Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 32. týden

Brána poznání Soukromí mistrovského díla / Renoir: Bál v Moulin de la Galette (Vysílání: 04.08., 16.10 hod., ČT2)
Malování považoval za velmi příjemnou práci a jeho cílem bylo malovat hezké obrázky. Proto nejraději maloval ženské akty, ale i výjevy ze života měšťanů, jejich portréty. Je mistrem v malbě pastelem. Řadí se mezi impresionisty, i když důsledným impresionistou nebyl (k malování potřeboval černou barvu).
Po roce 1870 ve stylu Pierra A. Renoira (1841–1919) sílí impresionistické rysy, štětec se uvolňuje a tvary předmětů se rozpouštějí v rozzářeném světle. Na první výstavě impresionistů vystavil obraz Lóže, založený na harmonii bílé, černé a šedivé. V Argenteuil maloval krajiny a figurální obrazy v plném slunci; hrál si s kontrasty hřejivých světel a chladivě modrých stínů. V Paříži se opájel barevnými fantaziemi lidových tanečních zábav; obraz Tanec v Moulin de la Galette (1876) je namalován z růžových, modrých a fialových světlých tónů, nanášených volným rukopisem v dělených skvrnách. Z okouzlení krásou věčného ženství vyrostly Renoirovy smyslné podobizny, jimiž brzy získal společenský úspěch a uznání. V pozdním období se Renoir zabýval také sochařstvím; nepřestal malovat ani ve vysokém stáří; když v posledních letech ochrnul, dával si štětec k ruce přivazovat.

Zapomenuté výpravy - Sochařem v Africe (Vysílání: 05.08., 09.35 hod., ČT2)
Na podzim roku 1947 se s manželkou Irenou vypravil známý český sochař František V. Foit na dlouhodobou expediční cestu Afrikou. Odjeli Tatrou T57B, která byla zařízena jako speciální, zvukově reportážní vůz a vybavena tehdy nejkvalitnějším zařízením pro záznam zvuků. Manželé projížděli černým kontinentem křížem krážem a prováděli etnografické sběry, pořizovali nahrávky, zkoumali originální domorodé skulptury a mistr Foit pracoval na vlastní figurální tvorbě.

Brána poznání/ Deset století architektury - Pomník a město (Vysílání: 05.08., 16.10 hod., ČT2)
Pomníky jsou zcela samozřejmou součástí městského prostředí. Spoluvytvářejí genius loci, splývají s městem do neoddělitelného celku. U nás již od středověku známe příklady monumentálních pomníků oslavujících světce i panovníky. Skutečná pomníková vlna však začala až v 19. století. Pomníky připomínají významné osobnosti a události, a jsou chápány pouze jako díla vynikajících českých sochařů - Myslbeka, Suchardy, Šalouna, Štursy, Kafky, Pokorného a dalších. Již méně je známo, že na všech pomnících měli významný podíl i architekti. Řešili totiž většinou nejenom sokl pomníku a jeho dekorativní část, ale měli rozhodující slovo při koncepci celé skupiny, stanovení měřítka a situování pomníku v rámci městského prostoru. Úspěch pomníku totiž závisí na jeho situaci, urbanistickém kontextu, měřítku, horizontu sochy, tvaru a formě soklu apod. Na některých významných pražských příkladech si tak můžeme doložit dílo Aloise Dryáka (sv. Václav, František Palacký), Antonína Pfeiffera (Jan Hus), Josefa Gočára (Hana Kvapilová), Pavla Janáka (Svatopluk Čech), Jaroslava Fragnera (Alois Jirásek, Božena Němcová), Jana Sokola (Jaroslav Vrchlický), bratrů Štursových (Stalinův pomník).

Hledači času - Braunův Betlém (Vysílání: 07.08., 16.45 hod., ČT2)
Největší Betlém na světě je barokní Braunův Betlém. Velkolepé dílo se nachází v Novém lese mezi Dvorem Králové nad Labem a Kuksem. Jedná se o přírodní galerii plastik, vzniklých mezi lety 1723–1732 z popudu hraběte F. A. Šporka, jehož cílem bylo vytvořit rozlehlý přírodní park s organicky zakomponovanými plastikami i architekturou, lokality pro meditace. Řezbář Leoš Pryšinger vyřezává ze dřeva repliky plastik a reliéfů tohoto Betlému. Vytvořil tak studii tohoto největšího Betlému na světě v měřítku 1:7 tak, jak hypoteticky vypadal po dokončení v roce 1731. L. Pryšinger bojuje za záchranu tohoto skvostu českého baroka.

