Scéna.cz 

Histoire de l´Imposture

"Histoire de l´Imposture" je název představení, které uvedla na Tanci Praha dvojice Nicole Mossoux a Patrick Bonté se svým souborem 22. a 23. června v Divadle Ponec.
„Historie přetvářky“ vyjadřuje zcela jednoznačně, o co v projektu na pomezí pohybového divadla a tance půjde. Podstatný fenomén „bezproblémového“ fungování lidské společnosti založené na výkonu přirazených funkcí je zde zkoumán z různých úhlů, z pohledu různých historických období.
Začíná se z logicky „správného“ ale zároveň i opačného směru. Skupinka naháčů se rozpačitě rozhlíží po okolí, neví zcela přesně, co podniknout, navazují se první kontakty. Tedy „rajský stav nevinnosti“, kdy vše je jasně čitelné, všichni jsou si rovni, nikdo nevyniká ničím mimořádným ani nemá potřebu něco předstírat či zastírat. Také by se však dalo postupovat obráceně a mnohokrát se to i děje a dojít k tomuto stavu z druhé strany- po odehrání své role se patřičně oprostit, uvolnit od všech vnucených závazků a spočívat v neomezené svobodné nahotě.

Interpreti se do svých proměnliv&yacut e;ch rolí teprve vžívají. Na daný pokyn z jakéhosi transcendentního dispečinku – cvaknutí fotoaparátu, tón melodie, výzvu a další zvukové nebo světelné podněty se chápou různých kusů oděvů poházených po stranách a předvádějí se nám v celé své důležitosti a hlavní životní roli současné doby - jako úspěšní manažéři a manažérky s otevřeným pohledem a jásavým úsměvem, význační zaměstnanci význačných firem, přátelští ke každému, tak jak to zájmy jejich nadřízených vyžadují a jak se to také všeobecně očekává.
Každá doba má své masky, maškarní kostýmy i své role. Dění na scéně se podle toho proměňuje, oblékají se jiné oděvy, jsou slyšet jiné rytmy, liší se gesta, pózy a figury, také vzájemná komunikace nabývá jiných podob. Toto pohybové sociologické bádání se nese vcelku v laskavém a úsměvném tónu, i když občas hladká plocha zadrhne o neobroušený povrch a musí se leccos uvádět na pravou míru. Pevná struktura daného konvenčního vzorce je pomalu narušována, aby skončila v naprosté destrukci všech pravidel a povinností a ve víru divoké energie. Tanečnice zdvihnou dlouhé sukně nad hla vu a pustí se do exaltovaného tance, muži podupávají, poskakují, nekonečně dlouho, musí už být úplně vyčerpáni. Avšak i tuto „roli“ odehrají skvěle a odchází ze scény nenápadně, v poklidu, tak jak se sem v úvodu dostavili.

Belgičtí tvůrci Patrick Bonté a Nicolle Mossoux pojednávají závažné téma s „francouzskou“ lehkostí, s atraktivní vizualitou pohybu i scénografie, které udržují napětí a poutají pozornost přihlížejících, prostě s formální dokonalostí, která jim získává úspěch po celém světě.