Scéna.cz 

17. ročník Projektu 100 putuje po České republice!

Projekt 100 nabídne letos jak díla klasiků české i světové kinematografie (Andrzej Wajda, Gustav Machatý), tak výběr vynikajících archivních titulů, například snovou grotesku VELKÁ LÁSKA Pierra Étaixe. Celkem šest filmových titulů představí kromě klasických děl i výběr nejnovějších snímků, které aspirují na to stát se v budoucnu milníky evropské kinematografie. Ať už jde o Wajdovu lehce autobiografickou adaptaci povídky Jaroslawa Iwaszkiewicze PUŠKVOREC, nebo výtečně obsazenou komedii Dagura Kárího, hosta LFŠ 2010, s názvem DOBRÉ SRDCE. Bonusem pak bude distribuční novinka společnosti Aerofilms – nový snímek Mikea Leigha DALŠÍ ROK.

17. ročník Projektu 100 by měl opět navázat na tradici výrazného propojení s programem Letní filmové školy – část filmů byla uvedena v Uherském Hradišti letos, část je předznamenáním programu LFŠ v roce 2011.

Pavel Bednařík, umělecký ředitel AČFK, více k Projektu 100:
„Naše filmové mládě, Projekt 100, dospívá stejně jako lidské mládě. Existenciální bezradnost, první citové vzmachy, tápání, ponaučení, ztráty. Představených šest snímků letošní přehlídky tvoří i přes skromný počet zajímavou a pestrou kolekci děl. Na rozdíl od loňské žánrově tematizované souhry filmů noir, doplněné o retrospektivu na LFŠ 2010, pojí tu letošní vnitřní, efemérní a nekategorické pouto. Tím poutem a tmelem jsou láska a vášeň v rozmanitých podobách – romantické vzplanutí, absence lásky, vášeň a intriky bonvivánů, láska spasitelská, ochranitelská, falešná i spirituální.

Z hlubin temného vzplanutí duše prosté železničářovy dcery k proradnému záletníkovi v Erotikonu, přes rutinu a stereotyp manželské lásky a snový únik ve Velké lásce, až k podzimu života, který zrcadlí nepřehlednost, zoufalství a marnost lidského počínání ostatních v Dalším roku. K předním osobnostem světové kinematografie - Gustavu Machatému, Pierrovi Étaixovi, Andrzeji Wajdovi a Miku Leighovi - přibývají dva nadějné talenty evropské kinematografie – Borys Lankosz a Dagur Kári.

Jak je jistě patrné ze skromného počtu titulů, Projekt 100 stejně jako mnohé další kulturní počiny zasáhla finanční krize, respektive její důsledky. Záměry organizátora byly v počátcích příprav rozhodně jiné, 17. ročník Projektu 100 měl dokonce otevírat novou éru české kinematografie, mezi skvosty měla čnít digitální a restaurovaná kopie Jasného Všech dobrých rodáků. Finanční tíseň, zdá se, doléhá na oblast kultury a školství (toliko zbytných potřeb většiny občanů České republiky) zdaleka nejvíce a nejvýrazněji. A ještě dolehne.

V souvislosti s dorůstáním a blížící se dospělostí a plnoletostí (18. ročník je na dohled!) vyvstává pro nás i vás, diváky, zásadní otázka nad budoucností Projektu 100. Má nabízet filmy výlučné, klasické, avantgardní, kanonické, současné? Má být prostorem objevování, archivních ponorů, nebo sentimentu nad prověřenými díly?“

Projekt 100 vznikl v roce 1995 jako originální formát putovní přehlídky, která měla do kin vrátit zapomenutou nebo nedostupnou klasiku české i světové kinematografie a doplnit program filmových klubů v České republice o nové „artové“ snímky. Projekt 100 za sedmnáct let svého trvání představil díla klasická, experimentální, rozmanitých žánrů, druhů, kategorií. Vedle celovečerních snímků se průběžně objevovaly i filmy krátké, animované, experimentální i dokumentární.
Za sedmnáct let svého trvání Projekt 100 představil na 160 celovečerních titulů a téměř 100 krátkometrážních. Mezi uvedenými režiséry byla zastoupena řada významných a inovativních osobností české i světové kinematografie, pro přehled přikládáme režiséry, kteří byli v Projektu 100 zastoupeni nejčastěji.