zvláštní poděkování
Volný.cz

Anda - Louise Bogza: Toscu jsem interpretovala 250 krát…

Anna Louize Bogza  (Zdroj: I. Sochorová)

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Na svém repertoáru má sopranistka Anda-Louise Bogza role lyrického a dramatického oboru, mezi které patří Hraběnka (Figarova svatba) a Donna Anna (Don Giovanni), Verdiho Aida, Leonora (Trubadúr), Desdemona(Otello), Abigaille (Nabucco), Elisabetta (Don Carlos), Santuzza, Pucciniho Tosca, Liú a Turandot, Sina (H. Krása: Zásnuby ve snu), Janáčkova Jenůfa a Káťa Kabanová. Setkali jsme se v době vrcholících příprav na premiéru opery André Chéniér, kde zpívá roli Maddaleny. Prozradila, že jako představitelka Tosky, se v mládí dramatickým rolím bránila. „Za balzám na hlas považuji Mozarta,“ prozradila Louise Bogza a dodala: „Ráda jsem zpívala a zpívám Mozarta, Bacha, Händla a podobný repertoár. Pro mě je zároveň pohlazení na duši.“

Každá role vyžaduje samozřejmě své… „Maddalena z opery André Chénier se nemusí zpívat úplně dramaticky, i když je to dramatická role. V italském repertoáru se tomu říká hlas lirico-spinto. Musí u ní převažovat lyrická interpretace.“

Došlo i na její rumunské kořeny. Kde se vlastně nejvíce cítí doma? Jaký operní dům je pro ni přístavem? Není divu, že jsme v rozhovoru doslova „procestovali“ celý svět. Nejvíce však vyprávěla o Římě. Zmínila se o svém vztahu k Emě Destinové, a také o první představitelce Tosky - Hariclea Darclée, která byla také Rumunka.

