Scéna.cz 

Sen bez konce

Ačkoli Dvorského Melody Ma-kers pěstovali u nás čtyřhlasý zpěv ve stylu amerického mužského kvarteta Revellers už v polovině 20. let minulého století, jsou dějiny domácích vokálních skupin veskrze skromné. Ostatně i v případě Dvorského se jednalo o příležitosně zpívající instrumentalisty jeho miniorchestříku. Tradice samostatných mužských vokálních souborů se u nás začala spontánně odvíjet až začátkem příštího desetiletí od vokálních seskupení oblíbe-ných trampských osad, kde začínali nejznámější z nich jako Ztracenkáři (Mottlova parta), Settleři nebo Lišáci. Teprve v ro-ce 1960 vzniklo samostatné vokální těleso orientované od počátku na pódiovou prezentaci v podobě Spirtuál kvintetu (zprvu kvartetu). Nyní přichází na trh, tuším, v pořadí šesté album současného mužského vokálního kvarteta The Swings, pěstujícího vícehlasý zpěv inspirovaný jazzovou klasikou už od roku 1991. Podle stejnojmenné písničky Jiřího Bauera a Jiřího Traxlera se jmenuje Sen bez konce a ze zpěváků na něm zůstal z původního obsazení už jen současný leader souboru i doprovodného DayDream BIG Bandu Petr Hanzlík, který je také autorem většiny úprav včetně orchestrálních aranžmá.

Klasický acappellový sborový zpěv je na novém albu zastoupen víceméně jen třemi tituly doprovázenými pouze kytarami: Ellingtonovým Mood Indigo včetně vokální imitace instrumentálních hlasů oblíbené už u průkopnického černošského kvarteta Mills Brothers, právě jimi proslavenou Livingstonovou skladbou Sixty Seconds Got Together s českými verši Josefa Kainara Kučeravý listonoš a nádhernou Greenovou baladou Once In A While v překvapivě svižnějším tempu a přebásněnou rovněž Kainarem jako Nebe počká. Těžiště kompaktu tvoří v originálu zpívané americké evergreeny provázené plnokrevným zvukem swingového big bandu. Správně odlehčenou náladu mají zejména standardy I Want To Be Happy z původně Youmansovy operetní Nanettky, So Rare autorské dvojice Jerry Herst a Jack Sharpe, Rodgersova a Hartova píseň The Lady Is A Tramp, oblíbené harryjamesovské číslo One Dozen Roses nebo nezapomenutelná glennmillerovská Chattanooga Choo Choo, ozdobená výtečnými instrumentálními sóly. Úsměvnou perličkou je bigbandová swingová transkripce Humoresky Antonína Dvořáka, kterou pro jazz objevil už ve čtyřicátých letech nevidomý klavírní génius Art Tatum. Verze The Swings je ovšem nádavkem opatřená vtipným českým textem Jiřího Slívy, stejně rozpustilým jako autorovy karikatury známé z hudebních i nehudebních periodik (zpívá se v něm mj. i o nahrávce Václava Hudečka).
Jako zpěváci neoslňují The Swings zvláštními barvami ani výjimečným hlasovým kouzelnictvím, příslovečným pro jejich převážně barevné americké kolegy. Jejich svědomitá služba příjemným melodiím a schopnost dostat posluchače do konejšivého rozpoložení jsou ovšem v dnešním světě potřebné více než cokoli jiného.

RADIOSERVIS CRO628-2
Sen bez konce
The Swings: Petr Hanzlík, Petr Jindra, Pavel Švestka, Jiří Hruška, DayDream BIG Band Petra Hanzlíka. Nahráno říjen–listopad 2011, červenec – září 2012 v římsko-katolické farnosti Praha-Vršovice, hudební režie Petr Hanzlík, Jan Linhart, Petr Brejcha, zvuková režie Štěpán Škoch. Produkce Petr Hanzlík. Celkový čas 47:38. Zdroj Hudební rozhledy 02/2013 - Antonín Matzner.