zvláštní poděkování
Volný.cz

77. ročník Pražského jara představil program

Šéfdirigent  SoČro Alexandr Liebreich

autor: Zdroj press kit festivalu   

zvětšit obrázek

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro představil program svého 77. ročníku, jenž mezi 12. květnem a 3. červnem 2022 přinese na čtyři desítky koncertů. Festival orámuje vystoupení dvou dirigentských velikánů. K provedení úvodní Smetanovy Mé vlasti se na Pražské jaro vrací jeden z nejvýznamnějších umělců naší doby Daniel Barenboim, tentokrát s West-Eastern Divan Orchestra. Festival završí koncert Vídeňských filharmoniků s Andrisem Nelsonsem, kteří mj. uvedou Dvořákovu Šestou symfonii. Ze zahraničních orchestrů se posluchači dále mohou těšit na hostování City of Birmingham Symphony Orchestra se šéfdirigentkou Mirgou Gražinytė-Tylou.

Vůbec poprvé v České republice vystoupí dirigentské hvězda světových pódií François-Xavier Roth, a to hned se dvěma svými orchestry – francouzským ansámblem dobových nástrojů Les Siècles a německým Gürzenich-Orchester Köln. Rezidenčním umělcem festivalu se stane violoncellista Gautier Capuçon. Událostí mezinárodního dosahu bude projekt Prague Offspring věnovaný novinkám současné hudby. Prodej vstupenek zahájen prostřednictvím webu www.festival.cz.

„Má obrovský symbolický význam provést Smetanovo mistrovské dílo s orchestrem složeným z hudebníků z Izraele, Palestiny a ostatních arabských zemí. Idea domova a vlasti má pro všechny velký význam, a to v mnoha ohledech,“ říká k okolnostem zahajovacího koncertu Daniel Barenboim, který způsobil senzaci, když Smetanovu Mou vlast na festivalu v roce 2017 uvedl s Vídeňskými filharmoniky. Tentokrát stane v čele West-Eastern Divan Orchestra, jedinečného tělesa, které založil spolu s palestinsko-americkým akademikem Edwardem Saidem, aby prostřednictvím hudby a společného soužití podpořili dialog mezi různými kulturami Blízkého východu.

Závěrečný koncert festivalu bude řídit jedna z nejvýraznějších osobností mezi dirigenty Andris Nelsons, který stane před Vídeňskými filharmoniky. Sotva bychom našli těleso těsněji spjaté s bohatou historií a tradicí evropské klasické hudby. V první polovině jejich koncertu na svěží kombinaci děl Dmitrije Šostakoviče a mezi novodobé klasiky patřící Sofie Gubajduliny. „Obzvláště mě těší, že do programu byla jako závěrečná skladba zařazena Šestá symfonie Antonína Dvořáka,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor. „Dílo nonkonformní ruské autorky vychází z české pohádky o erudici a fantazii,” říká o Gubajdulině skladbě prezident Vídeňských filharmoniků Daniel Froschauer. „Následovat bude Devátá symfonie Dmitrije Šostakoviče – počin balancující na pomezí ironie a kritiky režimu. A jako znak našich blízkých vazeb jsme zvolili Dvořákovu Šestou symfonii, radostnou hudební báseň, kterou vzdává hold své české domovině.“

Gautier Capuçon, jeden z nejlepších violoncellistů současnosti, se v tomto ročníku stane rezidenčním umělcem Pražského jara. Vystoupí celkem na třech koncertech – v sólovém recitálu v sugestivním prostředí Pražské křižovatky, s klavíristou Jérôme Ducrosem ve Dvořákově síni a coby sólista ve Violoncellovém koncertu Edwarda Elgara spolu se City of Birmingham Symphony Orchestra pod taktovkou mladé šéfdirigentky Mirgy Gražinytė-Tyly.
Umělkyně na festivalu účinkovala již v roce 2014 s Kremeratou Balticou a nyní po sedmi letech se na festival vrací jako již světově uznávaná osobnost. „Mirga Gražinytė-Tyla kráčí ve stopách sira Simona a chová obzvlášť vřelé city k Symfonii č. 6 Antona Brucknera,“ uvádí ředitel orchestru Stephen Maddock. „Hudba sira Edwarda Elgara stála vždy v centru repertoáru orchestru. Na vůbec prvním symfonickém koncertu orchestru sám sir Edward řídil právě svůj Violoncellový koncert,“ vysvětluje Maddock. Rezidenční umělec Gautier Capuçon k tomu dodává: „Mám obrovskou radost, že v Praze dílo provedu právě se CBSO a Mirgou Gražinytė-Tylou. Když jsme jej spolu hráli poprvé, cítil jsem mimořádné spříznění. Její dirigování je přirozené jako dýchání, melodické linie sleduje jako kdyby zpívala,“ uzavírá.