  • Který skladatel Vám sedí nejlépe?
    Nejraději interpretuji opery Pucciniho - zejména Toscu, Děvče ze zlatého západu a Turandot, a opery Verdiho - hlavně Aidu, Abigaille z Nabucca nebo Amelie z Maškarního plesu.
  • Když jsme se sešli poprvé, tak jste zmiňovala, že je nějaká špatná energie ve vzduchu…
    To už tak bývá, že po probuzení přemýšlíte, co se vám asi ten den přihodí. Přiznávám, že tehdy jsem brzo vstávala a od rána jsem byla na cestách. Nejdříve zkouška, potom jsem se nechtěla vracet domů a tak jsem zůstala ve městě, několikrát jsem si dala kávu, pak následovala tisková konference…
  • Kde čerpáte energii?
    Myslíte tu dobrou?
  • Samozřejmě tu dobrou, i když pro zlé postavy musíte mít také energii…
    Když zpíváte záporné role, musíte pak hodně přemýšlet, a hlavně mít dobrého režiséra. Při zpěvu je nutné vyjádřit emoce podobně jako činoherní herec, ale musíte hrát úplně jinak. Nalézt v sobě něco hlubšího, třeba zmíněnou energii, a ta se nenajde jen tak. Lyričtější nebo spíš pozitivní role jsou jednodušší, pokud je máte v sobě, tak nemusíte tolik přemýšlet.
  • Co zpíváte nejraději?
    Nejraději písňové koncerty. Z operního repertoáru miluji roli Pucciniho Tosky. Zpívala jsem ji snad 250 krát v různých inscenacích, například v Drážďanské Semperoper pod taktovkou Fabia Luisi, nebo na festivalu ve Florencii pod taktovkou Zubina Mehty, nebo v Areně di Verona v režii Hugo de Ana. Ale nejčastěji účinkuji v roli Tosky vinscenaci v Praze ve Státní opeře. Scénu pro nás ještě navrhoval scénograf Josef Svoboda, který je velmi známý i na evropských scénách a je také jeden ze zakladatelů Laterny Magiky. Vytvořil spoustu scénografií i pro festival Arena di Verona.
  • Pokud se nepletu, Tosku jste zpívala i v Římě?
    Bylo to v „Teatro dell Opera di Roma“ v roce 2010 u příležitosti 110. výročí od premiéry, kde na jevišti měli původní opravenou scénografii z roku 1900, kdy byla první premiéra. Představte si, že první představitelka Tosky byla Hericlea Darclée, původem Rumunka. Na to jsem hodně hrdá.
  • S Římem je také spjatá i Vaše premiéra v titulní roli Rusalky…
    Bylo to na velkém jevišti, cítila jsem se tam v pohodě. Dirigent Günter Neuhold byl skvělý. Libreto Rusalky je opravdu fantastické, hodně symbolické. Rusalka je skutečná hrdinka. Někdy v duši křehká, ale přesto silná. O tuto roli mě žádali v Praze. Nejsem sice maličká ani křehká, ani éterický typ, ale árie z Rusalky zpívám často. Všechno se odvíjí od celkového pojetí inscenace.
  • Zahrála jste si a zazpívala už spoustu krásných rolí. Je nějaká role, kterou jste si dosud nevyzkoušela a po níž opravdu toužíte?
    Doufám z celého srdce, že někdy budu zpívat nesmrtelnou Emilii Marty z Janáčkovy opery Věc Makropulos.
  • Kterou roli, jíž jste zpívala, považujete za nejnáročnější?
    Možná roli Minnie z Pucciniho opery Děvče ze zlatého západu, roli Giocondy ze stejnojmenné opery skladatele A. Ponchielliho a roli Fedory z opery Fedora Umberta Giordana.
  • Za roli Minnie jste získala cenu Thálie 2007…
    Bohužel se to nehrálo tak často, jen dvě sezóny. Thálii jsem symbolicky věnovala Emě Destinové. Pamatuji si, že před pár lety jsem byla v Londýně, kde mě pozvali zpívat na Rumunské a České velvyslanectví. Bylo to pro mě zvláštní, protože jeden koncert jsem věnovala památce legendární Tosce Hariclea Darclée a druhý koncertní večer památce slavné operní pěvkyni Emě Destinové.
  • Která spolupráce (dirigent, operní partner, hudební kolektiv) byla pro Vás nejdůležitější po stránce profesní?
    Nejdůležitější pro mne byla spolupráce s dirigenty jako Maurizio Arena v Seville, Zubina Mehta v Mnichovské opeře nebo s dirigentem Jiřím Bělohlávkem v Albert Hall v Londýně a Fabio Luisi v Drážďanské Semperoper. Nejdůležitější operní kolektiv je pro mne v současné době soubor Národního divadla v Praze, ale ráda vzpomínám i na spolupráci se soubory Německé opery v Berlíně, Frankfurtské opery nebo New Israeli Opera v Tel Avivu při inscenacích Aidy a Tosky. V Areně di Verona jsem měla krásný zážitek. Ve Verdiho Trubadúrovi se mnou zpíval Marcelo Alvarez, já byla jeho Leonorou.
  • Ale stejně - s Národním divadlem jste spjatá asi nejvíce ...
    Máte pravdu. Vystupovala jsem tu opravdu mockrát. Pokud bydlíte v metropoli s operním domem, a já tu navíc i léta studovala, pak se pro Vás i samotný operní dům stane druhým domovem. Právě tak vnímám Národní divadlo a Státní operu.
  • Jste původem z Rumunska, ale zpíváte po celé Evropě i dalších částech světa. Potom asi těžko někde zakotvíte?
    Člověk má domov tam, kde mimo jiné platí daně. (smích) Mám rumunské i české občanství, české hlavně protože můj manžel byl Čech, ale kdybych se nevdala za Čecha, kterého jsem potkala v Rumunsku na horách, pravděpodobně bych do Prahy nepřišla a nežila zde. Delší dobu jsem v Praze, i když jsem do toho hodně cestovala. Ale cítím se už tady jako doma.
