Scéna.cz 

Muzeum umění Olomouc se letos soustředí na baroko

Nadílku starší, moderní i současné výtvarné kultury chystá pro diváky i v letošním roce Muzeum umění Olomouc (MUO). Druhá největší instituce svého druhu v České republice připravuje celkem devět výstavních projektů z oblasti malířství, kresby, sochařství, architektury, grafiky i užitého umění. Pět z nich se uskuteční v Muzeu moderního umění, se dvěma se počítá v Arcidiecézním muzeu Olomouc a jednu výstavu bude hostit kroměřížský zámek, kde sídlí Arcidiecézní muzeum Kroměříž. Nejvýznamnější letošní výstava, zaměřená na komplexní zpracování fenoménu „olomouckého baroka“, zaplní jak olomoucké Arcidiecézní muzeum, tak Muzeum moderního umění. Baroko ostatně prolíná letošním výstavním plánem jako hlavní dramaturgická linie.

Barokní kultura je tématem hned první letošní výstavy olomouckého muzea. Cílem projektu nazvaného Zbožných duší úl je totiž ukázat, jak významnou roli hrála na Moravě v 17. a 18. století náboženská bratrstva, tedy dobrovolná, hlavně laická sdružení v rámci římskokatolické církve. „Bratrstva byla ve své době i důležitými hospodářskými subjekty. Podílela se na financování stavebních aktivit i liturgického provozu, a byla tak rovněž důležitými zadavateli uměleckých zakázek. A právě dochované předměty, určené pro liturgické, vzdělávací, disciplinační i reprezentační potřeby těchto sdružení, například obrazy z oltářů bratrstev, procesní sochy nebo bohatě zdobené členské matriky najdou diváci na naší výstavě,“ uvedla kurátorka výstavy Martina Potůčková.

Barokní dramaturgická linie dále prostupuje letošním výstavním plánem MUO v podobě dvou květnových monografických výstav. „První z nich představí v Arcidiecézním muzeu Kroměříž dílo jednoho z předních barokních malířů na Moravě Josefa Ignáce Sadlera. V olomouckém Arcidiecézním muzeu se pak vrátíme k tvorbě Josefa Winterhaldera mladšího, který patří mezi nejvýznamnější malíře pozdního baroka v regionu,“ vyjmenoval ředitel MUO Pavel Zatloukal. Nejdůležitější letošní projekt si však muzeum nechává na listopad, kdy bude zahájena výstava Olomoucké baroko | Výtvarná kultura let 1620–1780. „Cílem mezioborově koncipované výstavy je zpracování historie a zejména výtvarné kultury Olomouce v období baroka, tedy v 17. a 18. století, kdy město po zkáze Třicetileté války prožilo jedno z nejvýraznějších období kulturního vzepětí. Výstava shromáždí sbírkové předměty především z církevních fondů, bude však využívat i spolupráce s muzejními institucemi a připravovány jsou i zápůjčky se zahraničí. Důležitým partnerem je přitom Vlastivědné muzeum v Olomouci, které připraví výstavu zaměřenou na měšťanskou kulturu olomouckého baroka,“ přiblížil Zatloukal.

Pro výstavní program Muzea moderního umění je příznačná hlavně pestrost a snaha představit rozmanité žánrové podoby soudobé výtvarné kultury. Například již v únoru se diváci mohou těšit na retrospektivní průřez tvorbou mezinárodně proslulého českého malíře, kreslíře a keramika Milana Kunce (*1944). „Kuncovo umění oceňuje publikum pro jeho srozumitelnost a vizuální atraktivnost. Diváci se seznámí s celou škálou autorových přístupů ke kresbě, ale nebudou chybět ani jeho stěžejní obrazy z let 1976 až 2009,“ informoval kurátor Ladislav Daněk. Od května do září pak bude v Olomouci vystavovat další „ikona“ českého moderního umění – malíř a průkopník počítačového umění Zdeněk Sýkora, jehož práce jsou zastoupeny v řadě významných sbírek umění po celém světě. „Výstava, která zahrne obrazy a plastiky, je jednou z řady akcí pořádaných při příležitosti letošních devadesátých narozenin autora,“ upozornil kurátor Michal Soukup. Muzeum moderního umění také splatí pomyslný dluh Josefu Vineckému (1882-1949) - neprávem opomíjenému představiteli evropské umělecké a výtvarně pedagogické avantgardy, který působil v letech 1902 až 1936 v Německu a pak v bývalém Československu, a to i v Olomouci. „Výstava shrne všechny jeho tvůrčí periody kolekcí užitných předmětů a sochařských děl, nepřenosná díla pak bude zastupovat soubor velkoformátových fotografií,“ uvedla Alena Kavčáková z Katedry dějin umění FF UP, která pro olomoucké muzeum retrospektivu Vineckého připravuje.

Podstatná je pro olomoucké muzeum i červnová výstava věnovaná nejvýznamnější skupině českých architektů 2. poloviny 20. století - Sdružení architektů a inženýrů Liberec. „Tvorba členů sdružení, které je známé spíše pod zkratkou SIAL, měla zcela zásadní význam pro moderní českou architekturu. Jejich přínos netkvěl jen ve zprostředkování tendencí, které se neslučovaly s tehdejší oficiální doktrínou, nýbrž i ve vytvoření invenčního a svobodomyslného prostředí. Klíčovým dílem české architektury druhé poloviny 20. století se stal televizní vysílač s hotelem na Ještědu z let 1963 až 1973,“ uvedl historik architektury Jakub Potůček s tím, že výstava představí originální i nově zhotovené modely projektů i realizací, původní plány, skici, dokumenty, publikace a další materiály.