zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Začíná 77. ročník festivalu Pražské jaro

Dirigent Thomas Guggeis

autor: Zdroj press kit festivalu   

zvětšit obrázek

Ve středu 12. května se Smetanova síň Obecního domu rozezní prvními tóny cyklu symfonických básní Má vlast a zahájí se tak 77. ročník festivalu Pražské jaro. Bude to mimořádná událost, jak po stránce hudební, tak lidské. V orchestru West-Eastern Divan Orchestra totiž bok po boku hrají hudebníci z Izraele, Palestiny a dalších arabských zemí. Idea „vlasti“ tak v tomto kontextu nabývá dalšího rozměru a aktuální světové dění tuto symboliku ještě umocňuje.

„Pražské jaro letos opět zazáří v plné síle. Po dvou ročnících, kdy byl festival publiku zprostředkován převážně formou streamovaných koncertů, nabízí Pražské jaro svým divákům klasická osobní setkání s nejvýznamnějšími hudebníky světové scény. Tu úspěšně spoluvytvářejí i umělci čeští, kteří se na festivalu již tradičně rovněž významně podílejí. Program sleduje hudební dějiny napříč staletími až po žhavou současnost. Máme se na co těšit!“ avizuje ředitel festivalu Roman Bělor.
Program letošního Pražského jara přináší celou řadu hudebních skvostů. Závěrečný koncert bude patřit Vídeňským filharmonikům v čele s Andrisem Nelsonsem, kteří na přání festivalu zařadili Dvořákovu Šestou symfonii.
Rezidenčním umělcem bude Gautier Capuçon.´Jeden z nejlepších violoncellistů současnosti vystoupí na třech koncertech – v sólovém recitálu, komorním koncertu a za doprovodu orchestru. Tím bude City of Birmingham Symphony Orchestra pod taktovkou mladé šéfdirigentky Mirgy Gražinytė-Tyly. Tato kombinace slibuje jeden z vrcholů festivalu.

Významná pozornost bude věnována jubileu belgicko-francouzského romantika Césara Francka. Jeho monumentální symfonická báseň Psyché zazní v podání České filharmonie a Petra Altrichtera. Franckovu komorní hudbu uslyšíme v mistrovské interpretaci Gautiera Capuçona, o kouzlu jeho písňové tvorby nás přesvědčí Markéta Cukrová. Geniální Symfonii d moll uslyšíme v podání jedinečného francouzského orchestru dobových nástrojů Les Siècles, a to pod vedením jeho šéfdirigenta a zakladatele Françoise-Xaviera Rotha. S ohledem na jeho závratnou kariéru zní neuvěřitelně, že se bude jednat o jeho český debut. Bude to však debut skutečně velkolepý – Rotha totiž poznáme také v čele německého Gürzenich-Orchester Köln, tělesa s pozoruhodnou historií.

Ti, kteří rádi objevují nové horizonty, budou nadšeni z velkoryse koncipovaného projektu Prague Offspring. Nejaktuálnější dění na světové scéně soudobé hudby a díla českých skladatelů uslyšíme v interpretaci ansámblu Klangforum Wien, který patří ke špičkám na poli nové hudby.

„Chtěl bych z tohoto místa poděkovat všem jeho divákům a podporovatelům a těším se na naše setkání,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor.
„Pražské jaro je festival s velkolepou tradicí. Čiší z něj nezaměnitelná atmosféra, i díky lidem, kteří hudbě opravdu rozumí a každoročně festival připravují. Nesporně dělá hlavnímu městu dobré jméno po celém světě. Hudba totiž hovoří jazykem, kterému rozumí úplně všichni. Proto věřím, že po výrazném útlumu turistického ruchu z důvodu pandemie u nás letos přivítáme řadu návštěvníků ze zahraničí,“ uvádí Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.

