Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 14. týden

Nehasit! Hořím! Malíř dysgrafik Ladislav Roll
Kluk, který prolomil vžité představy a normy určené dětem po lehké mozkové dysfunkci. Dvanáctiletý Láďa je na první pohled úplně normální kluk. Nosí sice brýle, ale za nimi se na svět koukají bystré a zvídavé oči. Jeho schopnost logicky myslet a vidět souvislosti je pozoruhodná. Největší problém je ale pro něj písmo a jakýkoliv výtvarný projev. Je totiž dysgrafik. Láďa má teď jednu velkou radost, pro kterou hoří a která v poslední době nejvíc zaměstnává jeho mysl. Je to malování. Přišlo jako blesk z čistého nebe. Děda, který je průmyslový designér a sochař, se mu sice snažil několikrát podstrčit papír s tužkou, aby se stoprocentně přesvědčil, že jeho averze ke kreslení je opravdu nepřekonatelná. Výtvarná výchova totiž Láďu pronásledovala i ve strašlivých snech. Vytrysklo tu najednou něco, co nikdo nečekal. Za rok namaloval Láďa téměř sto obrazů. Stal se zázrak? Lékaři ani ve snu nepřipouštěli, že by mohl dysgrafik někdy malovat. Láďu malování změnilo - máma vidí jeho zklidnění. Syn nachází sebe sama. Začíná si víc věřit. Láďa to vidí po svém: "Každý kluk nebo holka jsou v něčem dobří. Jen musíme mít to štěstí, aby to pochopili dospělí a nenutili nás dělat to, co nám vůbec nic neříká. Třeba hrát fotbal."
Vysílání: 06.4., 14.50 hod., ČT2; Opakování: 13.4., ČT2.

Výtvarnické konfese Oldřich Smutný
Niterná vyznání, rekapitulace a úvahy nad životem a prací. Série exkluzivních portrétů českých výtvarníků ukazuje, jak mnohovrstevnaté může být uvažování o umění a jak spletité jsou cesty v jeho dosažení. Tento díl představuje malíře Oldřicha Smutného.
Vysílání: 06.4., 15.05 hod., ČT2; Opakování: 13.4., ČT2.

Architektura interiérů (6/6)
Do detailu vymakané interiéry, jako jsou z říše designových snů. Patří do drahých hotelů, obchodů s módou, na stránky lesklých časopisů.
Ale kdo z nás je tak odvážný, aby něco podobného zkusil doma? Za pár dnů se Kevin McCloud, moderátor britského cyklu Grand Designs Indoor, setká s dvojicí, která se hodlá pokusit právě tohle realizovat.
Listujete časopisy a sledujete ta kouzelná místa? Fantazie! A napadne vás:
"Něco takového si přeju taky.“ Je to, jako bych měl vyrobit Morris Minor za cenu Morrise Minora, který ale vypadá jako nový Bentley. To je nejbližší analogie. Hayley je letuška British Airways. Ve volném čase navrhuje webové stránky. Pedro pracuje na částečný úvazek jako šéfkuchař v hotelu svého tchána. Pracuje také jako dýdžej (DJ) v místním klubu. Bydlí v malém elegantním domku z období regentství; je zastrčený za mořským nábřežím. Z původního zařízení toho v interiéru zůstalo jen málo, a Hayley s Pedrem se rozhodli vše uvnitř vytrhat a vytvořit si stylový moderní domov svých představ.
Co tedy hledají? Prostor, to dá rozum.
Vysílání: 06.4., 16.00 hod., ČT2; Opakování: 10.4., ČT2., 13.4., ČT2.

Vzkaz Benjamina Fragnera
Cyklus výpovědí osobností k tématům, která formují českou společnost. Benjamin Fragner (*1945) hledá krásu tam, kde ji ostatní přehlížejí. Jako historik architektury bojuje za záchranu starých a opuštěných továren, skladů, nádraží, pekáren nebo pivovarů. Z industriálních stop v krajině dokáže vyčíst o naší společnosti tolik, jako historici z kronik a písemných archivů. Režie J. Skála, scénář D. Macháček, dramaturg Z. Kňourek.
Vysílání: 06.4., 22.20 hod., ČT2; Opakování: 08.4., ČT2., 11.4., ČT2.