Významnou pozornost věnuje dramaturgie velkému jubileu belgicko-francouzského romantika Césara Francka (1822–1890). Jeho monumentální symfonická báseň se sborem Psyché zazní v podání České filharmonie a Petra Altrichtera, jeho komorní hudbu uslyšíme v mistrovské interpretaci Gautiera Capuçona, o kouzlu jeho písňové tvorby přesvědčí Markéta Cukrová a geniální Symfonii d moll uslyšíme v podání jedinečného francouzského orchestru dobových nástrojů Les Siècles, a to pod vedením jeho šéfdirigenta a zakladatele François-Xaviera Rotha.
„S ohledem na jeho závratnou kariéru zní neuvěřitelně, že se bude jednat o jeho český debut, ovšem debut skutečně velkolepý,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor. „Rotha totiž poznáme také v čele německého Gürzenich-Orchester Köln, tělesa s pozoruhodnou historií díky premiérám dvojkoncertu Johannesa Brahmse, dvou symfonií Gustava Mahlera nebo symfonických básní Richarda Strausse,“ doplňuje dramaturg Josef Třeštík.

Tento koncert bude rovněž ozdoben skvělou violistkou Tabeou Zimmermann, která uvede violový koncert Der Schwanendreher Paula Hindemitha, pod jehož vedením skladba na Pražském jaru zazněla v roce 1961 zatím poprvé a naposledy. „Vědomí, že stál v Praze na dirigentském stupínku sám Paul Hindemith, je mi inspirací, když dnes dílo uvádím se svou uměleckou přítelkyní Tabeou Zimmermann,“ říká François-Xavier Roth. „Richarda Strausse má Gürzenich-Orchester ve své DNA, hudbu skvělého českého skladatele Leoše Janáčka jsme na program zařadili na počest našeho hostitele,“ uzavírá francouzský dirigent.

Mimořádný večer slibuje koncert České filharmonie s americkým dirigentem Davidem Robertsonem, Pražským filharmonickým sborem a Ivo Kahánkem. Jeden z nejvýznamnějších českých klavíristů současnosti se festivalovému publiku představí hned dvakrát, když provede klavírní koncert Movis současného českého autora Michala Rataje, aby následně přednesl sólový part v Symfonii č. 4 Charlese Ivese.

„Ives je spolu s Gershwinem klíčovým americkým skladatelem 1. poloviny 20. století a jeho monumentální, smělá a současně dojemná Symfonie č. 4 pro orchestr, sbor a sólový klavír patří mezi jeho největší díla,“ říká dramaturg Pražského jara Josef Třeštík.
Sám Kahánek se netají tím, že se na své dvojí vystoupení na koncertu Pražského jara nesmírně těší: „Právě na tomto festivalu, přesněji řečeno na festivalové soutěži, začala v roce 2004 má koncertní kariéra. Pražské jaro jedním z elitních světových festivalů a vystoupit na něm je ctí pro jakéhokoli hudebníka, tím spíše, že to bude s dalším národním klenotem – Českou filharmonií a dirigentem Davidem Robertsonem. Klavírní koncert Michala Rataje bude pro mě jednou z prvních příležitostí zahrát si skutečně soudobou hudbu, navíc hudbu mého vrstevníka a kamaráda, která posluchače možná překvapí nejen svou originalitou, ale i čistou krásou. A dokonce mě přiměje v jedné části improvizovat!“
„Ivo je špičkovým sólistou světa tradičních partitur, který se pustil do hledání ve sféře hudby podstatně novější,“ uvádí Michal Rataj. „Jako skladatele mě každé takové hledání celý život přitahuje,“ dodává.

