Scéna.cz 

Roztančený klasický muzikál Hello, Dolly

Na uvedení slavného muzikálu o nezdolné a nezkrotné vdově Dolly Leviové, která dokáže vše zařídit a z nerudného Horáce Vandergeldera udělat milého manžela, si olomoucké publikum muselo počkat od poslední premiéry dlouhých 26 let! O tom, že se diváci na muzikál těší svědčí i vyprodání většiny představení do konce roku již před vlastní premiérou.
Muzikál pro Olomouc nastudoval režisér a choreograf v jedné osobě Gustav Skála. Ten také dokázal dostat z představitelů rolí i jejich skryté rezervy. Hraje se na scéně Vladimíra Šrámka, která je víceméně jednoduchá (s postranními schodišti), ale umožňuje velmi rychlé změny prostředí, což je pro muzikál velmi důležité. Krásné, řemeslně propracované kostýmy navrhl Josef Jelínek. Velmi přehledně je ztvárněno několik klíčových momentů – např. záměna peněženek v restauraci Harmonia Garden. Ostatně zde je na vysoké úrovni tančen i kvapík číšníků...

Premiéru si muzikál Hello Dolly odbyl v pátek 20. října. Postavu Dolly Leviové ztvárnila Ludmila Machytková. Ta má pro roli většinu předpokladů a opravdu jeviště je především její. Vyzrálým hereckým projevem i darem pohybu a elegance dokáže divákům postavu Dolly dokonale přiblížit. A to vše bez přehrávání a zbytečné sentimentality při „vzpomínání“ na bývalého muže Ephraima, kam mnoho představitelek této role velmi často sklouzne. Skvěle ji doplňuje výborný Petr Šíma (Horác Vandergelder), který tentokrát drží svou komiku na uzdě - však vdovec Horác, majitel obchodu se senem a pící, je z počátku pěkný morous. I tak však není o komické situace nouze.
Velmi milým překvapením je nová členka souboru Barbara Oczková (modistka Irena Molloyová), která zpívala velmi čistě a dokázala se oprostit (v mezích možností) od operního zpěvu, který vystudovala. Barbara Oczková působí na scéně jako živel (zvláště při scéně, kdy chce Horáci vesele ukázat svou dílnu, aby skryla Kornelia a Barnabáše :o). Ostatně bez obou pánů vyrážejících do New Yorku za dobrodružstvím (Kornelius Hackel – Ladislav Špiner) a vycpanou velrybou (Barnabáš Tucker – Antonín Valenta) by se děj nebyl zašmodrchal. Jejich vtipné dialogy mnohdy nečekali ani sami účinkující. V inscenaci vystupují členové všech souborů Moravského divadla – což se promítá i do úrovně jednotlivých projevů - činoherci ve zpěvu dost pokulhávají, ale jejich vklad celku prospěl... Celý muzikál hudebně nastudoval dirigent Tomáš Hanák – a dlužno říci, že dobře. Rychlejší tempa dávají vyniknout lyrickým pasážím. Orchestr Moravského divadla hrál jako vyměněný. Díky portům pak jednající postavy nijak nepřekrýval.
Samostatnou a svébytnou kapitolu inscenace představuje balet. Gustav Skála postavil velmi náročnou, ale efektní choreografii. Inscenace potom vcelku působí velmi příjemně, odlehčeně a kompaktně. Navíc Skála zapojuje tanečníky všude, kde je to jen možné a dokonce je nechává i mluvit (ve vděčných rolích pikolíků sklidili potlesk Tomáš Derka a Ivo Jambor).
Muzikál Hello, Dolly už pevně zakotvil v repertoáru. Inscenace je velmi dobře vystavěná, nechybí ji rychlý spád děje a díky kvalitní choreografii baletu i potřebná dynamika. A i když nelze srovnávat olomouckou Dolly s velkými produkcemi, přesto si myslím, že většina diváků bude po všech stránkách spokojena.

Jerry Herman - Michael Stewart: Hello, Dolly. Režie a choreografie Gustav Skála, dirigent Tomáš Hanák, scéna Vladimír Šrámek, kostýmy Josef Jelínek. Premiéra 20. října 2006 Moravské divadlo Olomouc.