Legendární dirigent a klavírista Daniel Barenboim nebude moci ze zdravotních důvodů zahájit letošní festival Pražské jaro. Na Barenboimovo přání stane v čele orchestru West-Eastern Divan Orchestra osmadvacetiletý dirigent Thomas Guggeis, aby společně provedli erbovní dílo festivalu, Mou vlast Bedřicha Smetany.

„Hluboce mě mrzí, že musím odříct zahájení Pražského jara,“ říká Daniel Barenboim, jenž musel být hospitalizován se zánětlivým onemocněním cév. „Velmi jsem se na tyto koncerty těšil. Tentokrát však musím upřednostnit své zdraví. Jsem velmi vděčný, že mne Thomas Guggeis na těchto koncertech pohotově zastoupí. Má vlast je velice působivé, hluboké a dojemné dílo. Jsem šťastný, že právě v této době jej může náš orchestr v rámci turné, které vyvrcholí zahájením Pražského jara, uvést v celé řadě evropských metropolí. Pojmy ‚vlast‘ a ‚domov‘ jsou pro náš orchestr významnými, neboť stále nemáme svou vlast a domov,“ uvádí Barenboim na adresu West-Eastern Divan Orchestra, v němž bok po boku hrají mladí izraelští a arabští hudebníci. Orchestr je pravidelným hostem slavných festivalů v Salcburku, Lucernu a londýnských BBC Proms, hrál také před papežem Benediktem XIV. nebo v sídle OSN. Thomas Guggeis po Barenboimovi přebírá celé turné po evropských metropolích, Má vlast tak bude uvedena v Paříži, Miláně, Mnichově, Bruselu a Lucemburku, vše vyvrcholí právě zahájením Pražského jara.

„Přejeme panu dirigentu Barenboimovi brzké uzdravení. Je nám pochopitelně líto, že jej letos na Pražském jaru neuvidíme. Naprosto však důvěřujeme Barenboimově volbě a sdílíme naděje, které vkládá do mladého Thomase Guggeise. S velkým zájmem se těšíme na jeho pojetí Mé vlasti. Mimochodem, Jakubovi Hrůšovi bylo rovněž dvacet osm let, když v roce 2010 zahajoval Pražské jaro,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor.

Dirigent Thomas Guggeis, který mnoho let působil jako asistent Daniela Barenboima, na sebe výrazně upozornil, když v březnu roku 2018 v berlínské Státní opeře převzal po Christophu von Dohnányim vysoce ceněnou produkci Straussovy Salome. Od sezóny 2021/2022 v tomto operním domě zastává pozici „Staatskapellmeister“ a pod jeho vedením zazněla celá řada oper – Verdiho Falstaff, Wagnerův Lohengrin, Mozartův Don Giovanni, ale třeba i Janáčkova Její pastorkyňa. Následoval debut ve vídeňské Státní opeře (Straussova Salome a Korngoldovo Mrtvé město). V příští sezóně jej čeká debut v newyorské Metropolitní opeře. Od sezóny 2022/2023 se stane hudebním ředitelem Frankfurtské opery. Na symfonickém poli stanul v čele Orchestre de Paris, Staatskapelle Dresden nebo Orchestru Švédského rozhlasu.

Ředitel festivalu Roman Bělor upozorňuje také na událost, která sice s programem letošního Pražského jara nesouvisí přímo, ale zásadním způsobem ovlivní jeho rozkvět v následujících desetiletích. „V minulých dnech totiž skončilo v Praze finále jedné z nejvýznamnějších světových architektonických soutěží těchto let. Je naší velkou radostí, že tato soutěž určí podobu nového kulturního centra v Praze, jehož středobodem bude špičkový moderní koncertní sál. Pro Pražské jaro je poctou, že budou výsledky soutěže vyhlášeny a vítězný návrh Vltavské filharmonie představen v rámci festivalu ve dnech 17. a 18. května. Ambice vedení našeho hlavního města postavit po více než sto letech nový kulturní stánek světového významu dokládá, že Praha chce být silnou hudební metropolí i v 21. století,“ zdůrazňuje Roman Bělor.