Během pouhých dvou sezon, pandemii navzdory, se Petr Popelka stal jedním z nejžádanějších českých dirigentů. Dlouholetý kontrabasista proslulé Staatskapelle Dresden je v současné době šéfdirigentem Symfonického orchestru Norského rozhlasu, hlavním hostujícím dirigentem Janáčkovy filharmonie Ostrava a designovaným šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Na svém prvním vystoupení na Pražském jaru bude spolupracovat se Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK.
Program koncertu přinese hudbu tří autorů, kteří vzešli z území dnešní České republiky. „Brněnský rodák Korngold je dnes ve světě známý především svou geniální filmovou hudbou, ale je autorem i skvělých skladeb určených pro koncertní pódia, jako jsou právě jeho Abschiedslieder,“ říká dramaturg Pražského jara Josef Třeštík. Ty přednese světoznámá pěvkyně Gerhild Romberger. „Korngoldovy Abschiedslieder slibují okouzlující, intimní a současně melancholicky krásný večer – nemohu se dočkat!“ svěřuje se dirigent Popelka. „Poprvé jsem paní Romberger slyšel v Mahlerových písních s Marissem Jansonsem. Její výrazové možnosti a hlas jsou, myslím, jako stvořené pro Korngoldovu hudbu,“ uzavírá.
Posluchači se dále mohou těšit na vhled do málo známého skladatelského odkazu Rafaela Kubelíka. „Jméno Kubelík je obrovský pojem v hudbě,“ říká Popelka. „Jan i Rafael byli světoví umělci. Rafael je jedním z mých muzikantských vzorů. Záměrně neříkám dirigentských – mám na mysli právě jeho obrovskou hudební universalitu.“
Celý večer vyvrcholí zřídka uváděnou básní v tónech Pan Vítězslava Nováka. „V Novákových skladbách – a v Panovi obzvlášť – je krása, která si zaslouží žít,“ vysvětluje svou volbu Popelka.

„Jsem nadšen, že poprvé vystoupím na Pražském jaru!“ netají radost jeden z nejvyhledávanějších houslistů současnosti Augustin Hadelich. Program koncertu, na němž spojí síly se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu pod vedením jeho šéfdirigenta Alexandra Liebreicha, je nejen posluchačsky atraktivní, ale i dramaturgicky rafinovaný.
Předkládá hudbu tří různých období – klasicismu, romantismu a 20. století – Houslový koncert Ludwiga van Beethovena, zřídka uváděnou symfonickou báseň Les Éolides Césara Francka, od jehož narození uplyne v roce 2022 rovných 200 let, a Koncert pro orchestr, vrcholný opus folkloristického období klasika polské hudby Witolda Lutosławského.
„Beethovenův Houslový koncert je jedním z největších děl, jaké kdy bylo pro housle napsáno. Hraji ho od svých osmi let,“ říká Hadelich. „Kdykoliv hraji pomalou větu, žasnu, jak dokonalá, prostá, intimní a lidská hudba to je. Možná nám dává – byť jen na okamžik – zahlédnout základní pravdu o naší existenci, záblesk toho, co je za ní,“ dodává.
Za zmínku dále stojí, že Alexander Liebreich během svého nedávného šéfdirigentského působení u Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu Katovice pořídil ceněné nahrávky několika skladeb Lutosławského, mezi nimiž nechybí ani Koncert pro orchestr. Máme se na co těšit.

„Patří k nejlepším českým dirigentům své generace, ale v Praze se doposud na velkém pódiu nepředstavil,“ prohlašuje o Marku Prášilovi dramaturg Pražského jara Josef Třeštík. Prášil je hlavním hostujícím dirigentem Jihočeské filharmonie v Českých Budějovicích a dirigentem ostravského Národního divadla moravskoslezského. V rámci Debutu Pražského jara stane v čele PKF – Prague Philharmonia, sólistou večera bude mladý klavírista Dongha Lee, laureát Mezinárodní hudební soutěže Pražského jara z roku 2021. „Je pro mě ctí hrát v tak krásném městě s tak skvělým orchestrem. Loni jsem v Praze hrál pro prázdné auditorium, diváci byli před obrazovkami streamu. Tentokrát se těším, že opět bude moci být sál plný publika!“ říká korejský umělec a Marek Prášil doplňuje. „Nesmírnou poctou a výzvou zároveň je pro mne možnost debutovat na festivalu Pražské jaro.  O to více, že mne umělecká rada festivalu navrhla jako prvního absolventa JAMU, který tuto krásnou příležitost k dirigentskému debutu dostal,“ říká ostravský rodák a patriot Marek Prášil.
Program koncertu zahájí Dětský koutek Clauda Debussyho v nápaditě barevné instrumentaci autorova přítele Andrého Capleta, první polovina večera pak vyvrcholí provedením Koncertu pro klavír a orchestr č. 23 A dur Wolfganga Amadea Mozarta. Druhá polovina přinese kontrast. „Bude to oslava přírody a folklorismu v tom nejryzejším slova smyslu,“ říká Marek Prášil. „Zazní méně uváděná Suita op. 3 Leoše Janáčka, autora, který je mému srdci, a to nejen místopisně, až bytostně blízký a s jehož hudbou se mám to štěstí potkávat čím dále tím častěji,“ svěřuje se dirigent. Celý večer pak završí Rumunský koncert klasika 20. století Györgyho Ligetiho. „Je to jedno z jeho raných děl, je oslavou skladatelova vztahu k transylvánskému folklóru, který intenzivně studoval,“ vysvětluje Prášil.

