zvláštní poděkování
Volný.cz

To je opera: Tristan a Isolda

To je opera: Tristan a Isolda

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

To je opera: Tristan a Isolda
Stará keltská sága v mistrovském zpěvoherním zpracování Richarda Wagnera, která vás přesvědčí, že láska má mnohem větší moc než smrt. Scénář a režie Ramon Gener (Premiéra). „Tristan je a zůstane pro mne zázrakem! Nikdy nepochopím, jak jsem něco takového mohl stvořit!“, tyto věty napsal krátce před svou smrtí Richard Wagner. Jeho opera Tristan a Isolda je skladatelovým devátým zpěvoherním opusem. Námětem se započal zabývat zhruba v polovině padesátých let 19. století a poslední notu hotové partitury zapsal 6. srpna 1859. Dílo bylo poprvé uvedeno o šest let později v mnichovském Dvorním a národním divadle pod taktovkou Hanse von Büllova. Předchozí vídeňský pokus o provedení ztroskotal po 77 zkouškách, tak náročné byly pro tehdejší interprety pěvecké party.

Tristanovské téma úzce korespondovalo s Wagnerovou osobní situací, k níž se připojila deziluze z porevolučního vývoje v padesátých letech 19. století. Ve Wagnerově životě ovšem hrály významnou úlohu ženy. V té době ne právě šťastně ženatý skladatel vytvořil v Tristanovi a Isoldě „pomník“ milenecké vášně k Mathildě Wesendonckové, ženě svého velkorysého švýcarského mecenáše. Předlohou pro vlastní libreto na téma velké vykupitelské lásky mu byla stará keltská sága v literárním zpracování Gottfrieda ze Štrasburku z počátku 13. století. Tristanem se dovršila Wagnerova představa opery jako souborného uměleckého díla. Filosof Friedrich Nietzsche o této opeře sarkasticky poznamenal: „Pátrám-li po díle stejně nebezpečně fascinujícím, stejně hrůzném a sladce nekonečném, jako je Tristan – hledám ve všech uměních marně.“
Tristan, který v mnohém ovlivnil dokončení Siegfrieda, třetí části Prstenu Nibelungova, je dalším Wagnerovým krokem za naplněním ideálu souborného uměleckého díla, tzv. Gesamtkunstwerku, spojujícího všechna umění v jediný divadelní celek. Wagner přitom vycházel z Gluckovy operní reformy, navazoval také na Mozarta a německou romantickou operu Weberovu, Marschnerovu s jejich pohádkovostí, baladičností a zálibou v mýtu, na velkou francouzskou operu a její velkolepost i na Beethovenův symfonismus a tematickou práci. Svým tristanovským akordem, který můžeme slyšet hned v úvodu díla, otevřel Richard Wagner dveře do atonální hudby 20. století.
Vysílání: 27.3., 21.40 hod., ČT art
Opakování: 29.3., ČT art., 02.4., ČT art

18.3.2019 11:03:33 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 29 - rubriky

Archiv čísel

reklama

The Met: Live in HD

Články v rubrice - Z éteru

Leonard Bernstein o hudbě - Jak se dělá orchestrace?

Leonard Bernstein o hudbě

Leonard Bernstein o hudbě - Jak se dělá orchestrace?
Co je to instrumentace v případě stosedmičlenné Newyor ...celý článek


Operalia Prague 2019

Operalia soutěž Plácida Dominga

Operalia Prague 2019
OPERALIA, světová operní soutěž Plácida Dominga, poprvé v historii přichází do Prahy. ...celý článek


Fantom operety - Fantom v nebezpečí

Fantom operety (4/5) - Fantom v nebezpečí
Jiřina Bohdalová a Lubomír Lipský v zábavné parodii na operety 30 ...celý článek


Hrabě Ory poslední opera Rossiniho

Hrabě Ory

Hrabě Ory
Poslední komická opera G. Rossiniho v představení Metropolitní opery v New Yorku v hvězdném obsaz ...celý článek



Časopis 29 - sekce

HUDBA

Hudební tipy 30. týden

Elvis Presley: Léto 1956

Karel je Gott (3/3)
Letos v červenci jeden z našich nejlepších zpěváků oslavil 80. narozeniny. Bilanční tří celý článek

další články...

LITERATURA/ UM?NÍ

Víra tipy

Cesty víry

Sváteční slovo kytaristy Tomáše Samiece
Pas do Božího království. Kreativec, lektor, moderátor, vystudovaný celý článek

další články...