Festival Pražské jaro do programu nově zařadil mimořádný koncert na počest Ukrajiny. Kyjevští sólisté, kteří patří mezi přední ukrajinská hudební tělesa, vystoupí 2. června v kostele sv. Šimona a Judy. „Hudební svět je již z podstaty svého univerzálního jazyka přirozeně kosmopolitní. Proto je klíčem k angažmá uměleckých osobností i těles jejich mistrovství, nikoliv národnost či státní příslušnost. Výjimkou může být situace, kdy chceme umělcům konkrétního národa či země vyjádřit solidaritu v tíživé situaci. To je také důvodem, proč do programu mimořádně zařazujeme koncert komorního orchestru Kyjevští sólisté. Všichni si uvědomujeme smutnou pravdivost aktualizované podoby hesla z období občanské války ve Španělsku – U Kyjeva se bojuje za Prahu!“ přibližuje ředitel festivalu Roman Bělor.

Ruská agrese na Ukrajině soubor zastihla v zahraničí. „Začalo to 23. února jako běžné dvoutýdenní turné po Itálii,“ řekl pro portál Bachtrack houslista Anatolij Vasylkivskyj, který je uměleckým vedoucím Kyjevských sólistů od roku 2017. Následující den ruské jednotky napadly Ukrajinu. „Když jsme přijeli do Itálie, mnoho členů souboru zavolalo svým rodinám a doslechli se o bombardování,“ dodává. Následně padlo rozhodnutí zůstat mimo Ukrajinu. A to nikoliv jen z bezpečnostních důvodů, ale také proto, aby soubor dostál svému závazku být „vyslancem Ukrajiny“ a pořádal koncerty na podporu své země. Po vystoupeních ve dvaceti italských městech tak soubor zamířil do Švýcarska, Německa, Švédska, Norska, Litvy, Lotyšska a Estonska. „Chceme tyto koncerty věnovat našim rodinám, naší zemi a naší armádě, která bojuje za demokracii na celém světě,“ uvedl Vasylkivskyj. Koncertů se zatím konalo přes čtyřicet a podařilo se na nich vybrat stovky tisíc eur, které směřují na podporu Ukrajiny. Cílem Kyjevských sólistů i nadále zůstává propagace ukrajinské kultury, snaha získat prostředky na podporu své země a sjednocovat lidi ve snaze o mír.

„Koncert festivalovému publiku nabídne široký a reprezentativní výběr z ukrajinské hudby doplněný o hudbu italského klasika Nina Roty, známého především jako autora filmové hudby, a ukázku z rané tvorby Felixe Mendelssohna-Bartholdyho,“ uvádí dramaturg Pražského jara Josef Třeštík. Večer zahájí Symfonie C dur Mozartova současníka Maksima Berezovského, který byl na studiích v Boloni spolužákem Josefa Myslivečka. Posluchačům se představí také tvorba ukrajinských autorů v čele s Valentynem Sylvestrovem. „Současník Arvo Pärta a Alfreda Schnittkeho prožil celý život v rodném Kyjevě a až na začátku probíhající války se po dramatické cestě odebral do Berlína,“ dodává Třeštík.

Kyjevští sólisté na program zařadili také lidovou píseň Plyne kača (Pluje kachna), která v dnešních dnech v sobě nese značnou symboliku. „V jejím textu se mladý muž loučí se svou matkou a odchází do války. Píseň zazněla v lednu 2014 na kyjevském Náměstí Nezávislosti (Majdan) na veřejném pohřbu Michaila Žyznevského, který se stal v pořadí druhou obětí tzv. Revoluce důstojnosti známé rovněž jako Euromajdan (2013). Od té doby je tato píseň neoficiální hymnou boje Ukrajinců za svobodu a plní funkci rekviem za padlé, ať už v Kyjevě na Náměstí Nezávislosti, na Donbase, nebo nyní na rusko-ukrajinských válečných frontách,“ upřesňuje muzikolog a ukrajinista Petr Kalina.

