Scéna.cz 

Nové operní nahrávky na DVD

Dnes už patří k běžnému vybavení většiny domácností domácí kino s velkou televizní obrazovkou. Stále dokonalejší obraz na televizích a zvuk linoucí se z šesti reproduktorů umožňují opravdu kvalitní sledování DVD nebo Blu-ray. A je jen na majitelích těchto přístrojů, zda do nich vloží válečný film, pohádku, romantickou komedii nebo hudební film – operu, balet nebo záznam z koncertu.
Po roce 2000 se DVD stalo stále žádanějším a dostupnějším nosičem, které zcela vytlačilo málo kvalitní VHS a drahé laserdisky. S dostupností DVD stále širšímu okruhu domácností se začala rozšiřovat i nabídka operních záznamů z významných operních divadel a festivalů. Seznam operních DVD vydaných do dnešních dnů by byl velice obsáhlý, řada oper, zejména těch repertoárových, by se tam objevila v mnoha nahrávkách. U řady skladatelů najdeme zaznamenané celé jejich operní dílo. Operní milovník může porovnávat dirigentská pojetí i režisérské přístupy, volit mezi klasickou nebo moderní režií. Na DVD se k nám dostávají i nahrávky zcela nových oper, které světová divadla (na rozdíl od našich) uvádějí. Náš operní milovník (ještě existuje!) může své potřeby ukojit nejen na DVD, ale i v kinech, která uvádějí nejen přímé přenosy (ale i záznamy) z Metropolitní opery (u nás kina téměř ve dvaceti městech, mezi nimiž jsou i třeba Děčín, Cheb, Klatovy, Kutná Hora, Týn nad Vltavou nebo Žatec), ale již i z dalších divadel, např. z Covent Garden v Londýně. Stále víc se operním milovníkům nabízejí i live-streams, neboli zcela zdarma přenosy operních představení po internetu (např. z Bavorské státní opery v Mnichově). Porovnejme tato lákadla s upadajícími a podfinancovanými operními soubory u nás, z nichž mnohý jako potápějící se loď si myslí, že jej zachrání neustálé omílání Bohém, Traviat, Carmen a podobných hitů. Co má pak operymilovný divák v městě, kde mu operní divadlo přinese již jen jednu nebo dvě operní premiéry za rok, dělat? Upnout se na operní přenosy v kinech a kupovat si opery na DVD a vzpomínat na doby, kdy v městském divadle bylo v angažmá patnáct až dvacet sólistů a hrálo se ročně okolo deseti oper? Dnešní technické vymoženosti a bohatá nabídka jsou určitě báječné, ale nahradí to bezprostřední kontakt diváka s jevištěm? A vůbec to nemusí být světové špičky, ale pěvci, které v našem městském divadle pravidelně vystupují, které máme rádi a které potkáváme ve městě, kde žijeme. Bohužel pro většinu našich radních je operní soubor obtížným břemenem, a tak ve státě, kde chybí jakákoli kulturní politika a podpora kultury, zbude brzy operním nadšencům jenom opera „z konzervy“. Kéž bych se mýlil!

Pro ty, kteří se s operou setkávají jen prostřednictvím DVD, ale zejména pro ty, pro něž jsou DVD nahrávky doplněním návštěvy operních divadel, vydávají světová vydavatelství opět poměrně širokou paletu záznamů operních inscenací z významných operních scén světa. Vycházejí nejen operní hity, ale i opery zcela neznámé. Je jistě radostné, že mezi nimi je i záznam opery Giuseppa Scarlattiho Kde je láska, je i žárlivost ze zámeckého divadla v Českém Krumlově v podání našich operních pěvců, v hudebním nastudování českého dirigenta Vojtěcha Spurného a v režii Ondřeje Havelky. Méně radostné je, že tuto raritu, která svým provedením jistě obstojí na světových operních trzích, nevydává česká firma s hudebními nosiči, např. Supraphon, ale anglická firma Opus Arte.
K raritám jistě patří i opera francouzského barokního skladatele M.-A. Charpentiera David a Jonatán v nastudování experta na starou hudbu Williama Christieho. Firma Arthaus pokračuje ve vydávání oper G. B. Pergolesiho jeho operou Zamilovaný bratr a mezi rarity lze počítat i dvě moderní opery – Rotovu Neapol, město milionů a Zimmermannovy Vojáky z loňského Salcburského festivalu s úžasným comebackem Gabriely Beňačkové.
V roce Verdiho výročí mohou fanoušci jeho oper porovnat dvě rozličné inscenace jeho méně hrané opery Attila a připomenout si novou inscenaci Rigoletta z MET, k Wagnerovu výročí vychází další kompletní Prsten Nibelungův, tentokrát z Frankfurtu nad Mohanem v nastudování dirigenta Sebastiana Weigleho a režisérky Very Nemirové, i Parsifal z letošního Velikonočního festivalu v Salcburku v nastudování Christiana Thielemanna, jednoho z nejlepších wagnerovských dirigentů dneška. Z ostatních snímků upozorním ještě na Meyerbeerova Roberta ďábla z londýnské Covent Garden, jehož zvukovou podobu jsme mohli poslouchat na stanici Vltava Českého rozhlasu. Opět je z čeho vybírat!

Hudební rozhledy 08/13 - Zbyněk Brabec