Kultura.cz
Alfons Mucha - 150 let - ostravský Dům umění zcela zaplní tvorba jednoho z nejvěhlasnějších českých umělců minulého století Alfonse Muchy. Londýnská kurátorka Tomoko Sato spolu s ředitelem galerie Jiřím Jůzou připravili expozici, která mapuje Muchovy počátky od dětských kreseb až po velký plátna. Na výstavě nebudou chybět ani exponáty užitého umění.
Downbelow - skupina z Frýdku-Místku, která po deseti letech vydává debutové album. Pokřtili ho členové skupiny Shunshine.
Vysílání: 09.4., 18.30 hod., ČT2; Opakování: 12.4., ČT2., 13.4., ČT2.

Šumná města Šumný Tachov
Svérázný průvodce a básnící architekt David Vávra navštíví v předposledním díle Tachov, Bor u Tachova, Pňovany, Konstantinovy lázně, Bezvěrov i Světice a setká se samotným knížetem Alfrédem I. Windischgrätzem.
Vysílání: 09.4., 21.35 hod., ČT2; Opakování: 10.4., ČT2.

Deset století architektury Zámek Žirovnice
První zmínky o žirovnickém hradu pocházejí z poloviny 14. století, kdy patřil Oldřichovi z Hradce. Hrad byl mistrně vsazen do krajinného prostředí, na svou dobu měl dokonalou polohu k obraně. Od městečka byl oddělen širokým a hlubokým příkopem, mimo bašty měl dvě obranné věže, cesta k vnitřnímu hradnímu nádvoří byla neobyčejně ztížena a hrad byl jen těžce dobytný. Do dnešní obytné podoby přestavěl hrad jeho další majitel - Václav Venclík z Vrchovišť, kutnohorský hornický podnikatel. Podnikatelské aktivity přinášely novému majiteli dostatek peněz na přestavbu a ve své době módní malovanou výzdobu hradu. Sídlo tak ztratilo úlohu hradní pevnosti. Nástěnné malby, zvláště v tzv. Zelené světnici, ukazují světské výjevy ze života feudálů, jako byly lovy zvěře či rytířské turnaje. Ve výzdobě interiérů hrála výjimečnou roli zelená barva rostlinného ornamentu, která tu je přirozeným symbolem všudypřítomné přírody. Na žirovnickém zámku jsou malované i vnější fasády, které jsou v Čechách na samotném sklonku středověku nevídaným unikátem. Společně s výzdobou interiérů vzniká na Žirovnici jedinečný soubor, jehož tvůrce bohužel neznáme. Ve své celistvosti jde však o dílo u nás ojedinělé a právě v celistvosti zachovalých nástěnných maleb celé profánní větve naší gotické malby tkví i význam zámku Žirovnice.
Vysílání: 10.4., 13.35 hod., ČT2; Opakování: 11.4., ČT2.

Mizející místa domova: Mizení národní krajiny
Témata dílů „Cesta do středu země“ a „Mizení národní krajiny“ v cyklu Mizející místa domova spolu vlastně souvisejí: zamyšlením nad vyprazdňováním obsahu. Absence pověstí, legend a mýtů, spojených s novodobým uspořádáním prostoru a s nově vznikajícími umělými místy vedly průvodce dnešním dílem k otázkám: “Co je to česká národní krajina? Čím je charakterizovaná? Jak se s ní identifikujeme? A jak jsou česká národní duše i česká národní povaha spojeny s krajinou víc, než si uvědomujeme? Otázky, které přímo vyvěrají z posvátného prostředí Vyšehradu, kam se vydal spisovatel a geolog Václav Cílek inspirovat k odpovědím. Jakou hrál Vyšehrad roli v tvorbě národní identity, v sounáležitosti s domovem a s krajinou? Dovíme se nejen, proč je podle Václava Cílka cesta na Vyšehrad nejkrásnější pražskou galerií, ale o jaký typ krajiny přicházíme, o změně hudby v krajině i o ničení společného prostoru... Režie Maxmilián Petřík.
Vysílání: 10.4., 15.00 hod., ČT2; Opakování: 12.4., ČT2., 14.4., ČT2.