  • Nicméně, jistě vzpomínáte na rumunskou krajinu, přeci jen je jiná…
    Rumunsko mám pochopitelně ráda. Karpaty, to je opravdu překrásná příroda. Narodila jsem se ve městě Piatra Neamt, nedaleko od něj jsou hory. Miluji také Řím, tam jsem také často jezdila a bydlela. Také jsem studovala ve Vídni.
  • Pokud se nepletu, v Čechách i v Rumunsku jsou hodně rozšířené lidové písně. Netoužíte někdy kromě klasiky zpívat i lidové písně?
    To já ráda. Vzpomínám si, že jsem při setkání s přáteli chtěla zpívat a překvapila jsem je rumunskými lidovými zpěvy a k tomu Janáčkovými moravskými písněmi.
  • Zaujalo mě, že jste absolvovala studium hry na klavír…
    Hodně jsem chtěla zpívat, ale maminka měla kamarádku, která učila hru na klavír. U ní jsem se v šesti letech začala učit, pak jsem studovala klavír na Konzervatoři v Bukurešti, kde jsem měla povinný druhý obor zpěv. V Praze na HAMU jsem pokračovala ve studiu u prof. Růžičkové a Mrázkové také obor cembalo.
  • Klavír i zpěv obnáší hodně hodin cvičení. Otázka jistě na tělo: jaká příprava byla pro vás těžší - klavír nebo zpěv?
    Každé má své. Nemůžete ale intenzivně zpívat třeba sedm hodin. Dá se zpívat každý den tak tři až čtyři hodiny. Dnes už nemám čas cvičit na klavír. Na konzervatoři jsem hrála hodně, měli jsme těžké zkoušky, seděla jsem u klavíru pět až sedm hodin, každý den jsem se musela připravovat.
  • Korepetitujete si sama na klavír?
    Občas. Samozřejmě je lepší, když vám předehrává někdo druhý. Máte jiný pocit, můžete si kontrolovat dech, hlídat výslovnost… Když sedíte u klavíru a zpíváte, tak se musíte věnovat i hře, tím méně se koncentrujete na zpěv.
  • Když si chcete odpočinout, raději si sednete ke klavíru nebo si naopak pouštíte hudbu z CD?
    Byla bych moc ráda, kdybych měla čas si zahrát na klavír. V dnešní době jsem ráda, když vůbec mám čas jít na procházku. Často chodím na Vyšehrad. Pro mě je tam krásně na jaře i v létě.
  • Určitě nebudu první kdo se ptá … Omlouvám se. Příjmení Bogza má nějaký význam? Lze ho přeložit?
    Žádný význam nemá. Měli jsme u nás jednoho slavného spisovatele toho jména - Geo Bogza, dokonce jedna jeho kniha byla přeložena do češtiny.
  • Louise …
    Maminka mi dala francouzské jméno, protože jsme měli příbuzné ve Francii a také spoustu přátel tam.
  • To znamená, že je Vám francouzština blízká?
    Mluvím francouzsky, rumunsky, česky, italsky, anglicky, trochu německy. Operní zpěvák by měl umět aspoň částečně italštinu, němčinu a francouzštinu.
  • Jak jste zmínila, měla jste možnost zakotvit, vytvořit si pouto a domov …
    Naštěstí jsem měla tu možnost. Opera v dnešní době nemá nejlepší období. Situace není ideální, jsou problémy. V módě jsou přenosy do kin, ty mohou diváky a posluchače přilákat, ale otázkou je, zda si pak najdou cestu také do operních domů. Přitom opera kultivuje každého člověka, svými příběhy, hudbou, neopakovatelností lidského hlasu … Je to zajímavé a sinkretické umění, kde je všechno - hudba, text, scéna, příběh, herectví.
  • Tady musím zmínit Vaši jubilejní Tosku …
    Jak jsem říkala, zpívala jsem ji skoro 250krát v Tel Avivu, Japonsku, mnohokrát v Itálii, Rumunsku, ale nejvíc v Praze. Bohužel 3. června 2016 je ve Státní opeře naplánována derniera Tosky.
  • Děláte si statistiku Vašich rolí?
    Jen občas. Poprvé v životě jsem Tosku zpívala v Brně v Janáčkově opeře v roce 1998. Od té doby si to eviduji … Tenkrát mě museli hodně přesvědčovat. Nechtěla jsem se naučit tuto roli.
  • Největší dramatický soprán a nechtěl zpívat dramatické role? Tomu se mi nechce ani věřit …
    Vidíte. Odzpívala jsem Toscu a hned po premiéře mi volali z Istanbulu. Pak už jsem ji zpívala v Praze, Frankfurtu nad Mohanem, Tel Avivu, v Bordeaux, v Římě… Dnes Toscu miluji a nedám na ni dopustit. Je mi líto, že ta naše pražská Tosca se Svobodovou výpravou bude mít derniéru …
  • Vraťme se ještě k aktuální roli Maddaleny z Coigny. Jak jste se na ni připravovala?
    Roli Maddaleny studuji již pár měsíců, nejdříve s klavírním doprovodem a s dirigentem, potom obvykle máme režijní zkoušky, generálky a premiéry. Ráda často poslouchám i nahrávky jiných interpretů. Obdivuji interpretaci Maddaleny v Andrea Chénier od Gabriely Beňačkové a Evy Marton.
  • Blíží se divadelní prázdniny. Jsou pro operního pěvce opravdu prázdniny nebo Vás čekají open festivaly?
    Dost často jsem zpívala v létě v Italii nebo v Řecku. Upřímně řečeno nyní se mi do toho moc nechce, ale uvidíme, co bude a co platí letos.
  • Budete mít v létě dovolenou?
    Moc ne. Pojedu za maminkou a musím se připravovat na další práci. Budu mít koncerty a možná open-air představení. Ale cítím, že potřebuji moře. Tak doufám, že budu mít aspoň tři týdny volna.


