zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Byla jsem baletkou – zpověď pěti žen ve videoinstalaci Miřenky Čechové

Miřenka Čechová

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Jsou jich desítky, možná stovky, víc, než si kdokoli dokáže představit. Servírky, právničky, společnice, prodavačky v trafikách, manažerky, učitelky tělocviku, ženy v domácnosti, majitelky butiků. Všechny měly stejnou víru. Věřily, že se stanou baletkami. Baletkami se ale nikdy nestaly. Ve čtvrtek 2. 10. 2014 proběhne ve foyer divadla Ponec vernisáž dokumentární videoinstalace "Byla jsem baletkou" .

Miřenka Čechová je známá nejen v Čechách ale i v zahraničí jako tanečnice, choreografka a spoluautorka mnoha úspěšných inscenací (např. Hlas Anny Frankové, Nedotknutelní nebo S/He Is Nancy Joe). V návaznosti na nejnovější inscenaci FAiTH – Když je víra v umění silnější než v život, jež měla premiéru na začátku roku 2014 a v níž se mimo jiné vyrovnává se se studiem na Pražské Taneční konzervatoři (PTK), se představí také jako režisérka dokumentární videoinstalace. Pro svůj projekt oslovila pětici žen, které stejně jako ona prošli studiem na PTK a stejně jako ona měli sen, že se stanou primabalerínami. Školu ovšem na rozdíl od autorky nedokončili a baletkami se nikdy nestaly. V pěti krátkých videích hovoří ženy o svých snech, touhách i důvodech skončit po letech dřiny s tancem, který pro ně znamenal celý život.

„Člověk žil v neustálém stresu. Pamatuji si, jak jsem byla vyděšená, že ztloustnu, protože za to se strhávaly známky nebo rovnou hrozilo vyloučení ze školy. Snad polovina studentek trpěla poruchou příjmu potravy. Člověk musel být dokonalý podle určitých měřítek nebo šablon, které jsou podle mě nesmyslné. Už jen ten fyzický vzhled, povrch a estetika, tvořil skoro esenci naší tamní existence. Není možné, aby se takové zúžení a omezování nepodepsalo i na myšlení člověka.“ vzpomíná na život na konzervatoři autorka instalace Miřenka Čechová.

Inscenace FAiTH, jež vznikla ve spolupráci s tanečnicí Andreou Miltnerovou a německou kapelou Bohren und Der Club of Gore, se zamýšlí právě na tím, co to znamená, když je člověk oddaný nějaké vyšší neuchopitelné entitě, když je umělec oddaný umění natolik, že se stává jeho životním smyslem, vírou, náboženstvím. Inspiračním zdrojem pro inscenaci se stal příběh primabaleríny Národního divadla a učitelky Miřenky Čechové - Taťány Juřicové, která na sklonku kariéry ukončila svůj život skokem z okna. „Její příběh a osud ve mě pořád rezonují a paralely, jež protínají oba naše životy mě děsí. Z momentu poznání, hluboké osobní krize a koloběhu přírody, v níž smrt je jen pouhá součást, vychází tohle představení, ” říká Miřenka Čechová.

6.10.2014 20:10:21 JoMe | rubrika - Výstavy

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bastard (Městské divadlo Brno)

Časopis 18 - sekce

HUDBA

Anna K. představila svoje Údolí včel

Anna K. ve Fóru Karlín

Dlouholetá populární stálice na české hudební scéně, zpěvačka Anna K., po šesti letech opět vystoupila a to 25 celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Svatá Zdislava a Cesty víry

Světci a svědci: Svatá Zdislava

Znovuotevření baziliky sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí
Přímý přenos slavnostní mše, kt celý článek

další články...