Scéna.cz 

Lípa Musica vyvrcholí mezinárodním provedením Carminy Burany

14. ročník MHF Lípa Musica vyvrcholí v sobotu 21. listopadu 2015 v Městském divadle v Novém Boru slavnostní symfonickou tečkou, a sice provedením monumentální kantáty Carmina Burana německého skladatele Carla Orffa v podání tria operních sólistů předních tuzemských operních scén, Filharmonie Hradec Králové a spojených sborů z Wiesbadenu a Blanska pod taktovkou německého dirigenta T. J. Franka. Kompletně vyprodaný koncert uzavře letošní ročník festivalu, který nabídl 23 projektů na 16 místech Libereckého a Ústeckého kraje včetně saského příhraničí a přilákal podle prvních odhadů rekordní více jak čtyři tisíce návštěvníků.

Představení poznamenává jedna změna v obsazení. Sopránového partu se místo původně avizované Marie Fajtové ujme pěvkyně Jana Sibera. Absolventka Pražské konzervatoře a HAMU je sólistkou Opery Národního divadla v Praze a Státní opery Praha, kde se představil v řadě rolí koloraturního sopránového oboru české i světové operní literatury.
Na svém kontě má i řadu úspěšných hostování v zahraničí a pyšní se spoluprací s význačnými dirigenty, jakými jsou M. Armiliato, Sir Ch. Mackerras, J. Bělohlávek, J. Latham-Koenig, G. Tourniaire či E. Dovico.

Expresivní hudba Carla Orffa jako by byla symbolem dramatického dvacátého století. Názorově se Orff dostával do střetu s nacistickou ideologií. Carmina Burana, nejslavnější autorova skladba, byla premiérována v roce 1937 ve Frankfurtu nad Mohanem a okamžitě dosáhla obrovského úspěchu. Celosvětově slavnou se stala po druhé světové válce a dnes patří mezi nejmonumentálnější kompozice 20. století. Za předlohu ke Carmině Buraně sloužil Orffovi soubor náboženských, satirických, milostných, moralistických či pijáckých písní z 11. až 13. století, jenž byl nalezen v klášteře Beurum v bavorských Alpách. Orff se k vydání rukopisu dostal náhodu v roce 1934 v jednom würzburském antikvariátu. Z 254 písní si pro své dílo vybral 24 textů, jež použil za libreto. Hudba díky hojnému používání bicích nástrojů nese dramatický rytmický náboj, který strhává posluchačovy smysly a nutí jej k maximální koncentraci na celek hudebního monumentu.