OPERA-CE

autor: archiv divadla
„Necháte se operovat? Novými operami?“ – těmito slovy lákali inscenátoři prostřednictvím různých propagačních materiálů diváky na dvě pozoruhodná představení (5. a 7. května 2004) do pražského klubu Roxy NoD. Večer složený ze dvou komorních oper – Klinická smrt (autor hudby a spoluautor libreta Roman Pallas) a Ortel (autor hudby Slavomír Hořínka) – sliboval návštěvníků celkovou anestezii, které se, myslíme, všem zúčastněným (účinkujícím i realizátorům) nakonec víceméně podařilo dosáhnout. Bizarní, dráždivá, perverzní a nechutná představení zasáhla téměř každého svým neobyčejně silným vnitřním nábojem a originalitou.
Libreto první opery (autoři I. Chaun a R. Pallas) vychází z novely Igora Chauna Klinická smrt paní Dvořáčkové. Jedná se o krátký příběh, v němž jistý primář Jaroch (Radek Krejčí) informuje jistého pana Dvořáčka (výborný Petr Matuzsek) o smrti a nečekaném obživnutí jeho ženy (Sylva Čmugrová). Na jejím návratu do života má zásadní podíl márniční zřízenec Josef (Števo Capko), jenž posléze panu Dvořáčkovi vypráví o své práci i o všech mrtvých, kterým kuriózním způsobem navrací ztracenou lásku a svěžest. Dvořáček se nejprve šokován vrací do nemocničního pokoje za svou (patrně nemilovanou) ženou, nakonec se ala rozhodne ještě jednou navštívit pana Josefa.
Režie se ujala Karla Štaubertová-Sturm, která je rovněž autorkou scény a kostýmů. Ve své koncepci pozoruhodně využila celého alternativního hracího prostoru klubu Roxy (masivní kovové dveře uprostřed zadní stěny tak představují například vchod do nemocničního pokoje nebo výtah, boční výklenky s elektrickou žaluzií pak vchod do márnice).
Režisérka se v úvodní scéně opery nebála využít ani prostoru hlediště, ze kterého nastupuje na scénu (po telefonátu s primářem Jarochem) sám Dvořáček. Ten je nejprve až směšně zmatený, setkává se svou manželkou, na jejíž tváři jsou dosud patrné známky mrtvolného stavu a v jejím chování pak šok, který zřejmě při „oživování“ utrpěla. Dvořáček jí dojemně předává květiny. Jejich vzájemný kontakt je ale minimální - studený, odosobněný. Jistý chlad, který prostupuje celým dílem, dochází ke svému místy až mrazivému vyvrcholení ve scéně vyprávění márničního zřízence Josefa (škoda jen, že nebylo pojato více naturalističtěji). Z jeho zavalité postavy a zastřeného hlasu jde až hrozivý strach.
Režisérka dokázala na malé časové ploše výborným způsobem vystupňovat napětí a všechny čtyři účinkující dovedla k detailně promyšleným, sugestivným výkonům.
S udržením laťky, kterou v případě „své“ Klinické smrti nasadila, měl místy problém Jan Nebeský při režijním vynesení „svého“ Ortelu. Jeho koncepce nezapře sympatickou snahu o originalitu (podpořenou výraznou „žárovkovou“ scénografií a kostýmy Jana Štěpánka), bohužel jí ale trochu chybí detailní režijní vedení jednotlivých zpěváků. Ti se na scéně zmítají v jakémsi (trochu zdlouhavém) existenciálním oparu (kontrast „oficiálního“ a „neoficiálního“ světa by mohl být podán mnohem výrazněji) současné - v mnoha ohledech neúprosné - společnosti.
Opery pečlivě hudebně nastudoval s orchestrem HAMU (umístěným v levé části hracího prostoru) dirigent Marko Ivanovic. Oba autoři - Roman Pallas i Slavomír Hořínka - nabídli velmi pozoruhodné hudební kompozice. V případě Klinické smrti se jedná o velmi vyvážený hudebně-dramatický útvar. V případě Ortelu se zdá, jako by hudební složka místy šla tak trochu proti libretu (autorka M. Ljubková) vycházejícího ze Zamjatinovy novely My, čímž trochu ztrácí na opravdovosti.Psáno z představení 5. a 7. května 2004.
TIP!
Časopis 15 - rubriky
Časopis 15 - sekce
DIVADLO
Letní scéna Musea Kampa uvede inscenaci Werich

První čtenou zkouškou se 29. března na Letní scéně Musea Kampa rozjelo zkoušení původní inscenace Werich. Nejn celý článek
HUDBA
Zrní vydali „africký singl“

Zdánlivá maličkost může mít později obrovské následky, takové je východisko nového singlu Milimetr od kapely Z celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Literární tipy 15. týden

Divá Bára
Vlasta Fialová v přepisu povídky Boženy Němcové o smělé a odvážné venkovské dívce (1949). Dále hr celý článek