Scéna.cz 

Oskar Nedbal: Polská krev

Divadlo J. K. Tyla – operní soubor uvádí Polskou krev Oskara Nedbala. Nejslavnější česká opereta měla českou premiéru před sto lety v Plzni.
Polská krev je bezesporu nejlepší a nejoblíbenější českou klasickou operetou, která se v pravidelných intervalech vrací do každého hudebního divadla. Velké oblibě se samozřejmě těší i v Plzni, kde její cesta po českých scénách začala a kde se bude od 23. února 2013 hrát už její třináctá inscenace. Kromě zábavy nabízí i značnou dávku slovanského citu, snesitelnou míru sentimentu a především celou plejádu skvělých melodií – Blondýnky sladké, Jste kavalír, to znám, Jednadvacet nebo Já diplomat jsem vzácný.

Překlad: a úprava Luboš Šterc, Jindřich Janda; Zpěvní texty Zdeněk Knittl; režie Jan Ježek; dirigenti Pavel Kantořík, Jiří Petrdlík; choreografie Petr Jirsa; scéna Ivo Žídek; kostýmy Josef Jelínek; dramaturgie Jiří Untermüler a sbormistr Zdeněk Vimr.
Účinkují Tomáš Bartůněk / Dalibor Tolaš; Anna Klamo / Radka Sehnoutková; Jaroslav Březina / Josef Moravec; Tomáš Kořínek / Juraj Nociar; Barbora Polášková / Jana Foff Tetourová; Venuše Dvořáková / Hana Spinethová; Roman Krebs; David Cody / Josef Jordán; Roman Dušek / Jan Fraus; Miro Bartoš / Martin Borovský; Kamila Burdová / Ivana Klimentová; Dagmar Kordová / Adéla Lučanská. Premiéra 23. února 2013 ve Velkém divadle.

Oskar Nedbal (1874-1930), na rozdíl od svých vrstevníků, nechrlil operety jako na běžícím pásu. Napsal jich za svůj sebevraždou předčasně ukončený život pouhých šest – Cudnou Barboru, Polskou krev, Vinobraní, Krásnou Saskiu, Eriwan a poslední Donnu Glorii. Mezi operetní evergreeny se zařadila Polská krev a Vinobraní.
Polská krev, kterou komponoval v době, kdy už měl za sebou velký úspěch s balety Pohádka o Honzovi a Z pohádky do pohádky, nese všechny znaky jeho tvůrčího mistrovství a mimořádně disponované invence. Námět nalezl v ústředním motivu Puškinovy povídky Slečna selka. Ke spolupráci přizval jednoho z nejzkušenějších vídeňských libretistů Leo Steina (Veselá vdova, Vídeňská krev, Čardášová princezna). Tomu se podařilo námět rozvést do účinného děje s množstvím dramatických a vtipných situací.
Premiéru měla Polská krev 25. října 1913 na jevišti vídeňského Carlova divadla, za dirigentský pult se postavil sám Oskar Nedbal. Ohlas publika byl obrovský. Polská krev se stala nejúspěšnější operetní novinkou sezony a do konce roku 1915 dosáhla počtu 250 repríz. Během další sezony hrálo Polskou krev neuvěřitelných 237 divadel po celém světě!

Bitvu o českou premiéru vyhrála Plzeň. Tehdejší ředitel Karel Veverka přivezl narychlo přímo z Vídně kartáčový otisk klavírního výtahu a zároveň nechal překládat libreto od domácího tenoristy Zdeňka, který po svých večerních představeních vždy celou noc překládal, ráno přinesl texty do divadla a tam se ihned zkoušelo. Dirigent Jan Janota zároveň nacvičoval s orchestrem. Premiéra se uskutečnila 26. prosince 1913, tedy dva měsíce po vídeňské premiéře! Tenorista Richard Branald zpíval Popiela a zároveň inscenaci režíroval, roli Heleny nastudovala pěvkyně Marie Vilímová, Bola Antonín Vrba a statkáře Zarembu uznávaný herec Adolf Kreuzmann.