tehdy rozkvetl zámek i zahrada. Ta se dále rozvíjela až do své vrcholné podoby v 19. století. Naštěstí ani všechny pohnuté události století dvacátého krásu Podzámecké zahrady nesetřely.
Vysílání: 21.8., 11.30 hod., ČT2; Opakování: 26.8., ČT2.

Kde bydlely princezny - Telč
Pohádkové město s pohádkovým zámkem se stalo útočištěm filmařů mnohokrát. Klenot renesanční architektury pozvedli především páni z Hradce. Za vlády Zachariáše se z gotického hradu stal renesanční zámek se dvěma paláci spojenými vznosnými arkádami. Zlatý, Rytířský, Africký i Divadelní sál i další části zámku "hrály" v mnoha pohádkách. Filmový štáb se Zdeňkem Troškou v čele měl Z pekla štěstí hned dvakrát. V letech 1999 a 2001.
Vysílání: 21.8., 16.15 hod., ČT2; Opakování: 22.8., ČT2., 25.8., ČT2.