Mezzosopranistka Markéta Cukrová je na české hudební scéně nepřehlédnutelná. Nejen že dokáže zaujmout svými výkony v hudbě leckdy neznámé, ale také umí o zpěvu poutavě hovořit, promýšlet souvislosti a předávat své zkušenosti dál. Přesně v tomto duchu se nese i její pražskojarní recitál 19. května. Přinese barvité a možná nečekané spojení českých a francouzských skladeb, které mohly znít v prostředí salonu poloviny 19. století. Stane se tak za doprovodu klavíristy Gottlieba Wallische, jehož s Cukrovou pojí zřetelná náklonnost k historicky poučené interpretaci.

„Zkoušela jsem si představit, jak asi vypadal domácí salón pražské zámožné rodiny, třeba v činžovním domě na Karlově náměstí nebo na Malé Straně v polovině 19. století. Uprostřed obývacího pokoje stál nejspíš klavír. Mohl to být třeba dvořákovský Bösendorfer nebo nástroj starší. Proč ne rovnou romantický kladívkový klavír, jehož poetický zvuk se dokonale hodí do komorních prostor a ideálně se pojí s lidským hlasem?“ zamýšlí se mezzosopranistka Markéta Cukrová. V tomto salonu poloviny století se prostřednictvím písní a klavírních děl setkají český skladatel Antonín Dvořák, jeho předchůdce a nejvlivnější osobnost hudební Prahy první poloviny 19. století Václav Jan Tomášek s francouzskými kolegy Hectorem Berliozem a Césarem Franckem. „Berlioz se s Tomáškem během své návštěvy Prahy skutečně setkal,“ uvádí dramaturg Pražského jara Josef Třeštík. „Od Franckova narození zase uplyne v roce 2022 rovných 200 let a jeho hudba bude procházet řadou programů napříč celým festivalem,“ dodává Třeštík.

Dvořákovu tvorbu na programu zastoupí Písně op. 2, tedy přepracovaný cyklus Cypřiše, Tomáškovu pak výběr z jeho klavírních Eklog, v nichž autor plně přijal ducha romantismu. Zazní také evokativní Letní noci Hectora Berlioze s doprovodem klavíru. Francouzský autor cyklus komponoval na texty svého přítele, básníka a člena pařížské bohémy Théophila Gautiera. Dnes jsou Letní noci známé ve skladatelově orchestraci, která nadlouho předběhla další orchestrální písňové cykly, kupříkladu od Gustava Mahlera nebo Maurice Ravela. Celý program pak doplní Preludium, fuga a variace op. 18, Césarem Franckem komponované původně pro klavír a harmonium. „Víme, že v pražských salonech poloviny 19. století hrával sám Dvořák a ze světa proudily novinky soudobých skladatelů,“ říká ke koncepci programu Cukrová a dodává: „Jsem moc ráda, že v Praze vůbec poprvé zazní Dvořákovy písně v možná překvapivé kombinaci s kladívkovým nástrojem a v sousedství Berliozových Letních nocí a vzácně uváděných písní Césara Francka. V estetice všech tří romantiků nacházím mnoho společného. V úžasu nad monumentalitou oratorií a symfonií vrcholného romantismu je dobré si připomínat křehký zrod této epochy, zvukovou barevnost, lyriku a citovost komorní tvorby.“

Mezi 6. a 14. květnem do Prahy přijede na sto mladých hudebníků z celého světa, aby se účastnili 73. ročníku Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro, která se uskuteční v oborech fagot a klarinet. Jedná se o přesunutou soutěž, která se v roce 2020 z důvodu celosvětové pandemie nemohla konat.

