Scéna.cz 

Namíchaný Nápoj lásky v Ostravě…

V ostravském Divadle Antonína Dvořáka měl nedávno premiéru Donizettiho Nápoj lásky (12. března 2005). Po velkých operních titulech jmenovitě Traviatě a Macbethovi se na repertoár dostala opera komická a nutno podotknout, že se ostravská inscenace ani zdaleka tomuto podtitulu nezpronevěřila.
Realizační tým ve složení Luděk Golat (režie), Jaroslav Malina (výtvarník scény) a Helena Anýžová (výtvarnice kostýmů) prokázal cit pro nevázanou komiku – opera se odehrává na vesele barevné scéně v blíže nespecifikovaném přímořském lázeňském letovisku s patřičnou „smetánkou“, která se schází v místní restauraci. Podobně barevné, ale vkusné, jsou i kostýmy Heleny Anýžové. Kupodivu všechny jednající postavy do takto přeneseného děje organicky zapadají - ostatně člověk ani nemá mnoho času na přemýšlení a do děje je velmi rychle vtažen.

Smysl pro divadlo předvedli v představení 16. dubna 2005 nejen hlavní představitelé. Jejich pěvecké výkony se dají bez nadsázky charakterizovat jako mimořádné. Adinu s úspěchem zpívala a hrála polská pěvkyně Agnieszka Bochenek – Osiecka, která je se svým koloraturním sopránem její ideální představitelkou. Protějškem jí byl Peter Svetlík v roli Nemorina. Svetlík dokázal svého Nemorina obdařit jistou dávkou naivnosti, která vynikla zvláště v grotesku dotažených situacích. O interpretaci známé árie Una furtiva lacrima se mohou přít hudební vědci, jedno je však jisté: Peteru Svetlíkovi Nemorino sedí jako ulitý, k tomu je nutno přičíst i vypointované situace (při árii Adiny se neohrabaně skrývá v arabském kostýmu, kdy sklízí nechtěné polibky, jeho mírně fetišistická scéna v růžovém dámském župánku se srdíčky, vystavení se vdavekchtivému dámskému sboru a mnoho dalších ukazuje Nemorina, jakého na českých jevištích neznáme...
Dulcamaru (hostující Andrej Bestčastnyj) nechá režisér přijít a odzpívat svou vstupní árii na chůdách. Role je náročná jak po pěvecké, tak i herecké stránce. Bohužel se Andrej Bestčastnyj nevyvaroval mnohých pěveckých chyb, které jeho výborný herecký výkon poněkud srážely. Na výbornou se předvedl Alexander Podolchov jako velitel oddílu mariňáků a neúspěšný nápadník Adiny Belcore, jen tak mimochodem obdařený skvělým brežněvovským obočím i chováním. Kvarteto hlavních hrdinů doplňovala Gianetta Marcely Gurbaľové.
Bez odezvy diváků nezůstal ani výkon, jak už v Ostravě bývá zvykem, perfektně připraveného sboru (sbormistr Jurij Galatenko), který byl tentokrát velkou měrou zapojen do děje, zvláště jeho dámská část se blýskla ve druhém jednání v netradiční režii, kdy dámy sestoupily z jeviště mezi nás, obyčejné smrtelníky a s neskrývaným živočišným zájmem obdivovaly Nemorina... V choreografii Tamary Černé a Igora Vejsady se v rolích balerin představili Eri Taguchi, Olga Borisová-Pračiková a Lukáš Lepold, který tančí celé představení netradičně v baletních špičkách.

Nápoj lásky nastudoval hostující dirigent Tomáš Hanák, který je v Ostravě znám spíše z operetních představení. Pod jeho vedením zněl orchestr svěže, bez zbytečného překrývání sólistů.
Donizettiho Nápoj Lásky, uvedený v italském originále jednoznačně u publika triumfoval a udrží se jistě na repertoáru po několik sezón. Mimoto je pravdou, že tak spontánní reakce diváků na operní představení jaké jsou pro ostravské publikum typické, jsem snad v žádném divadle nezažil. Inscenační kvalita opery s výkony sólistů, sboru i baletu pak potvrzuje už dávno známý fakt, že v Ostravě se hraje dobré divadlo a L´Elisir d´amore je toho dokladem.

Gaetano Donizetti L´Elisir d´amore
Dirigent Tomáš Hanák, režie Luděk Golat, výtvarník scény Jaroslav Malina, výtvarnice kostýmů Helena Anýžová, sbormistr Jurij Galatenko.
Osoby a obsazení: Adina: Agnieszka Bochenek-Osiecka/Klára Curylová/Marianna Pillárová, Nemorino: Luciano Mastro/Václav Morys/Peter Svetlík, Belcore: Vojtěch Kupka/Alexander Podolchov, Dulcamara: Andrej Bestčastnyj/Bogdan Kurowski, Gianetta: Alina Farná, Marcela Gurbaľová/Markéta Ondrušková.
Premiéra 12. března 2005 v Divadle Antonína Dvořáka. Psáno z reprízy 16.4.2005