Scéna.cz 

Operní tipy 25. týden

64. mezinárodní hudební festival Pražské jaro 2009 (Vysílání: 19.06., 20.55 hod., ČT2)
Jiří Bělohlávek se vrací k „své“ Pražské komorní filharmonii s atraktivním programem, v němž dá zaznít hudbě jubilujících tvůrců Josefa Haydna, Bohuslava Martinů a Petra Ebena. Ozdobou večera bude přítomnost mezzosopranistky Dagmar Peckové, která kromě vokálního cyklu Martinů Nipponari přednese výběr z u nás neznámých písní francouzského skladatele Josepha Cantelouba.
Dagmar Pecková, renomovaná operní a koncertní pěvkyně. Je absolventkou pražské konzervatoře. Na počátku své hvězdné kariéry se stala vítězkou Pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech.
Dagmar Pecková byla již během studií sólistkou operety v Plzni a v Hudebním divadle v Karlíně. Po dvou letech v operním studiu v Dráždanech byla v roce 1987 angažována jako sólistka drážďanské Semperovy opery. O rok později odchází a stává se sólistkou Státní opery v Berlíně. Od počátku své pěvecké kariéry úzce spolupracuje s prof. Antonií Denygrovou, dlouholetou sólistkou ND a Státní opery. Dnes je Dagmar Pecková hostem předních evropských operních scén - Stuttgart, Berlín, Drážďany, Basilej, Paříž, Hamburk, Londýn, Lausanne a dalších. Ve své koncertní činnosti se Dagmar Pecková prezentuje bohatým repertoárem od klasiky až po díla předních současných skladatelů. Stejně jako v případě operního repertoáru se objevuje na koncertních pódiích ve světových metropolích, jakými jsou Londýn, Vídeň, Oslo, Madrid, Frankfurt, Tel Aviv, Mnichov, Liverpool, Curych a řada dalších. Je častým hostem České filharmonie, se kterou se zúčastnila turné po Japonsku, Jižní Koreji a Hongkongu pod vedením Jiřího Bělohlávka a turné po Anglii pod vedením Libora Peška.

Concertino Praga 2003 (Vysílání: 19.06., 03.15 hod., ČT2)
Česká televize léta vysílala koncert laureátů Mezinárodní rozhlasové soutěže mladých hudebníků Concertino Praga - dnešní koncert je z 37. ročníku v roce 2003 , který kromě českých posluchačů vychutnali - díky mezinárodní rozhlasové síti Evropské vysílací unie - i posluchači v mnoha evropských zemích. Říká se, že všechno podstatné v životě se děje náhodou - a platí to zřejmě i pro Concertino. Kdysi v polovině šedesátých let vše začalo tím, že lidé, kteří se tenkrát v Československém rozhlase starali o hudbu pro mladé, měli ve zvyku nosit si oběd z kantýny do redakce a při jídle si povídat, vymýšlet nebo prostě jen tak pábit... Jednou někoho napadlo: "Co takhle vymyslet soutěž?" A jiný dodal: "Ale ať je mezinárodní!" Načež se shodli na tom, že musí být hlavně rozhlasová - to znamená, že napřed budou anonymně soutěžit rozhlasové nahrávky a teprve potom přijedou mladí vítězové, aby na jevišti obhájili své výkony z rozhlasového studia. V sedmatřicátém ročníku soutěžily komorní soubory, a to ve čtyřech kategoriích a dnešní večer představí jejich laureáty.

