Scéna.cz 

Symfonický orchestr Českého rozhlasu v Linzi

V úterý 20. ledna 2004 se v 19.30 hodin v Brucknerhausu v Linci představili rakouskému publiku čeští rozhlasoví symfonikové. Symfonický orchestr Českého rozhlasu vystoupil v rámci velké abonentní řady Brucknerhausu, kde pět večerů patří domácímu Bruckner Orchester Linz (s šéfdirigentem D. R. Daviesem) a k ostatním koncertům jsou pak zváni hosté ze zahraničí. V sezóně 2003/04 jimi jsou taková tělesa jako špičkoví Vídeňští filharmonikové (dirigent W. Sawallisch) či The Cleveland Orchestra (dirigent F. Welser-Möst), Orchestra Sinfonica Nazionale della RAI, Maďarská národní filharmonie či Symfonický orchestr Českého rozhlasu.
Tato prestižní sestava byla pozvána mj. u příležitosti 30. výročí Brucknerhausu, instituce, která se vedle hudby klasické částečně věnuje i jazzu a populární hudbě. V únoru zde vystoupí např. famózní houslista Nigel Kennedy nebo Dagmar Pecková a klavírista Irwin Gage, v březnu Emerson String Quartet.

Hudebníci Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod taktovkou šéfdirigenta Vladimíra Válka a se sólistou Janem Simonem se v Rakousku představili s Dvořákovým Koncertem pro klavír a orchestr g moll, op. 33 Antonína Dvořáka a s Beethovenovou Symfonií č. 3 Es dur „Eroica“.

Uvedení první ze skladeb mělo několik důvodů: mezi jinými připomenulo i letošní 100. výročí úmrtí Antonína Dvořáka, jež připadá přesně na 1. 5. 2004, dále pak vedení SOČRu předpokládalo, že zatímco nejslavnější Mistrovy symfonie (7., 8. „Anglická“ a 9. „Novosvětská“) se letos dočkají četných provedení i v Rakousku, klavírní koncert zůstane spíše v kategorii opomíjených děl. Tato domněnka se potvrdila. Navzdory skutečnosti, že koncert g moll nepatří k chronicky známým skladbám, naslouchalo mu publikum pozorně a po doznění závěrečných tónů odměnilo interprety bouřlivým potleskem.

Obdobného přijetí se dočkala i Beethovenova Symfonie č. 3 „Eroica“. Přitom musíme uvážit, že Beethoven je v Rakousku považován za takřka domácího autora (narodil se sice v Bonnu, ale tvořil ve Vídni), tamní publikum je uvyklé špičkovým interpretacím, takže opakované výkřiky „bravo!“ znamenaly pro rozhlasové symfoniky cennou trofej.