Scéna.cz 

Literární tipy na 11. týden

Žil jsem s cizinkou (Vysílání: 17.3., 23.55 hod., ČT1)
Děj televizního filmu se odehrává koncem dvacátých let minulého století. Hlavním hrdinou je postarší, dobře situovaný muž, Karel Sahula (V. Preiss). Do jeho idylicky spořádaného úřednického života neblaze zasáhnou anonymní dopisy, upozorňující na nevěru jeho mladší krásné ženy Jiřiny (V. Cibulková). Všechny tužby a sny jsou pryč, pro Sahulu nastává období niterného trápení a bolesti. Po Jiřinině smrti se Sahula usilovně snaží odhalit motivy jejího počínání. Posléze seznává, že svůj život promarnil s cizinkou?
Román Žil jsem s cizinkou patřil k dlouholetým filmovým snům režiséra Dušana Kleina. Scénář, který si sám napsal podle stejnojmenného románu Emila Vachka, se mu podařilo natočit velmi sugestivně, s velkou citovou kulturou, se zvláštní atmosférou plnou napětí. Díky vynikající kameře i hereckým výkonům Viktora Preisse a Vilmy Cibulkové vzniklo mimořádné dílo, působivá studie lidské osamělosti a touhy prožít život jinak, než dovolily osudové okolnosti.

Střípky času Litomyšl na konci první světové války (Vysílání: 19.3., 17.10 hod., ČT2)
Životní příběh litomyšlského rodáka, kronikáře, archiváře a sběratele Quido Šimka. Tento pozoruhodný písmák je autorem osmidílné kroniky, kterou sám vlastnoručně bohatě ilustroval (okolo 1.000 akvarelů!). Šimkova kronika, napsaná živým jazykem se satiricky humornou nadsázkou, je dodnes cenným pramenem pro studium života obyvatel Litomyšle v období od července 1914 do září roku 1919.

Retro (Vysílání: 21.3., 16.10 hod., ČT1)
Knižní čtvrtek. Březen - měsíc knihy. A nebo Klub mladého čtenáře. To všechno byly svého času instituce, které doslova ovlivňovaly celé čtenářské generace. Kniha bývala dost možná hlavním způsobem zábavy i poučení. Navíc třeba detektivky byly často jen podpultové zboží, které se špatně shánělo. Přitom knihy vycházely až ve statisícových nákladech, o nichž se dnešním nakladatelům může jen zdát.

Čtenářský deník... Roman Ludva: Jezdci pod slunečníkem (Vysílání: 21.3., 09.40 hod., ČT2)
Roman Ludva ve svém postmoderním románovém thrilleru Jezdci pod slunečníkem po všech stránkách naplňuje koncept intelektualizované konzumní literatury: složitě konstruované příběhy, které využívají prostředků moderního detektivního románu, jsou zprostředkovány vypravěčem čtenářsky i odborně poučeným. V knize se prolíná pátrání trojice vyšetřovatelů po nájemném vrahovi i osobní příběh vraha samého. Tuto napínavou knihu, která by se snadno mohla stát předlohou filmovému zpracování, představí Petr Bilík, redaktor, filmový vědec a vysokoškolský pedagog.

ZE ZLATÉHO FONDU Vlčí halíř (Vysílání: 21.3., 12.00 hod., ČT2)
Televizní inscenace na motivy románu J. Š. Baara "Paní komisarka" o Boženě Němcové (Jana Březinová) zachycuje chodské období jejího života. Vypráví o manželském svazku s Josefem Němcem (Radek Brzobohatý), který jako finanční úředník zůstával vždy ve stínu své slavné ženy. Inscenace je představuje jako dva lidi, kterým láska k národu vrostla do srdce a kteří nechtěli stát stranou boje, který bylo třeba svést, aby budoucnost národa byla svobodou pro jeho lid. Televizní hru uvádíme jako vzpomínku na herečku Janu Březinovou, která by se v těchto dnech dožila sedmdesáti let.

Sedm živlů (Vysílání: 21.3., 13.20 hod., ČT2)
Dokumentární pohled na osobnost básníka, překladatele, dramatika, vysokoškolského pedagoga a výtvarníka Ludvíka Kundery, narozeného 22.3. 1920 v Brně, vychází z jeho obrovské životní energie, díky níž zvládá neuvěřitelnou sumu práce. Název filmu vychází z Kunderovy teorie o sedmi živlech: země, voda, oheň, vzduch a láska, poezie, práce. A zdá se, že oněch sedm živlů je zdrojem nevšední energie a talentu. V hodinové dokumentu o poezii, překládání, psaní her pro Mahenovu činohru a divadlo Husa na provázku, editorství díla Františka Halase, o životních cestách i čajovém mlčení a páře z uctívané sauny Ludvíka Kundery hovoří Bořivoj Srba, Miloš Hynšt, Alois Hajda, Milan Uhde, Miloš Štědroň, Petr Oslzlý a Jan Halas.

Vzkaz Ludvíka Kundery (Vysílání: 21.3., 22.25 hod., ČT2)
Cyklus výpovědí osobností k tématům, která formují českou společnost. Český básník, dramatik a překladatel Ludvík Kundera (nar. 1920) je spjatý s avantgardními směry, především surrealismem. Za války byl totálně nasazen v Německu a po válce se stal jedním ze zakladatelů postsurrealistické Skupiny Ra. V letech 1968-70 byl dramaturgem Mahenovy činohry v Brně, kde skončil s normalizací a bylo mu zakázáno publikování. Literatuře se však věnoval i nadále, a to v Kunštátu na Moravě, kde žije dodnes. Pod pseudonymem překládal německou poezii, jako literární historik se zaměřoval zejména na Františka Halase, Hanse Arpa a Bertolta Brechta. V roce 2002 převzal na mezinárodním knižním veletrhu v Lipsku "Cenu za celoživotní dílo" oceňující přínos ke zprostředkovávání české a německé literatury. V roce 2007 mu prezident České republiky udělil Státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění, Nadace Charty 77 ho v roce 2009 vybrala za laureáta Ceny Jaroslava Seiferta.