120 let budovy Státní opery Praha (Vysílání: 20.06., 22.30 hod., ČT2; Opakování: 21.06., ČT2)
Státní opera Praha sídlí v budově, která byla 5. 1. 1888 otevřena Wagnerovou operou Mistři pěvci norimberští jako pražská německá scéna. Divadlo mělo obdivuhodně široký repertoár, zahrnující i díla pražských německých skladatelů (F. Finke, T. Veidl, H. Krása). Vždy mělo k dispozici vynikající pěvce (R. Pauly, R. Stevens, K. Baum, H. Hotter a d.). Mezi výjimečné umělecké osobnosti, které zde vystupovaly, patřili dirigenti Gustav Mahler, Richard Strauss, Felix Mottl, Arthur Nikisch a Felix Weingartner a sólisté Anna Bahr-Mildenburg, Berta Lauterer-Foerster, Maria Jeritza, Nellie Melba, Karl Burian, Enrico Caruso, Benjamino Gigli, Jan Kiepura, Richard Kubla a Tino Pattiera.Teprve v roce 1992 nabylo divadlo zpátky svou samostatnost jakožto Státní opera Praha. Od té doby navazuje na významné tradice Nového německého divadla a to nejen prostorem, v němž hraje, ale především dramaturgií a vybudováním vlastního dokumentačního centra, které chce zachytit činnost Neues Deutsche Theater, protože archiv tohoto divadla je bohužel nenávratně ztracen.

Richard Wagner: BLUDNÝ HOLANĎAN (Der fliegende Holländer) (Vysílání: 20.6., 20:00 h, ČRo 3 – Vltava - OPERNÍ SEZÓNA EURORÁDIA 2008-2009)
Opera o třech dějstvích na skladatelovo libreto podle knihy Heinricha Heineho Z pamětí pana Schnabelewopského. Připravil a uvádí Ivan Ruml. Osoby a obsazení: Holanďan (Bryn Terfel), Daland, norský námořník (Hans Peter König), Senta, jeho dcera (Anja Kampe), Erik, lovec (Torsten Kerl), Mary, Sentina chůva (Clare Shearer), Dalandův kormidelník (John Tessier). Sbor a orchestr londýnské Královské opery Covent Garden řídí Marc Albrecht.

Ze zlatého fondu – K.Kovařovic: Psohlavci (Vysílání: 21.06., 12.10 hod., ČT2)
Opera Karla Kovařovice s hrdinským námětem boje Chodů za uznání svobod daných jim českými králi v "patentech" vychází z dokonalé románové předlohy Aloise Jiráska, takže můžeme hovořit o "Psohlavcích" jako zhudebněném románu. Kovařovicova hudba, vycházející z nejčistších národních tradic a navíc svou dramatičností, dokonalým instrumentačním uměním i využitím nápěvů lidové melodiky posunula vývoj české národní opery kupředu. Proto i její premiéra 24. dubna 1898 v Národním divadle byla významnou událostí v českém kulturním životě. Bylo to dva roky před tím, než se stal Kovařovic šéfem opery Národního divadla, které pak řídil dvacet let - až do svého skonu. Byla to osobnost vynikající - uvedl v ND například všechny opery Smetanovy, Dvořákovy, díla Fibichova a soustavně seznamoval naše obecenstvo se světovým operním děním."Psohlavci" jsou jeho stěžejním kompozičním dílem.
K jeho televizní podobě z roku 1985 si režisér Milan Macků vybral výtečnou nahrávku Čs. rozhlasu, v níž dirigent František Dyk obsadil hlavní role nejvýznačnějšími pěvci své doby - B. Blachuta v roli Koziny, E. Hakena jako Přibka, Z. Otavu jako Lamingera, M. Krásovou jako Kozinovu matku, D. Tikalovou jako Hančí, K. Kalaše jako předsedu soudu atd. V televizním ztvárnění volil režisér Macků komorní pohled s důrazem na jednání postav, na niterné prožití odehrávajícího se dramatu. Zajímavé bylo i herecké obsazení. Tam, kde věk pěvců již neodpovídal jednajícím postavám, volil muzikální herce nebo mladší pěvce. Tak se v roli Koziny setkáte se znamenitým Petrem Kostkou, Lamingerem R. Tučka, E. Zikmundovou jako Kozinovou matkou, N. Konvalinkovou jako Hančí. Řada rolí zůstala totožná s nahrávkou, například E. Haken jako Přibek, či I. Mixová jako Lamingerova žena apod. Také ostatní složky - výprava architekta M. Ditricha a kostýmy P. Diviše spoluvytvořily vděčný a poutavý hudební obraz naší historie. Repríza televizní inscenace je zařazena v souvislosti se zítřejšími pětaosmdesátinami významného televizního režiséra Milana Macků.