Scéna.cz 

Good Morning, Mr. Gershwin!

Tanec Praha 2009 začal už 23. května 2. ročníkem „předfestivalu“ Tanec dětem, to pravé slavnostní zahájení se však uskutečnilo až 2. a 3. června prvním vystoupením proslulého francouzského souboru Montalvo-Hervieu u nás, představením „Good Morning, Mr. Gershwin“ v Hudebním divadle v Karlíně.

Umělecké duo a životní partneři Dominique Hervieu a José Montalvó se setkali jako tanečnice a choreograf v roce 1981. Podařilo se jim sestavit společně řadu úspěšných choreografií, a tak se v roce 1988 rozhodli založit vlastní soubor Montalvo- Hervieu. V současnosti vedou Národní divadlo de Challiot v Paříži. Už v 80. letech zařazovali do svých skladeb tanec z ulice, step, afro dance, později break a hip hop a vytvářeli jejich pomocí pestrobarevné „gobelíny“ na hudbu barokních skladatelů Bacha nebo Rameaua. V poslední době vznikl diptych věnovaný Gershwinovi, jehož první část „Porgy a Bess“ měla premiéru v květnu 2008 v Opera de Lyon, druhá část „Good Morning, Mr. Gershwin“ pak na Biennale de la Dance Lyon v září téhož roku.

Dominique Hervieu, jak řekla v jednom z rozhovorů, si představuje vývoj tanečního umění v určitých cyklech, kde po období učeného, klasického tance, který se stává únavným, přichází nová vlna z lidového prostředí, která vnáší do tance tělesnost a novou energii. Na této vlně se nesou i současné choreografie souboru. Přestože dvojice Montalvo-Hervieu pracuje s několika tanečníky a tanečnicemi, kteří vystupují ve více představeních, dává přednost střídání interpretů s různým zázemím a různými zkušenostmi, kteří přinášejí obohacení při samotné tvorbě. Toto platí i pro „Dobré ráno“, kde je pospolu nesourodý 16 členný ensambl z různých prostředí a koutů světa, někteří specialisté na break a hip hop, jiní na step, na jazz a afro dance, modernu, na klasiku na špičkách, ale také na zpěv a pantomimu, všichni vynikající pohybově a v obdivuhodné fyzické kondici, individuality spojené do skvěle sehraného orchestru.
Tanečníci se divákům představí na plátně efektním skokem do ohromného skleněného akvária, kde si radostně proplouvají, a vodní prostředí - moře, pláž a hrad z písku navozující pocity uvolnění, bezstarostnosti a lehkosti - je kulisou pro surrealistické obrazy na plátně i na scéně, kde se odehrává celá show. Gershwinova hudba, muzikály na Broadway, Hollywood s filmovými hvězdami – Amerika 30. let, možná i Balanchinovo „Who cares“, a určitě subkultura současných komunit graffiti, hip hopu, street dance a další, tvoří podklad pestrobarevné koláže slepené z klipů, reklamních šotů, muzikálových a komických čísel, pantomimy a klaunérií s fantastickými breakařskými kreacemi i čistě tanečními vstupy a karikaturou klasiky. Vřava na jevišti po celou dobu neustává, postavy jsou stále v akci, současně v reálu i na plátně nebo přecházejí sem i tam, v tempu, s velkým nasazením.

Moře - místo na reklamní dovolenou – se v druhé části proměňuje v rozbouřený živel a lehká muzikálová idylka se mění v bouře sociální – nepokoje v černošských ghettech. Sledujeme příběh černošské rodiny, útlak, strach, jehož závažnost však snižuje projekce laciných obrázků nešťastných dětských tváří. Konec je smířlivý a zpěv krásného chorálu spojuje opět černé a bílé.

„Good Morning“ sklízí všude samé ovace a je skoro zbytečné přidávat další oslavné tirády. Energie a spontánnost tanečníků a tanečnic, jejich rozličné taneční i herecké schopnosti, propracovaná koncepce, barevnost kostýmů a scény - různé sofistikované vizuální efekty a technicky náročné videoprojekce, které mají přesný účel, nám vcelku předvádějí, jak se dá udělat pestrá a zábavná podívaná i s vážnějšími akcenty bez zbytečného podbízení nebo komplikovaného filozofování nejen pro milovníky současného tance.