„Je skvělé, že se soutěž pro klarinetisty a fagotisty podařilo organizačně přesunout z covidového období na letošní rok. Máme totiž rozpracované soutěžní plány na tři a více let dopředu, vznikla by tak pro tyto dva nástroje až příliš velká mezera,“ říká Michal Kaňka, předseda stálé soutěžní komise. „K oběma oborům mě pojí určitá vzpomínka. V roce 2014 jsem od klarinetisty profesora Jiřího Hlaváče převzal funkci předsedy stálé soutěžní komise a v témže roce se konala i fagotová soutěž, kde náš vynikající interpret Jan Hudeček vyhrál první cenu. Právě po fagotové soutěži jsme obdrželi spoustu děkovných dopisů s prosbou, abychom tento obor zařadili znovu co nejdříve. Vše je připraveno a moc se těším na báječné výkony mladých interpretů,“ přibližuje Kaňka.

„Všem přijatým do soutěže v roce 2020 bylo umožněno, aby se rozhodli, zda trvá jejich zájem zúčastnit se klání i v roce 2022,“ říká tajemník soutěže Michal Vencl. Podmínkou bylo opětovné potvrzení jejich účasti. Ve fagotové soutěži bylo původně celkem 50 přijatých, v klarinetové pak 48. Svou účast znovu potvrdilo 40 fagotistů a 36 klarinetistů. „Z důvodu vysokého počtu zájemců se soutěžní komise rozhodla, že na uvolněná místa již nebude uspořádáno dodatečné výběrové předkolo,“ upřesňuje Vencl.
Pro 73. ročník MHS Pražské jaro tedy platí stejné podmínky, stejný repertoár i stejné složení poroty, jak bylo plánováno pro původní soutěž v roce 2020.
Program soutěže je sestaven tak, aby mladí hudebníci mohli prokázat skutečnou šíři svých talentů. Pro jednotlivá kola musejí nastudovat repertoár od baroka až po současnou skladbu napsanou přímo pro soutěž Pražského jara – ta je povinná v druhém kole soutěže. Petr Wajsar je autorem skladby pro fagot nazvané Mono-poly, skladatel Jan Dušek na objednávku soutěže pro klarinetisty zkomponoval dílo s poetickým názvem Unsent Letter (Neodeslaný dopis).

Všechna kola jsou otevřena veřejnosti a vstupenky jsou již v prodeji. Druhá kola a finále soutěže budou vysílána živě prostřednictvím YouTube kanálu Pražského jara do celého světa.
Finálová kola se uskuteční 13. a 14. května ve Dvořákově síni Rudolfina. Fagotisté vystoupí za doprovodu Haydn Ensemble pod vedením Martina Petráka, klarinetisty doprovodí PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou Chuheie Iwasakiho.
Výsledky obou oborů budou vyhlášeny po finálových koncertech ve Dvořákově síni Rudolfina, a to po skončení finálových kol a poradě poroty.

6.5.2022 16:05:15 Redakce | rubrika - Festivaly

Časopis 26 - rubriky

Archiv čísel

reklama

MARTA

Články v rubrice - Festivaly

Aureum Saxophone Quartett zavítá do půvabného kostela

Aureum Saxophone Quartett

Do šonovského kostela sv. Markéty zamíří festival Za poklady Broumovska v sobotu 2. července 2022 s koncertem ...celý článek


Světové a české premiéry na NODO v Ostravě

Dirigent Bruno Ferrandis a skladatel Matous Hejl

Už týden zkouší v Ostravě více než stovka hudebníků a tvůrců z 12 zemí Evropy a USA: 6. bienále mezinárodního ...celý článek


KoresponDance láká na originální výběr tance

Runners (Foto: Bernadette Fink)

Pohybový, energický, magický, poetický, čistý, citlivý… Takový bude 10. ročník mezinárodního festivalu s ...celý článek



Časopis 26 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Rurální komedie Daleko od Reykjavíku

A. Hrönn Egilsdóttirová (Daleko od Reykjavíku)

Daleko od Reykjavíku
Farmářka Inge toho moc nenamluví. V boji se zkorumpovaným družstvem ale neváhá použít celý článek

další články...