Projekt festivalu věnovaný soudobé hudbě, Prague Offspring, zavede do Centra současného umění DOX špičkový rakouský soubor Klangforum Wien, jednu z nejoceňovanějších skladatelek současnosti Olgu Neuwirth a české a slovenské autory, kteří napsali svá nová díla na objednávku Pražského jara. „Podařilo se nám navázat mimořádně plodnou spolupráci, Klangforum zapojit do vzniku projektu a využít jeho zkušenosti i kontakty získané během desítek let, kdy se pohybuje na špici mezinárodního dění soudobé hudby,“ říká dramaturg festivalu Josef Třeštík. Klangforum Wien vystoupí na dvou večerních koncertech a formou veřejných workshopů a mistrovských kurzů bude předávat své dovednosti mladým skladatelům a instrumentalistům.
Prague Offspring přinese také premiéry děl, která na objednávku festivalu píší autoři a autorky nejrenomovanější –⁠ letos Martin Smolka, příležitost dostanou také ti nejslibnější – Jakub Rataj, Lucie Vítková, Adrián Demoč, Konstantin Heuer a Ian Mikyska. To zdaleka není vše. Festivalové publikum se může těšit na setkání s umělci, panelovou diskuzi osobností evropské scény soudobé hudby, performativní instalaci skladatele Matouše Hejla a režiséra Aleše Čermáka, přednášku a performance architekta komplexu budov DOX+ Petra Hájka, který pojal samotný koncertní sál jako hudební nástroj. „Praha posiluje svoje jméno na evropské mapě nejnovější hudby. Celý prostor pražského DOXu se oživí zvukem na celý jeden víkend, na který se fanouškům nejnovější hudby začne vyplácet být v Praze,“ věří skladatel Miroslav Srnka, člen umělecké rady Pražského jara.

Milovníci poučené interpretace staré hudby se mohou těšit na skvělý belgický vokální soubor Vox Luminis a německý Freiburger Barockorchester – společně uvedou vokálně-instrumentální díla barokních mistrů, jež spojuje téma Nanebevstoupení Páně.
Vize a sny – tak se jmenuje projekt Pražského jara, který v rámci jediného dne přinese tři koncerty těch nejlepších českých i zahraničních hudebníků specializovaných na historicky poučenou interpretaci staré hudby.
Soubory The Breathtaking Collective, Tiburtina Ensemble a Collegium Marianum publiku představí promyšlenou dramaturgii, ve které zazní hudba středověká, renesanční a barokní v sousedství tvorby současných autorů. „Můžeme se tak těšit na tvorbu trubadúrek, Palestriny, Vivaldiho nebo Telemanna, ale i na skladby, které přímo pro staré nástroje a hlasy hudebníků a hudebnic napsali současní skladatelé Michal Nejtek, Jan Ryant Dřízal, Jiří Gemrot, Ivan Moody či Calliope Tsoupaki,“ přibližuje dramaturg festivalu Josef Třeštík.
„Dialog mezi starým a novým, tolik rezonující již ve vokálních dílech Pärtových či Reichových, dává moderním skladatelům hledajícím novou zvukovost možnost využít hebký, transparentní zvuk dobových nástrojů, jež poskytují dokonce větší akustickou bohatost a nuance než nástroje elektronické nebo velké orchestry,“ uvádí Jana Semerádová, hráčka na barokní příčnou flétnu, umělecká vedoucí souboru Collegium Marianum a také členka Umělecké rady Pražského jara.
Výrazný talent, výrazná osobnost, výrazná hra. Českému publiku je americká violoncellistka Alisa Weilerstein důvěrně známá – do jejich srdcí se zapsala mistrovským provedením Dvořákova violoncellového koncertu s Českou filharmonií pod taktovkou Jiřího Bělohlávka. Ostatně toto mimořádné umělecké spojení nám dodnes připomíná cenami ověnčená nahrávka společnosti Decca. „Jistota, se kterou hraje bez jediné chyby, temperament a energie jsou ohromující,“ prohlásil po natáčení Jiří Bělohlávek.
Všechny tyto vlastnosti zúročí při recitálu, který ji nyní čeká na Pražském jaru. V rámci jednoho večera uvede všech šest suit pro sólové violoncello J. S. Bacha. Je jen málo violoncellistů, kteří jsou schopni tohoto úkolu náročného na koncentraci a výdrž. Vždyť po dobu tří hodin bude na pódiu jen ona sama a violoncello, jímž je mimochodem překrásný nástroj benátského mistra Domenica Montagnany z roku 1723. Byť se málokomu poštěstilo vyslechnout všech šest suit v rámci jednoho koncertu, mnozí budou jistě překvapeni, kolik hudebních motivů poznají jako důvěrně známé. Vždyť už preludium z první suity bylo tolikrát užito v nejrůznějších filmech, reklamách, znělkách, nebo i koncertních přídavcích. Weilerstein tyto suity poprvé kompletně provedla v sezóně 2016–2017 v USA a Londýně. „Je to téměř jako meditace, když projdete ohromným obloukem tohoto díla,“ řekla v rozhovoru pro deník The New York Times. „Začínáte první suitou, která je poupětem nevinnosti, jež se s každou další suitou rozevírá. Ač jsem pak v úplném závěru emočně i fyzicky vyčerpaná, cítím ohromnou katarzi – ten pocit miluji!“ prozrazuje.

