zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Operní tipy 13. týden: Wagner a Smetana

Robert Dean Smith

autor: Z webu   

zvětšit obrázek

V posledním březnovém víkendu se mohou milovníci opery těšit na tvorbu Richarda Wagnera a Bedřicha Smetany. Čeký rozhlas 3 – Vltava zařadil do vysílání operu Richarda Wagnera LOHENGRIN v rámci Operní sezóna Euroradia 2008-2009 na sobotu 28. března 2009 od 19:00 h. Připravil a uvádí Ondřej Šrámek.
Ze zlatého fondu vybrala Česká televize operu Bedřicha Smetany - PRODANÁ NEVĚSTA, ve vysílání v neděli 29. března 2009 od 11:55 h na ČT2.

Z Vídeňské státní opery budeme v sobotu 28. března sledovat od 19 hodin záznam představení Wagnerova Lohengrina. V titulní roli se představí americký hrdinný tenorista Robert Dean Smith, který bude obhajovat čest finské sopranistky Camilly Nylundové coby Elsy Brabantské. Intrikánskou čarodějnici Ortrudu ztělesní pod taktovkou finského dirigenta a skladatele Leifa Segerstama Janina Baechle, jejímu proradnému manželovi brabantskému hraběti Telramundovi propůjčí svůj hlas barytonista Falk Struckmann.
Námětem Lohengrina se Richard Wagner poprvé zabýval v létě 1841, kdy komponoval Tannhäusera. Bezprostředně po dokončení prvního znění tohoto rytířského dramatu a po prvním náčrtu Mistrů pěvců norimberských napsal v Mariánských Lázních synopsi Lohengrina. Spoji přitom dvě ságy - o svatém Grálu a o rytíři s labutí - do nového vlastního děje. Kromě těchto pramenů převzal Wagner jednotlivé prvky z Písně o Nibelunzích a z historických spisů Jacoba Grimma. Text ukončil Wagner v polovině čtyřicátých let 19. století a svou báseň veřejně předčítal. Kompoziční skicu pak psal v Gross -Graupu, partituru dokončil na konci srpna 1848 a předložil ji drážďanskému intendantovi. Wagner se však zúčastnil téhož roku květnového povstání, což mu vyneslo nežádoucí popularitu v podobě veřejného pátrání, útěk do Švýcarska a odklad drážďanské premiéry. Uvedení Lohengrina ve Výmaru prosadil Ferenc Liszt. Premiéra vzbudila velkou pozornost . Svého Lohengrina mohl Wagner slyšet teprve ve Vídni v květnu 1861. První bayreuthské nastudování se uskutečnilo až od 33 let později. Prý to byl Lohengrin, který patnáctiletému korunnímu princi Ludvíkovi Bavorskému vehnal slzy do očí a učinil z něho fanatického wagneriána. Německý spisovatel Thomas Mann, který celoživotně prchal před fašisty, přisoudil tomuto dílu vlastnost "stříbromodré krásy". Adolf Hitler se zas rád na veřejnosti objevoval v roli rytíře s labutí. Je třeba vzít v úvahu, že tu jde o umně kostruovanou hudební pohádku, jejíž vzdálený Grál sice předjímá leccos z Parsifala, avšak její spekulativní patos lze vykládat z různých politických úhlů. Příběh Lohengrina se odehrává v polovině 10. století v Antverpách, kam přijíždí římsko německý král Jindřich Ptáčník, aby shromáždil vojsko do boje proti Uhrům. Na břehu řeky Šeldy se dozví, že hrabě Friedrich z Telramundu viní Elsu, dceru zemřelého vévody z Brabantu, že zabila svého bratra Gottfrieda. Elsa má veřejně obhájit svoji čest a prokázat tak svou nevinnu, ale žádný z rytířů se nechce postavit udatnému Telramundovi v boji . Elsa padá na kolena a prosí o pomoc Boha. Jakoby zázrakem se zjeví rytíř Lohengrin v loďce tažené labutí a po vyhraném boji se stane Elsiným manželem. Má to však jeden háček. Elsa se nikdy nesmí ptát po jeho totožnosti. Vydrží zvědavá žena tuto zkoušku? Odpověď na tuto otázku zjistíme až v samotném závěru této romanticko- pohádkové opery.

Smetanova Prodaná nevěsta - nejnárodnější opera přijímána i těmi, kteří k tomuto hudebnímu žánru ani netíhnou. Děj je tak známý, že jej není třeba připomínat. A tak snad pouze tolik, že libreto napsal K. Sabina a premiéra se konala 30. května 1866 v Prozatímním divadle v Praze. Šlo po dramatických Braniborech v Čechách vlastně teprve o 2. Smetanovu operu a první komickou. Též je zajímavé, že Smetana s první verzí spokojen nebyl, několikrát operu předělal a verze, kterou dnes známe je z r. 1870.
Nabízená televizní inscenace v režii V. Kašlíka je z r. 1962 a jde vlastně o první televizní ztvárnění. Jistě, některé postupy jsou v dnešní době již nepřijatelné. Ale možnost vhledu do tvůrčích postupů půlstoletí starých je strhující.

V historickém unikátu první televizní inscenace slavné opery B. Smetany (1962) zpívají a hrají: Krušina, sedlák V. Bednář, Ludmila, jeho žena M. Čadikovičová, Mařenka, jejich dcera D. Tikalová - M. Fiedlerová, Mícha, gruntovník K. Kalaš, Háta, jeho žena J. Dobrá, Vašek, jejich syn O. Kovář - M Karpíšek, Jeník, Míchův syn z prvního manželství I. Žídek, Kecal, vesnický dohazovač E. Haken - H. Thein, principál komediantů R. Vonásek - F. Filipovský, Esmeralda, komediantka J. Pechová - J. Knížková, Indián, komediant J. Joran. Sbor opery Národního divadla v Praze, sbormistr M. Malý, Orchestr Národního divadla v Praze diriguje Z. Chalabala. Kamera J. Novotný. Režie V. Kašlík.
Vysílání: 29.03., 11.55 hod., ČT2

23.3.2009 00:03:51 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Z éteru

Z první řady: Rusalka z Toulouse

Rusalka z Toulouse

A. Dvořák: Rusalka z Toulouse
Lyrická pohádka o třech dějstvích na libreto J. Kvapila v podání souboru Théa ...celý článek


Rok české hudby – Smetana 200

Bedřich Smetana

Ecce Homo Bedřich Smetana
Pohnutý život a geniální dílo velikána české hudby 1824–1884 v dokumentu Ma ...celý článek



Časopis 18 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Filmové tipy 19. týden

Anna Geislerová (Želary)

Želary
Anna Geislerová ve strhujícím příběhu, který uvádíme u příležitosti výročí květnových dnů, konce 2. celý článek

další články...