Scéna.cz 

S Gustavem Mahlerem v Divadle v Řeznické

7. července 2020 uplyne 160 let od narození jednoho z největších skladatelů symfonické hudby nejen pozdního romantismu mistra klasické hudby Gustava Mahlera. Jeho dílo vytvořilo základ pro moderní hudbu 20. století. Divadlo v Řeznické chystá k tomuto významnému výročí, a jako "předvoj" české premiéry Věčná milenka Alma Mahlerová, kterou chystají v příštím roce k výročí divadla - 40 let profesionální činnosti - připravili od 22. 6. do 24. 6. 2020 přehlídku filmových projekcí, scénické čtení, přednášku, besedu a poslechový večer. Součástí doprovodného programu bude výstava dobových fotografií a dokumentů i soutěže o knihy věnované nakladatelstvím Kosmas.

PROGRAM:
22. 6. 2020, 19:30h - Scénická skica Můj život s Almou
Realizační tým: Režie, dramaturgie: Yvetta Srbová, Kateřina Suchanová. Obsazení: Máša Málková, Ondřej Volejník, Lukáš Pečenka. Scénické čtení autorského textu, vycházejícího z životopisných materiálů o Gustavu Mahlerovi (ukázky z textů her Věčné milenky Almy Mahlerové, Mladík od Zlaté štiky Jana Sulovského, výběr z Mahlerovy korespondence a mnoho dalšího).
23. 6. 2020, 19:30h - Filmové projekce a poslechový večer: Projekce hudebního dokumentárního cyklu Krajan Gustav Mahler v režii Jiřího Nekvasila. "Do mnohých mých skladeb přešla česká hudba domova mého dětství. Národní přízvuk, který v něm je, se dá ve svých základních rysech objevit i v šumaření českých muzikantů." (Gustav Mahler)
24. 6. 2020, 17:00h - Procházka podle mého Gusta, po stopách Gustava Mahlera Komentovaná procházka po místech z doby jeho studií a pracovních úspěchů v Praze. Setkání v 17 hodin před Divadlem v Řeznické.
19:30 - Přednáška hudebního skladatele Martina Dohnala: Gustav Mahler a jeho I. a VIII. Symfonie (velká souhrnná přednáška s hudebními ukázkami).
Po celou dobu třídenního festivalu je na akce dobrovolné vstupné. V prostorách divadla bude ve spolupráci s Občanským sdružením Mahler 2000 k vidění výstava věnovaná G. M.

Život a tvorba Gustava Mahlera

Hudební skladatel a dirigent Gustav Mahler patří k nejhranějším skladatelům klasické hudby.
Mnohdy je vnímán jako vizionářský autor, který předstihl svou dobu. Za Mahlerova života ale tomu tak vždy nebylo, spíš byl ceněn jako dirigent a řada jeho děl byla odmítnuta. Mahler, který zemřel v 51 letech 18. května 1911 ve Vídni na bakteriální zánět srdeční chlopně, jednou řekl: „Cítím se jako trojnásobný vyhnanec: jako Čech mezi Rakušany, jako Rakušan mezi Němci, jako žid na celém světě. Všude vetřelec, nikde vítán.“
Gustav Mahler se narodil 7. července 1860 v židovské rodině v Kalištích u Humpolce, hudba jej zasáhla již jako batole. Slyšel pijácké písničky v otcově šenku v Jihlavě, prozpěvování služebných, chrámovou hudbu v kostelech, v synagoze, ale i pochody jihlavské vojenské posádky. „Od čtyř let jsem pořád provozoval hudbu a komponoval, i když jsem ještě neuměl hrát stupnice,“ nechal se v 36 letech slyšet Mahler, který byl od mládí po celý život výrazně uhranut hudbou Richarda Wagnera. Jeho tzv. Gesamtkunstwerk (celkové umělecké dílo) celý život propagoval a obdivoval, od jeho antisemitských a pangermánských výroků se ale distancoval. Po Wagnerově vzoru se stal též vegetariánem.
„Ano, běžím proti zdi, ale díra bude ve zdi...“
... volal prý rodák z Kaliští u Humpolce, když jeho první koncert skončil pískotem a vřavou.
Zpočátku byla jeho díla odmítána. Mahler byl tvůrce plný extrémních protikladů: Jedněmi byl bez výhrad milovaný, druhými nenáviděný a osočovaný. Po premiéře jeho První symfonie v Budapešti v roce 1889 o díle psali jako o „chorobném kraválu“ či „výplodu nebezpečného kriminálníka“. Naproti tomu měla velkolepý úspěch jeho Osmá symfonie, zvaná „Symfonie tisíců“, která je řazena k vrcholům jeho díla. Mahler ji poprvé uvedl v září 1910 v Mnichově a poté o ní napsal: „Slyšel jsem znít vesmír.“
Pro Mahlerovu tvorbu je příznačná zjitřelá senzitivita a vnitřní střet protikladů, reprezentující nepochybně autorův autobiografický model. Kompoziční styl vychází z pozdního romantismu a pocitově osciluje mezi ironií a melancholií. Mahlerova hudba je plná filosofických úvah, pesimismu, někdy až určitého bolestínství. Složil deset symfonií, které jsou pilíři jeho díla a celou řadu skladeb písňové formy, jak v obsazení ryze vokálním, tak v kombinaci se sólovými nástroji především však s doprovodem orchestru. Mahlerovo dílo charakterizuje monumentalita, spolu s výrazně prominujícím (výše popsaným) citovým laděním. V několika symfoniích používá sólového zpěvu i sborů a neváhal rozšířit symfonickou hudební formu nejen co do počtu nástrojů, ale i co do rozsahu vlastní skladby (užívá až šest vět). Charakteristická je též inspirace lidovou hudbou a na tehdejší dobu nová instrumentace, kdy nástroje v orchestru sdružuje v nové, netradiční kombinace.
V Řeznické se těší se na Vaši návštěvu, ale vzhledem k omezené kapacitě míst v hledišti si prosím včas rezervujete vstupenku ZDE.