    Anda Louise Bogza

    Rumunská rodačka vystudovala klavír, cembalo a zpěv na konzervatoři v Bukurešti a na pražské Akademii múzických umění. Po ukončení AMU přijala angažmá ve Státní opeře a v Národním divadle v Praze. Na svém repertoáru má přední role lyrického a dramatického oboru, mezi které patří Mozartova Hraběnka (Figarova svatba) a Donna Anna (Don Giovanni), Verdiho Aida, Leonora (Trubadúr), Desdemona (Otello), Abigaille (Nabucco), Elisabetta (Don Carlos), Santuzza, Pucciniho Tosca, Liù a Turandot, Sina (H. Krása: Zásnuby ve snu), Janáčkova Jenůfa a Káťa Kabanová. V Národním divadle v Praze vytvořila role Donny Anny, Giorgetty (Puccini: Plášť), Elizy (Čajkovskij: Piková dáma), Aidy, Pucciniho Tosky a Minnie (Děvče ze Západu), za kterou získala prestižní cenu Thálie. (2007 - Anda-Louise Bogza). Vystoupila na mnoha světových operních a koncertních scénách, např. ve vídeňském Musikverein (Verdi: Requiem, Haydn: Jahreszeiten), v londýnské Royal Albert Hall (Dvořák: Svatební košile), ve Festspielhaus Salzburg (Verdi: Requiem), Aidu zpívala ve vídeňské a berlínské Staatsoper, v Oper Leipzig, Tokiu, Deutsche Oper Berlin, Tosku v Bayerische Staatsoper v Mnichově, ve Florencii na festivalu Maggio Musicale Fiorentino (dirigent Zubin Mehta), Semperoper v Drážďanech (dirigent Fabio Luisi), v Teatro dell'Opera v Římě, v operním domě ve Frankfurtu, New Israeli Opera v Tel Avivu (režie Hugo de Ana), v Opéra National de Bordeaux (režie Nicholas Joel), Théâtre de Luxembourg, Národní opeře v Bukurešti, ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, Leonoru v Trubadúrovi zpívala v hamburské Staatsoper, Královské opeře v Kodani, Státní opeře v Budapešti, Teatro de la Maestranza v Seville (dirigent Maurizio Arena). Vystoupila v pařížské Opéra National de Paris - Bastille (režie Robert Carsen) a bruselském Théâtre Royal de la Monnaie (dirigent A. Fischer, režie S. Herheim) a v Teatro dell’Opera v Římě debutovala v titulní roli Rusalky (dirigent G. Neuhold). Dále se představila v Opéra de Marseille (Donna Anna), Suntory Hall Tokyo (Káťa Kabanová), Liederhalle Stuttgart (Rachmaninov: Zvony), Dublin, Madrid, Taipei, USA. V Arena di Verona zpívala Tosku (režie Hugo de Ana) a Leonoru ve Verdiho Trubadúrovi (dirigent Marco Armiliato, režie Franco Zeffirelli). Hostovala v Teatro Filarmonico Verona (Manon Lescaut; režie Graham Vick, dirigent R. Frizza), ve vídeňské Volksoper (Turandot), v divadle Herodes Odeon-Akropolis v Athénách (Abigaille), a v drážďanské Semperově opeře (Rusalka). Pro firmu Decca nahrála operu Pavla Haase Šarlatán (Rosina), Pro firmu Arco Diva Lieder, pro Arte Nova Classics Trubadúra (Leonora) a Album italských árií.


    Zadáno pro Národní divadlo detail inscenace André Cheniér

    www.andalouisebogza.com

    9.5.2016 09:05:51 Josef Meszáros | rubrika - Rozhovory
  • Časopis 47 - rubriky

    Archiv čísel

    reklama

    Louskáček

    Články v rubrice - Rozhovory

    Petr Tyc: Láska je skutečně zásadní vizí…

    Petr Tyc

    Divadlo Ponec uvádí od října nový projektu Petra Tyce Dokud neumřeli. Autor choreografie a zároveň režisér Pet ...celý článek



    Časopis 47 - sekce

    LITERATURA/ UMĚNÍ

    Umělec na piedestal

    Umělec na piedestal
    Cena je tím, co k umělci přitáhne pozornost. Je tudíž pro umělce důvodem přizpůsobovat celý článek

    další články...