Scéna.cz 

Renesanční a barokní varhany Čech a Moravy

Ačkoliv jsou varhany významnými svědky naší minulosti, v památkové péči jsou jakousi „Popelkou“. Jelikož jsou schovány uvnitř kostelů, není na ně moc vidět, aby byl grant z veřejných prostředků dostatečně viditelný a sloužil tak jako reklama či snad předvolební kampaň. Avšak právě ona ozdoba kůru je často jedním z velmi důležitých pokladů, které se v takových prostorách ukrývají. Kromě stránky výtvarné a technické – varhany jsou totiž úžasným strojem a kdo měl kdy možnost se podívat dovnitř, jistě mi dá za pravdu – se jedná také o zvuk. Mnoho jiných nástrojů z minulých dob podlehlo zubu času, například smyčce zase byly nevratně přestavovány, a právě varhany patří mezi ty hudební instrumenty, které si často zachovaly původní nebo z větší části dochovaný zvuk, který jim vtiskli stavitelé v době jejich vzniku nebo při případných rozšiřováních a úpravách během 18. století. Neznalost, diletantismus a nezájem byly smrtící kombinací pro mnoho takových varhan v Čechách a na Moravě, řadu nástrojů se však také podařilo zachránit. Stanice Český rozhlas 3 Vltava historickým nástrojům již po mnoho let věnuje prostor ve svém vysílání a tyto pořady pomáhají zachycovat jedinečný zvuk takto dochovaných varhan.

Souborem tří takových pořadů je nahrávka Radioservisu s názvem Renesanční a barokní varhany Čech a Moravy, na nichž hraje varhaník Pavel Kohout. Všechny tři nástroje spojuje skutečnost, že byly původně stavěny pro jiný prostor, než ve kterém se nacházejí dnes. Je nabíledni, že přesunutí přispělo k jejich záchraně. Nástroje, zastoupené na tomto disku, jsou umístěny v oblasti jižních Čech a Vysočiny. Jedná se o varhany v zámecké kapli v Jindřichově Hradci, v křestní kapli děkanského chrámu v Polné a v kostele sv. Václava v Netolicích.
I když by si každý z nástrojů jistě zasloužil samostatnou nahrávku, poslech trojice barokních varhan umožňuje jedinečné srovnání zvukové palety barev. Pavel Kohout vybral skladby, které jsou pro ně vhodným repertoárem a dobře vyhovují jejich technickým možnostem. Jedná se o kompozice ze 17. a 18. století italské, německé a české provenience. Jedinou výjimkou je skladba La Poule (Slepička), jejímž autorem je Jean-Philipp Rameau, která do celku dramaturgicky nezapadá a na netolických varhanách ani nevyznívá hudebně příliš dobře. Pro varhaníka je jistě lákavé zkoušet rozličný repertoár v možnostech varhan, nicméně srovnání s Rameauovou orchestrální i cembalovou verzí této skladby je neúprosné. Tvorba francouzských clavecinistů není zdaleka tak univerzální, jako je tomu u jejich německých sousedů. Ostatní věci však vycházejí velmi dobře a díky své výborné technice i dobře volené registraci nám Pavel Kohout představuje skutečně bohaté možnosti všech tří nástrojů. A to jak v drobnějších skladbách, tak i v rozsáhlých kompozicích, jako je například závěrečná Chorální partita „Ach, was soll ich Sünder machen“, BWV 770 od Johanna Sebastiana Bacha. Při představě, kolik podobných pořadů je v rozhlasovém archivu s celou plejádou vynikajících českých varhaníků, si nezbývá přát nic jiného, než aby následovaly další desky, které rozšíří zvuk historických varhan k uším všech milovníků těchto nástrojů.

RADIOSERVIS CR 0569-2
Renesanční a barokní varhany Čech a Moravy
Girolamo Frescobaldi: Aria detto Balletto; Johann Kaspar Kerll: Capriccio Cu-Cu; Johann Pachelbel: Aria Quarta (Hexachordum Apollinis); Matthias Weckmann: Toccata vel preludium 1mi toni in d, Canzon in c; Anton Zimmermann: Preludium; Samuel Marckfelner: Preambulum, Primi toni preambulum, Preambulum a 4 voci, Danket den Herrn, Fantasia octavi toni; Josef Ferdinand Norbert Seger: Fuga con soggetto doppio, Fuga C dur; Anonym: Fuga F dur; Jean Philippe Rameau: La Poule; Johann Sebastian Bach: Chorální partita „Ach, was soll ich Sünder machen“, BWV 770
Pavel Kohout – varhany
Nahráno v zámecké kapli v Jindřichově Hradci v srpnu 2001, v děkanském kostele sv. Václava v Polné v listopadu 2004 a v kostele sv. Václava v Netolicích v září 2009, hudební režie Radek Rejšek, zvuková režie Tomáš Zikmund. Celkový čas 60:02. Zdroj Hudební rozhledy 09/2012 - Lukáš Vytlačil .