Památky na prodej - Zámek Pohled (Vysílání: 08.08., 17.40 hod., ČT2)
Na české straně Vysočiny nedaleko Havlíčkova Brodu najdeme v obci Pohled rozsáhlý komplex památkově chráněných budov - zámek, prelaturu, konírny, sýpku a další objekty. Klášter cisterciaček zde vznikl ve 13. století za Přemysla Otakara II., definitivně dokončen byl až roku 1734. Po zrušení kláštera sloužil komplex jako továrna a roku 1807 byla hlavní budova upravena na zámek; na vzhledu interiéru se podepsali takoví mistři jako J. Santini, Ř. Thény nebo P. Brandl. Od roku 1945 patří tento rozsáhlý objekt obci, která jej zčásti využívala jako školu. Dnes je zastupitelstvo obce bezradné - co s takovým kolosem dál?
Před podobným úkolem stojí i obec Chotěšov, zde se však budov bývalého kláštera ujalo občanské sdružení Klášter Chotěšov, které se ve spolupráci s obcí snaží nejen o rekonstrukci budov a její financování, ale především organizuje výstavy, koncerty a jiné akce, které do tohoto místa plného historie přinášejí současný život.

Příběhy domů - Kouzelný život (Vysílání: 08.08., 18.00 hod., ČT2)
Dokumentarista Marek Sklář, který se zabývá současnými i válečnými tématy, se vypravil do vsi Žerůtky u Boskovic, aby poodkryl tajemství domu, jenž ve 30. letech minulého století inspiroval spisovatele K. J. Beneše k napsání románu Kouzelný dům. Tato kniha byla také předlohou pro stejnojmenný film Otakara Vávry, který se v prostředí domu natáčel. Vilu postavila vlastenecká rodina Vašíčků v 19. století a to v městském stylu, který je v prostředí české vesnice ojedinělý. Dům poskytl útočiště pražským a později i polským povstalcům. V době druhé světové války se v něm skrývala rodina pronásledovaná gestapem. Za posledních sto let se dům prakticky neopravoval a tak jeho podoba zůstala zachována. Současný majitel Petr Přikryl spolupracuje s památkáři na rekonstrukci této kulturní památky, ve které by rád trvale bydlel.

Kultura.cz (Vysílání: 08.08., 18.30 hod., ČT2)
Petr Bařinka patří k výrazným autorům své generace. Svůj styl těží z postindustriální společenské reality, zejména ze sféry reklamy, billboardů, počítačových grafických výtvorů či komiksů. Jeho aktuální tvorbu představíme v našem portrétu. Výstava s názvem Příjemné závislosti v prostorách Moravské galerie v Brně se vrací k širokému proudu amatérské tvorby 70. let, který byl ve své době doma i v zahraničí postaven na okraj zájmu institucí sbírajících umění. Představí se fotografové z Česka, Polska, Slovenska, Lotyšska, Litvy, Finska, USA a Belgie. Vilu v Hroznové ulici v Brně si nechal v roce 1927 postavit brněnský podnikatel Alfred Stiassny podle projektu architekta Ernsta Weisnera. Po druhé světové válce Stiassných celý areál zabavil stát a později získala vila označení "vládní", ačkoli nikdy vládě republiky nepatřila. Sloužila však pro její účely – setkávali se zde státníci a významné osobnosti. V naší reportáži po mnoha letech nastíníme osud skvostné funkcionalistické památky. Náš miniportrét odkryje současnou tvorbu mladé fotografky Terezy Vlčkové.

Alternativní kultura - Zakázané výstavy (Vysílání: 08.08., 22.00 hod., ČT2)
Volné pokračování úspěšného dokumentárního seriálu, tentokrát zaměřené na výhradně českou scénu. Tento díl vypráví o jednorázových neoficiálních výstavách, výtvarných sympoziích, ale i stálých polosoukromých galeriích 70. a 80. let, jako byly: výstavy v Ústavu makromolekulární chemie, Sympozium v Poněšicích, dále Malechov, Chmelnice, Malostranské dvorky, Konfrontace, Netvořice, mělnická Galerie ve Věži, Galerie 55 Kladno, Galerie H v Kostelci n.Č. Lesy, Fórum 88 v holešovické tržnici, atd. Zasvěceným průvodcem je Josef Rauvolf.