Komorní hudba je silně zastoupena v programu nadcházejícího ročníku. V rámci Víkendu komorní hudby se představí korejský soubor Arete String Quartet, jednoznačný vítěz Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro v oboru smyčcové kvarteto, která se uskutečnila v letošním roce. „Na svém pražskojarním koncertě soubor naváže na svůj finálový program a uvede Janáčkův Druhý smyčcový kvartet,“ říká dramaturg festivalu Josef Třeštík. Coby držitel Ceny Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové soubor na program zařadil Kalabisův Smyčcový kvartet č. 2, celý večer pak zakončí Smyčcový kvartet D dur Césara Francka.

Mladý rakouský houslista Emmanuel Tjeknavorian o svých mimořádných kvalitách přesvědčil při úspěšném debutu po boku Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK v roce 2019. Tentokrát vystoupí ve hvězdném triu, které tvoří spolu s renomovaným německým violoncellistou Danielem Müllerem-Schottem a ruskou klavíristkou Annou Vinnickajou. Společně zahrají klavírní tria Clauda Debussyho, Johannesa Brahmse a Petra Iljiče Čajkovského. „Moc se těším, že se svými přáteli a kolegy budeme hrát tuto krásnou hudbu na úžasném festivalu, jakým je Pražské jaro,“ říká violoncellista souboru. „Všechna tři tria vznikla v krátkém časovém období, všechna byla napásána v 80. letech 19. století,“ dodává Müller-Schott.
Víkend komorní hudby představí celou řadu mladých interpretů. Pestrý program od baroka po současnost přinese koncert laureátky z roku 2020 Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro flétnistky Chaeyeon You. Představí se nejenom jako sólová hráčka, ale i v komorní sestavě po boku dřívějších laureátů pražskojarní soutěže – cembalistky Moniky Knoblochové, klarinetistky Anny Paulové a klavíristy Adama Skoumala.
Mladý komorní soubor Trio Bohémo diváky přivítá v netradičních prostorech vydavatelství Economia. „Na koncertě zahrajeme velmi pestrý a posluchačsky atraktivní program, který pokryje hudební vývoj jednoho století,“ uvádí k dramaturgii houslista Matouš Pěruška. „Nesmírně se těšíme na hudbu Ástora Piazzolly, jehož tvorba je ovlivněna mnoha styly a přitom tak jedinečná!“ doplňuje ho violoncellistka Kristina Vocetková. Na koncertu dále zazní hudba Bohuslava Martinů a Josefa Suka.
Hráč na bicí nástroje Ladislav Bilan Jr. s velkým úspěchem vystoupil v rámci alternativního programu Pražského jara 2020 na koncertě streamovaném z Lichtenštejnského paláce. Tentokrát svou virtuozitu předvede na celé řadě bicích nástrojů – od malých bubínků po velké melodické bicí nástroje – v sugestivním prostředí dopravní haly Národního technického muzea.
Český hobojista Martin Daněk se stal vítězem Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2019. Vedle cen finančních je odměnou možná nejcennější nabídka vystoupení na festivalu. Pro svůj pražskojarní recitál připravil skutečně znamenitý program. Dramaturgie kombinuje hudbu francouzských barokních mistrů s tvorbou moderních autorů, kteří se starší hudbou pracují. „Propojení hudby napříč časem, jak tomu bude i na našem koncertě, mě fascinuje a dokládá to, jak nadčasová hudba je,“ vysvětluje hobojista. „Francouzská hudba mě velice inspiruje, obzvláště ta barokní. Asi je něco na tom, že hoboj, tak jak ho dnes známe, pochází právě z Francie – jeho zvuk se k této hudbě tolik hodí,“ dodává. Vedle francouzských autorů F. Couperina, J.-P. Rameau a H. Dutilleux uvede také Sonatu da Caccia současného britského skladatele Thomase Adèse.

