Scéna.cz 

Operní tipy: Traviata a Růžový kavalír v Salcburku

Legendární salcburská Traviata
Slavná inscenace režiséra Willyho Deckera nejznámější Verdiho opery na Salcburském festivalu 2005. V cyklu Magické okamžiky hudby účinkují: R. Villazon, T. Hampson, A. Netrebko, Sbor Vídeňské státní opery, Vídeňští filharmonikové pod taktovkou C. Rizziho. Televizní režie Anais Spiro a Brian Large. Představení Verdiho Traviaty na Salcburském festivalu v roce 2005 přitáhlo pozornost celosvětové veřejnosti, ačkoliv to nebylo první společné vystoupení Anny Netrebko (Violetta) a Rolanda Villazóna (Alfréd) v hlavních rolích na jevišti. Byl to však okamžik, kdy oba v salcburské inscenaci vystoupali na hvězdný piedestal. Každý z nich je brilantní a jedinečný svým způsobem, ale pod vedením režiséra Willyho Deckera zazářili nad vším jako dokonalý operní pár, vyvolávající před zvědavým obecenstvem nejrůznější fantazie. Operní hvězdy si nikdy předtím nebyly tak osobně blízké a nikdy tak výrazně zviditelněné v médiích po celém světě. Dříve neznámé záběry z divadelních zkoušek a rozhovory se sopranistkou Annou Netrebko (Violetta), tenoristou Rolandem Villazónem (Alfréd), barytonistou Thomasem Hampsonem (Alfrédův otec Germont) a režisérem Willym Deckerem přivádí k životu tento magický okamžik hudby. Verdiho La Traviata, která znamená česky Zbloudilá, měla světovou premiéru ve slavném benátském divadle La Fenice. Stalo se tak 6. března 1853 a prý neměla velký úspěch. Vznikla na základě tehdy velice populárního románu Alexandra Dumase, mladšího, Dáma s kaméliemi a pojednává o pařížské kurtizáně, která toužila po klidném rodinném životě v náručí milovaného muže. Románovou hrdinkou byla skutečná, v 19. století žijící dívka Alphonsina Plessisová, která se později na vrcholu své slávy přejmenovala na Marii Duplessisovou. Prý pocházela z nuzných poměrů v Normandii. Hrob této kurtizány naleznete na hřbitově Montmartru, hned v blízkosti kdysi "vykřičené" pařížské čtvrti Pigalle.
Vysílání: 05.6., 21.35 hod., ČT art
Opakování: 11.6., ČT art

Karajanův Růžový kavalír v Salcburku
O vzrušující atmosféře otevření salcburského Velkého festivalového domu (Grosses Festspielhaus Salzburg) v roce 1960, kdy se ve Straussově a Hofmansnthalově rokokově "lechtivé" operní komedii představily tři operní superhvězdy – Elisabeth Schwarzkopfová, Sena Jurinacová a Annelise Rothenbergová pod taktovkou jednoho z největších dirigentů 20. století. Říká se, že s vyznáním lásky nemáte nikdy posílat svého prostředníka, zvláště ne mladšího a průraznějšího! Mohlo by se totiž stát, že by se nevěstě více zalíbil než vy sám. Na této jednoduché zápletce je postavena hudební komedie o třech dějstvích skladatele Richarda Strausse a dramatika Hugo von Hofmannsthala Růžový kavalír. Tuto nádherně okázalou veselohru, odehrávající se ve Vídni za vlády Marie Terezie, budete sledovat v německém dokumentárním pořadu s plejádou prvotřídních legendárních operních pěvců, kteří se objevili v nádherném obsazení při Karajanově otevření Velkého festivalového domu v Salcburku v roce 1960. Maršálce propůjčila svůj zrale lahodný hlas Elisabeth Schwarzkopfová, Oktaviána ztvárnila Sena Jurinacová, Žofii prozářila svým výjimečným sopránem Anneliese Rothenbergerová, nemotorného barona Ochse vytvořil Otto Edelmann.
Růžový kavalír je prostoupen neopakovatelným kouzlem valčíku, navozuje na dekadentní atmosféru sídelního města byrokratického mocnářství, které se stejně jako Maršálčiny uvadlé půvaby jen s obtížemi vzpamatovává ze zašlé slávy. Richard Strauss nazýval svoji patrně nejpopulárnější zpěvohru „mozartovskou“, i když s příměsí hlučného 20. století. Nad všemi útrapami však nakonec vítězí čistá láska, a především Straussova mistrovsky napsaná partitura, v níž se tvůrce oprostil od krvelačné dusné nálady předchozí Salome a Elektry. Při všem vtipu a divadelním povyku ulpívá na této hudbě z roku 1911 závoj hluboké melancholie, kdy něco nenávratně končí a uzavírá se jedna rozsáhlá epocha.
Vysílání: 09.6., 00.00 hod., ČT art
Opakování: 14.6., ČT art