Hudební rozhledy v říjnu
autor: archiv
Kráčet vzhůru postupně, říká tenorista a letošní jubilant Štefan Margita v odpovědi na otázku, jaký má recept na dlouhou a stoupající hvězdnou dráhu. Publikum zná Štefana Margitu jako vynikajícího pěvce nejen z rolí v Janáčkových operách Její pastorkyňa, Káťa Kabanová nebo Z mrtvého domu, ale i z děl italského operního repertoáru, oper Petra Iljiče Čajkovského a v poslední době i z rolí v operách Richarda Wagnera. Z jeho letošních velkých úspěchů připomeňme účinkování v inscenaci Janáčkovy Káti Kabanové v milánské La Scale, kterou příznivě hodnotila italská i naše kritika. Štefan Margita zde účinkoval pod dirigentskou taktovkou Johna Eliota Gardinera a spolupracoval s režisérem Robertem Carsenem.
I hudební tělesa mají své dějiny a svá jubilea. Mezi třemi pražskými symfonickými orchestry, jež po desetiletích práce připomínají veřejnosti právem plody svého úsilí, je „služebně“ nejstarší Česká filharmonie, jejíž vznik kladou historikové do roku 1896. V roce 1934 založil dirigent a organizátor Rudolf Pekárek orchestr FOK. Někde uprostřed těchto vročení pak stojí Symfonický orchestr Českého (do roku 1993 Československého) rozhlasu v Praze. Povaha a obsah činnosti tělesa, jehož zrod si vynutila existence a rozvoj jednoho z nejdůležitějších prostředků moderní masové komunikace, mají ovšem specifický charakter, jímž se tento orchestr od obou již zmíněných odlišuje.
Jméno Wolfganga Amadea Mozarta se již od počátku roku v celém hudebním světě skloňuje snad ve všech pádech. 250. výročí narození tohoto geniálního skladatele je ale jistě dostatečným důvodem k těmto velkolepým oslavám, a tak Salcburk, kde se Mozart v roce 1756 narodil, musel zcela logicky jít příkladem. A jak jinak, než především prostřednictvím nejvýznamnější události sezony, slavného Salcburského festivalu, od jehož prvního ročníku letos uplynulo již plných 86 let a který – pochopitelně kromě činoherního bloku – Mozartovy kompozice zařadil takřka do všech svých programů! Jádrem jeho letošní pětitýdenní přehlíd-
ky se však stalo především uvedení všech Mozartových dvaadvaceti oper…
Dne 18. února 1986 v osmdesátém roce života zemřel český dirigent PhDr. Václav Smetáček. „Všechno skončilo“, píše v prologu své knihy Život s taktovkou paní Míla Smetáčková. „Slunce pohaslo, svět ztemněl. Mé dny ztratily účel i cíl. Bez jeho blízkosti, bez denních starostí o něj, bez hudby, kterou mne obklopoval, přestal být život životem. Bolestná prázdnota se rozprostřela až po obzor, který nemá konce. A přesto jsem od prvního dne své samoty cítila, ba s jistotou věděla, že mě jeho přítomnost bude provázet až do konce života, že ve mně navždy zůstane jeho láska a jeho světlá, dobrá bytost. Že jeho práce i to, co jsme spolu žili a cítili, nemohlo tím jediným hrozným okamžikem zaniknout a zmizet v nenávratnu…“
Časopis 19 - rubriky
Časopis 19 - sekce
DIVADLO
Divadelní tipy 19. týden
Světák Jan Libíček
Jaký byl ve skutečnosti veselý tlouštík českého filmu? Dokumentem připomínáme náhlý odch celý článek
HUDBA
Zlatá Lýra představí festival jako fenomén doby
Hudební inscenace plná známých hitů a příběhů československých zpěváků a zpěvaček – to je Zlatá Lýra. Ús celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Příběhy filmových legend
Bruce Willis: vyvolený
Portrét fenomenálního amerického filmového herce. Francouzský dokument. Smrtonosná p celý článek