„Inspirativní setkání jsou v životě zásadní“ – tak zní motto projektu, na jehož cestě se v oboru klasické hudby v roli mentorů angažují přední čeští interpreti. Koncert nazvaný Salon ZUŠ se opět stane vyvrcholením celoroční spolupráce stipendistů Akademie MenART, kteří rok pracovali pod vedením sopranistky Kateřiny Kněžíkové, houslisty Jana Fišera, flétnisty Jana Ostrého a klavíristů Iva Kahánka a Karla Košárka. „Věříme, že setkání mladých talentů s umělci tohoto formátu se může stát celoživotním, pro rozvoj osobnosti určujícím zážitkem,“ říká ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor.
Stalo se již pěknou tradicí, že se soubory základních uměleckých škol z celé republiky představí první festivalový den – a to v rámci odpoledního programu v parku na pražské Kampě, který vyvrcholí promítáním přímého přenosu zahajovacího koncertu na velkoplošnou obrazovku. Projekt se uskutečňuje ve spolupráci s akcí ZUŠ Open a za finančního přispění společnosti CETIN, partnera festivalu.
V roce 2022 se uskuteční dlouho očekávaná soutěž v oborech fagot a klarinet. Jedná se o přesunutou soutěž, která se v roce 2020 z důvodu celosvětové pandemie nemohla konat.
Rozhodnutí o přesunutí soutěže padlo ve chvíli, kdy již proběhlo výběrové předkolo, při kterém soutěžní komise vybrala uchazeče postupující do I. kola soutěže.

„Všem přijatým soutěžícím bylo umožněno se rozhodnout, zdali chtějí v roce 2022 nadále soutěžit,“ říká tajemník soutěže Michal Vencl. Podmínkou bylo opětovné potvrzení jejich účasti. Ve fagotové soutěži bylo původně celkem 50 přijatých, v klarinetové pak 48. Svou účast znovu potvrdilo 49 fagotistů a 46 klarinetistů. „Z důvodu vysokého počtu zájemců se soutěžní komise rozhodla, že na uvolněná místa již nebude uspořádáno dodatečné výběrové předkolo,“ přibližuje Vencl.
Pro 73. ročník MHS Pražské jaro platí tedy stejné podmínky, stejný repertoár i stejné složení poroty jako bylo plánováno pro původní soutěž v roce 2020.

15.11.2021 14:11:18 Redakce | rubrika - Festivaly

Časopis 48 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Nebesa (NdB)

Články v rubrice - Festivaly

MHF Lípa Musica startuje předprodej na zahajovací koncert

Kateřina Kněžíková

20. ročník MHF Lípa Musica se definitivně a s úspěchem uzavřel v pátek 19. listopadu tradičním společným proje ...celý článek


Harmonium se z muzea vrací na koncertní pódia

Miroslav Beinhauer a šestinotónové harmonium

Šestinotónové harmonium bylo donedávna jen jedním z mnoha exponátů v Českém muzeu hudby. Po téměř století však ...celý článek


ČKC završí adventní setkání s Ensemble Flair

Ensemble Flair

Čtvrtá sezona Českolipského komorního cyklu vyvrcholí slavnostním koncertem s titulem Čas rozjímání, čas rados ...celý článek



Časopis 48 - sekce

HUDBA

Marek Ztracený vánoční píseň s Hankou Zagorovou

Marek Ztracený a  Hanka Zagorová v klipu

Zpěvák Marek Ztracený uzavírá rok 2021 ve vrcholné formě jako čerstvý držitel trojnásobného ocenění Český slav celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Filmové tipy 48. týden

Křídla Vánoc
Richard Krajčo a Vica Kerekes v hlavních rolích vánočního příběhu o splněných přáních a naději celý článek

další články...