Scéna.cz 

Tragédie Carmen v Ostravě

CARMEN fascinovala a fascinuje dodnes mnohé tvůrce – skladatele, tanečníky, filmaře, hiphopery... Před pětadvaceti lety zaujala také jednoho z nejuznávanějších režisérů 20. století Petera Brooka, který podle Bizetovy opery vytvořil a v Paříži uvedl komorní hudební drama LA TRAGÉDIE DE CARMEN (1981). Dlužno podotknout, že slavnou operu nijak neznásilnil – ponechal čtyři hlavní postavy děje, příběh i Bizetovu hudbu. Aby podtrhl osudovost příběhu, eliminoval sborové a baletní scény a činoherními postavami Zunigy, Lillase Pastii a Carmenina muže Garcíi se vrátil (spolu se scénáristou Jean-Claude Carrièrem) k Mériméově novele a původní verzi opery s mluvenými dialogy. Operní diváci nemusejí mít o Bizetovu hudbu strach – v Tragédii Carmen uslyší to, co slavný skladatel napsal, v komorní instrumentaci Mariuse Constanta.
Brookova LA TRAGÉDIE DE CARMEN se za necelé tři desítky let své existence stala regulérním repertoárovým titulem. Opera NDM ji uvede v české premiéře ve francouzském originále s českými dialogy. Režií Tragédie Carmen se do Ostravy vrací Venjamin Směchov spolu s výtvarníky Marijí Danilovou (kostýmy) a Stanislavem Morozovem (scéna); dirigentem inscenace bude Paolo Gatto. Účinkují: Anna Číhalová / Zuzana Dunajčanová / Agnieszka Zwierko (Carmen), Jaroslav Dvorský / Luciano Mastro / Cristiano Olivieri (José), Agnieszka Bochenek-Osiecka / Jitka Burgetová (Micaëla), Jiří Hájek / Sergej Zubkevič (Escamillo), Jan Drahovzal / David Viktora (Zuniga), Pavel Liška / Miroslav Rataj (Lillas Pastia), Jiří Halama / Vladimír Polák (García).

„Carmen jako taková je titul velmi proslulý, ale Brookova a Constantova verze byla pro divadelníky velkým objevem – a zároveň návratem k pramenům Mériméova příběhu a Bizetovy hudby. Navíc díky Falstaffovi jsem zjistil, že ostravské publikum je nebývale vzdělané a zvídavé a nezajímá se jen o věhlasné tituly (jako Traviata a Bohéma), ale očekává i méně známé a méně „snadné“ opery jako je třeba Falstaff. Když člověk potká takovéto publikum, má velkou chuť vyzkoušet něco nového...,“ uvedl režisér Venjamin Směchov.

CARMEN – fenomén, mýtus a symbol, který ovlivňuje světové umění už více než 150 let. CARMEN – žena, která možná nikdy nežila a stala se nesmrtelnou. „Narodila“ se v roce 1845 ve stejnojmenné novele francouzského spisovatele Prospera Mérimée (1803-1870), jenž zřejmě netušil, že stvořil nesmrtelný typ femme fatale. Třicet let poté, v roce 1875 měla premiéru opera podle této novely – Carmen Georgese Bizeta (1838-1875). Jak se často slavným dílům stává, její zrod byl velmi komplikovaný: skladatel a libretisté Meilhac a Halévy pracovali na novém titulu téměř tři roky a jeho vznik a nastudování provázely skandály. Roli Carmen odmítla původně obsazená pěvkyně, vedení Opéra Comique bylo zděšeno postavami smyslné, lehkovážné a fatalistické cikánky a „vášní demoralizovaného“ vojáka Josého i „tragicky nemorálním“ závěrem. Rodinné publikum Opéra Comique přijalo Bizetovu poslední operu se značným chladem až odmítavě, stejně tak většina kritiky – kromě nevhodného a nemorálního námětu vyčítali skladateli „wagneriánství“ v hudbě... Necelé tři měsíce po premiéře zemřel osmatřicetiletý Georges Bizet na selhání srdce (k němuž údajně přispělo zklamání z neúspěchu Carmen) a necelý rok po kontroverzní pařížské premiéře se „nemorální opera“ vydala na slavnou cestu na vrchol světového operního repertoáru.

Česká premiéra 16. června 2007 v 19:00 hodin v Divadle Antonína Dvořáka.