Alexandr Ekman - Studie zábavy
autor: archiv
zvětšit obrázekPo takřka půl století se díky diplomatickému úsilí organizátorů z Nové scény Národního divadla podařilo dovést do Prahy proslulý švédský taneční soubor Cullberg Ballet.
Cullberg Ballet založila jako mezinárodní (a rodinnou ) instituci choreografka Birgit Cullberg v roce 1967 - její syn známý tanečník a choreograf Mats Ek (v ND inscenoval Carmen v roce 2008) jej vedl v letech 1985 až 1993 a členové souboru pocházeli a pochází z celého světa.
Pro jediné představení na Nové scéně byla zvolena STUDIE ZÁBAVY, komponovaný večer a první velká práce mladého choreografa Alexandra Ekmana, který je spojen pracovně také s NDT.
Představení zahrnující dvě části a jakési intermezzo začalo ještě než se hlediště zaplnilo diváky. Na scéně je instalované televizní studio s bílými závěsy z plastikových pruhů a pohyblivým zařízením pro kameru, na němž sedí bavička v bílém fraku a svým monologem udává téma večera - co je vlastně zábava. V prostoru pobíhá neurotická manažerka na jehlách a promýšlí jak nejlépe vytvořit zábavný program. Zkouší místa, pohyby, zabíhá do auditoria a zapisuje poznatky do notesu. Když jsou diváci pohromadě a dostatek dat nashromážděn, může se opravdová "show" rozjet. K tomu jsou potřeba paruky - nejvhodnější modré a blýskavé zlaté oděvy. K tomu synchronní pohyb - ten zabere vždy. Na programu je všechno možné - taneční sbor, osvědčená němá groteska, filmová projekce s ikonami show byznysu, veřejný průzkum, odborná přednáška a moderní tanec. Vychází na jevo, že na danou otázku se jen těžko hledá odpověď - každý považuje za zábavné něco jiného a "co bylo zábavné včera nemusí nikoho bavit dnes", zaplétat do toho otázku, co je smyslem života je ale přece jenom už moc. Velká "šéfová" s pomocí své "asistentky" - bavičky posouvá figurkami a kulisami po šachovnici svých nevyčerpatelných nápadů. V revuálním víru si Ekman dělá legraci z mechanismů zábavního průmyslu a ze záhad jejich fungování a vlivu.
Velká show se téměř nepozorovaně přelívá v happening o přestávce ve foyeru před sálem. Diváci nejdříve bez většího zájmu přecházejí kolem rozcvičujících se tanečníků, než jim zasvitne, že se jim před očima právě odehrává pokračování programu - snad parodie na kritiky. Muž s žabí maskou - může to být ale také nějaký hmyz - stojí u pultíku a zapisuje na psacím stroji, co podnikají tanečníci. Pokouší se odlišit styly - je to moderní, postmoderní nebo postposrtmoderní? Rozebírá symboliku doteků a neustále hodnotí jak se mu to líbí a nelíbí. Tři tanečníci - dva muži a jedna žena - mají obdivuhodnou vytrvalost - po první protančené části a přestávce se vrhají rovnou do třetího dílu. Nejen oni ale zaručují návaznost, do sálu se vrací i muž se žabí maskou aby se stal jedním z ústředních aktérů dění, v němž se logika a soudržnost úvodní show zcela roztříštila.
Sbírka absurdních obrazů nasazovaných s různou dynamikou se otevírá ve zpomaleném tempu. Neznatelně kráčí tanečníci s potutelným úsměvem a táhnou za sebou plastikové pruhy, neznatelně odkládá bavička bílý frak. Jen v popředí dvojice mužů v černých "plavkách" s nasazenými usměvavými hlavami se občas vytrhne z mrákoty a pustí se do neznělého rapovaní. Vzadu je dlouhý stůl zasypaný bílými ubrousky a vpředu bedna s rajčaty- plastikovými míčky, které jsou posléze vrhány na jakousi důležitou osobu. Mrtvolnost okamžiku se třesknutím mění v exotické rituální třeštění za doprovodu bubnů. Všichni se zmítají, plocha je zavalena chaosem lidí a věcí. Je nemožné všechno naráz vnímat - jezdící židle, na níž stojí objímající se milenci, potemnělý skupinový tanec naháčů, drsný souboj mužů v plavkách, kteří odložili své hlavy a nahý muž plazící se po břichu přes scénu v marné snaze odtrhnout se od země.
Zatímco se publikum při první části evidentně baví, v té druhé (vlastně třetí) spíše jen tiše přihlíží s napjatým očekáváním, čím vším bude ještě "pobaveno". Celá choreografie se nachází v okolí oné zkoumané hranice a potvrzuje její neurčitost.
Přitažlivost prostředků zábavního průmyslu pro Ekmana ukazuje i jeho nejnovější dílo pro NDT 2 - Maybe Two- , kde je užívá na rozdíl od razantní a vyzývavé "výpovědi" Studie zábavy v mnohem rafinovanější podobě, jak se mohli přesvědčit diváci přímého přenosu premiéry z NDT 30. května 2013.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
Divadelní tipy 19. týden
Světák Jan Libíček
Jaký byl ve skutečnosti veselý tlouštík českého filmu? Dokumentem připomínáme náhlý odch celý článek
HUDBA
Turbodechovka Fanfare Ciocărlia roztančí Flédu
Fanfare Ciocărlia, jedna z nejproslulejších balkánských dechovek, představí 12. května v premiéře na Flédě svo celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Výtvarné tipy 19. týden
Věčný Egypt: Dědictví
Tisíciletá historie africké země vepsaná do tamní architektury, nekropolí, řemesel i celý článek