Scéna.cz 

Francouzské inspirace a Fryderyk Chopin

PKF – Prague Philharmonia: Francouzské inspirace
Slavnostní koncert z děl francouzských a českých hudebních velikánů. Skladby M. Ravela, C. Debussyho, G. Bizeta a B. Martinů diriguje E. Villaume, sólo klavír M. Dalberto, S. Gallin. Režie A. Rezek (Premiéra). Program slavnostního koncertu ze Smetanovy síně Obecního domu v Praze k sobě staví čtyři výrazné osobnosti francouzské hudby a jednu osobnost českou, v jejíž tvorbě Francie sehrála významnou roli. Georges Bizet, autor slavné Carmen, kterou pootevřel dveře k realističtějšímu verismu, napsal v roce 1871 půvabný cyklus čtyřručních skladeb pro klavír Dětské hry, jakýsi francouzský protějšek Schumannových Dětských scén. Z cyklu posléze zinstrumentoval pět částí s přívlastkem Malá suita pro orchestr. Claude Debussy a Maurice Ravel jsou považováni za nejdůležitější hudební představitele impresionismu, stylu, který se řadí mezi to nejvýraznější, co Francie hudbě a umění obecně přinesla. Výsledkem talentu obou autorů je orchestrální verze poetické a nevšední Sarabandy. Současně je tento prestižní večer připomínkou pražského koncertu francouzského umělce Maurice Ravela, který vystoupil v Praze pouze jednou, přesně před 90 lety. V Novém německém divadle, dnešní Státní opeře, dirigoval v únoru 1932 tenkrát sotva měsíc starý Koncert pro klavír a orchestr G dur. Toto odlehčené dílo, v němž autor klade důraz na brilantnost interpreta, dnes uslyšíme v podání slavného francouzského klavíristy Michela Dalberta. A když mluvíme o Ravelovi, nesmí chybět jeho extatické Bolero, jedna z vůbec nejpopulárnějších skladeb klasické hudby.
Vztah české a francouzské hudby pak přímo ztělesňuje Bohuslav Martinů. Nicméně, jeho Toccata e due canzoni vznikla až v USA. Dílo se skládá ze strhující rytmické toccaty, a kontrastních lyrických canzoni. Kompozice zcela ideální pro orchestr typu PKF – Prague Philharmonia zazní s klavíristou Stanislavem Gallinem.
Vysílání: 07.2., 20.15 hod., ČT art

Po stopách slavných skladatelů: F. Chopin
Něžný revolucionář, hudební lev pařížských salónů a průkopník virtuosní klavírní hry. Režie Valérie Expositová. Fryderyk Chopin (1810–1849) je v Polsku dodnes národním hrdinou a jeho hudba je hluboce zakořeněna v srdcích všech Poláků, kteří ho nepokrytě zbožňují. Cokoli je spojeno s jeho památkou, je posvátné a v Chopinově muzeu ve varšavském paláci Ostrogských je každý exponát doslova prodchnut dějinami. Od jednoho z Chopinových klavírů, přes odlitek jeho ruky, náramek, který patřil jeho sestře, až po Chopinovy zlaté hodinky, jež dostal od pěvkyně Angeliky Catalaniové, která ho slyšela hrát a improvizovat.
Prvním učitelem hudby polského básníka klavíru byl Čech Vojtěch Živný, jemuž věnoval jednu ze svých prvních klavírních skladeb Polonézu As dur z roku 1821. V době konzervatorních studií poznával polské lidové písně a tance z několika polských regionů. Není proto náhodou, že nejpočetnější skupinu jeho skladeb tvoří kolekce 49 mazurek.
Poprvé koncertoval Chopin veřejně ve Varšavě, když mu bylo osm let, první zahraniční koncerty uskutečnil v Berlíně, Vídni a Praze, kde se seznámil s Václavem Hankou. Roku 1831 se usadil v Paříži, kterou opouštěl jen při koncertních cestách a zdravotních pobytech v lázních, mj. v Karlových Varech a Mariánských Lázních, kde se zasnoubil v létě 1836 s Marií Wodzińskou, svou celoživotní láskou.
Vysílání: 07.2., 22.20 hod., ČT art
Opakování: 12.2., ČT art