Scéna.cz 

Brněnské Úplné zatmění

Choreograf Libor Vaculík si vybírá silné lidské příběhy, které na jevišti opět neotřele zživotňuje. Typickým trendem je pro něj v poslední době bourání hranic mezi žánry a jejich organické propojování. V inscenaci Edith, vrabčák z předměstí spojil tanec se šansony, v Lukrezii Borgii jde už o spojení se „současným muzikálem“. Nebylo tedy překvapením, že se pustí i do neprobádaných vod činoherního divadla a pokusí se propojit jej s tancem... zdá se, že opět uspěl. Hlavní inspirací k představení, kterým si jistě udělal radost, mu byl scénář Christophera Hamptona ke stejnojmennému filmu Agnieszky Holland z roku 1995 Total Eclipse.

Úplné zatmění líčí úsek ze života prokletých básníků Arthura Rimbauda a Paula Verlaina. Tedy osudové peripetie po jejich prvním setkání, které přerostlo v milostný vztah. Oba v představení ztvárňují jak tanečníci tak i činoherci, kdy na scéně neustále dochází k jejich, chtělo by se už říci „Vaculíkovským“ záměnám, případně jsou na jevišti všichni čtyři protagonisté. Scéna, kterou navrhl Jan Dušek, je víceméně strohá - jeviště půlí nakreslené koleje, občas je obohacena o několik drobných rekvizit (kočárek, pár kusů nábytku). Příznačná a scénu dokreslující je však práce se světlem. Jedinou výhradu bych měl ke schodům v zadní části jeviště. Ty se neustále dle potřeby spouští a vytahují za pomoci nepříjemně hlučného motoru. V části situací by ani nevadil, ale jeho několikeré vrčení bylo až nesnesitelné. Vkusné dobové kostýmy, které alespoň trochu napomáhají k časové lokalizaci děje navrhl Roman Šolc.

Představení 18. ledna 2006 mělo tak trochu premiérový nádech – poprvé se v roli Paula Verlaina-tanečníka představil první sólista baletu ND Praha Alexander Katsapov. Nutno říci, že jeho Verlain byl profesionálně velmi dobře zvládnutý. Alexandru Katsapovi se podařilo dokonale vystihnout psychologické nuance postavy od prvního až neurvalého příchodu Rimbauda do jeho života, přes okouzlení z Arthurovy poezie i mladistvého rošťáctví, rozpolcenost ve vztahu s manželkou až k soudnímu potrestání za „nemravné poškozování těla“ a závěrečné katarzi, kdy se dovídá o Arthurově smrti... Jeho protipólem byl výborný Jan Fousek jako Arthur Rimbaud, který se mimo duetů (i milostných) s Paulem Verlainem také projevil v hravém parodizujícím tanci na barkarolu z Offenbachových Hoffmannových povídek. Ostatně hudba, kterou si Libor Vaculík vybral dopomáhá mnohdy vykreslit nejen prostředí, ale i citové pohnutky postav – dramatického Arnolda Schönberga organicky prokládá zklidňujícími skladbami Fryderyka Chopina. Paulem Verlainem – hercem byl Martin Sláma a činoherním Arthurem Rimbaudem Aleš Slanina. Oba děj výrazně posouvali a splňovali velmi dobře i pro ně jistě nestandardní nároky na pohyb.

Dvojici tanečníků doplňují další postavy. Především jsou to Hana Litterová ztvárňující Mathildu Verlainovou, doslova zápasící s Arthurem o návrat a lásku svého muže Paula, Vlastimil Hradil jako despotický Verlainův tchán a v obraze krčmy se blýskli v krátkém duetu Monika Zaherová (Dívka) a Tomáš Kodras (Námořník).

Úplné zatmění je velmi sugestivní tanečně-dramatickou sondou do tehdejší společností nepřípustného vztahu dvou nespoutaných duší prokletých básníků. Liboru Vaculíkovi se podařilo vytvořit kompaktní dílo, i přes svou dokonalou srozumitelnost pro diváka, nesklouzávající k prvoplánové povrchnosti. Nebojí se vkusně a citlivě přistoupit i ke ztvárnění „erotických“ scén mezi básníky, které divák spíše tuší, než vidí. V mnohých situacích si vypomáhá osvědčenými postupy, které známe již např. z Edith, a které dostaly nový význam v nových souvislostech. Inscenaci také velmi prospívá komornější prostředí nově zrekonstruované budovy brněnské Reduty. O nevšedních kvalitách představení a výkonech hlavních protagonistů vypovídají i nominace na cenu Thálie pro zmiňovaného Jana Fouska a Martina Žáka (Paul Verlaine).

A. Schönberg, F. Chopin, J. Offenbach, L. Vaculík Úplné zatmění
Choreografie a režie Libor Vaculík, scéna Jan Dušek, kostýmy Roman Šolc.
Premiéra: 11.11.2005 ND Brno – Divadlo Reduta, psáno z reprízy 18.1.2006