Scéna.cz 

Tanec Praha 2012

24. ročník festivalu TANEC PRAHA 2012 zažije v pondělí 4. června v pražském divadle Ponec gala opening za účasti dvou desítek silných uměleckých osobností nezávislé scény – setká se v něm na jedné scéně 18 tanečníků, 2 hudebníci a světelný designér. Pod názvem „Platforma“ tak spojí své síly členové předních tanečních souborů jako například VerTeDance, NANOHACH, SKUTR, ME-SA aj. s jednotlivými tvůrčími osobnostmi a vytvoří představení pouze pro tento večer. „Vznikne zde prostor pro dosud neuskutečněná setkání, společnou tvorbu a neobvyklá spojení,“ láká Yvona Kreuzmannová, předsedkyně pořádajícího občanského sdružení. Ve druhé polovině večera proběhne vyhlášení prestižních cen České taneční platformy 2012.

Pondělním zahájením festivalu se rozběhne maraton představení, která potrvají až do 29. června. Na letošním ročníku se představí českým divákům soubory a tvůrci z dvanácti zemí. Přijedou soubory z Francie, Německa, Švédska, Velké Británie, Izraele, Dánska, Holandska, Španělska, Japonska, Švýcarska, Belgie a samozřejmě České republiky. Diváci se za tanečními zážitky vydají nejen do pražských divadel – Ponec, Divadlo Archa, Nová scéna Národního divadla a Hudební divadlo Karlín – ale také do divadel v rekordních deseti městech ČR – v Brně, Českém Krumlově, Hradci Králové, Chocni, Jihlavě, Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Plzni a Valašském Meziříčí. Hlavními lákadly pražské části bude známý švýcarský soubor Alias, který uvede 26. a 27. června v Hudebním divadle Karlín fascinující a hypnotickou choreografii Sideways Rain. Dále se mohou diváci těšit na vlámský soubor Ultima Vez s českou premiérou nejnovějšího představení Wima Vandekeybuse booty Looting, který vystoupí 28. a 29. června v Divadle Archa. Program festivalu doplní workshopy, filmy, přednášky pro studenty i veřejné debaty. Vstupenky jsou v prodeji na pokladně divadla Ponec a v místech konání.

Hned 5. června pozve berlínský soubor Dorkypark GMBH choreografky argentinského původu Constanzy Macras diváky na Nové scéně Národního divadla na strhující cestu životem romských komunit doprovázenou živou hudbou. „Inspirující nejen pro mě, ale doufám i pro diváky, je kombinace vlastních a romských tanečníků,“ říká Constanza Macras. „Název představení Open for Everything pochází z hereckého konkurzu na představení, kde odpověď romských zájemců byla – jmenuji se tak a tak a jsem otevřen všemu. To mi přišlo určující i paradoxní vzhledem k jejich situaci v Evropě,“ doplňuje choreografka.

Soubor Jus de la Vie švédské choreografky Charlotty Öfverholm přiveze 6. června do divadla Ponec provokativní performanci, která kombinuje syrové taneční divadlo a živou hudbu v podání dvou výjimečných skandinávských interpretů. Je inspirována poezií a instalacemi Lousie Bourgeois, zpěvem Lindy Larssonse, trablemi s láskou a Matkou Zemí. „Název Pas de deux sans toi znamená v podstatě Duet bez tebe a je to o tom, že lidé potřebují druhé bytosti, aby se v nich zrcadlili a díky tomu žili plnější život,“ uvádí Charlotta Öfverholm. „Snažíme se diváky vtáhnout do témat, o kterých hrajeme, a myslím, že každý se s nimi bude moci identifikovat. Zároveň ale závažná témata podáváme s ironií a humorem,“ doplňuje.

Z Velké Británie dorazí 9. června do divadla Ponec známá choreografka, performerka a bývalá členka DV8 Physical Theatre Wendy Houstoun, jejíž dílo nekompromisně boří hranice tance a divadla. Sólová choreografie 50 Acts je plamenným monologem proti diskriminaci starých lidí a dalším nesmyslům, které naše současná společnost produkuje.

Izraelsko-dánský soubor Yossi Berg and Oded Graf Dance Theatre uvede 11. a 12. června opět v divadle Ponec představení Animal Lost o lidské flexibilitě, o naší schopnosti znovu a znovu redefinovat sebe sama. Tanečníci se pohybují na hranici iluze a reality. A snaží se probudit zvíře v sobě. „Barvité, nápadité, a především zábavně bláznivé představení… Nic neřešte, posaďte se a nechte se uchvátit nádhernou choreografií a výjimečně nadanými tanečníky…,“ napsali na dánském webu Byenkalder.dk.

Soubor holandské choreografky Nicole Beutler uvede 15. června v Ponci remake dvou němých prací legendární americké postmoderní choreografky Lucindy Childs – Radial Courses z roku 1976 a Interior Drama z roku 1977. „Jde vlastně o dialog s jejím dílem,“ říká Nicole Beutler. Program doplní projekce filmového portrétu Lucindy Childs a dopolední přednáška o americké postmoderně. Jde tedy o další vyplnění „mezer ve vzdělání“, které vznikly půl stoletím izolace naší země od vývoje současného umění.

Španělsko-izraelský soubor Companya Sharon Fridman si za krátkou dobu svého působení získal renomé nejen ve Španělsku, ale po celé Evropě. O díle Al menos dos caras, které uvedou 18. a 19. června v Ponci, španělský deník El País napsal: „Je to malý zázrak, svátek smyslů. Tanečníci na pódiu naprosto výstižně vykreslují emoce. Silně tělesný a elektrizující zážitek.“ Choreografie Al menos dos caras bude ve druhé půlce večera doplněna duetem, který vytvořil izraelský choreograf Itamar Serussi tvořící pod hlavičkou holandského souboru Danshuis Station Zuid. Dílo Ferrum je tanečním experimentem na téma prostoru, neobvyklé kompozice a hranice tělesných možností. Serussiho velmi osobitý pohybový slovník je plný neobvyklých pohybových sekvencí, podivných pohybů a experimentování s fyzikálními zákony.

Dva večery 23. a 24. června v Divadle Archa patří souboru 420PEOPLE – z jedné části choreografii Václava Kuneše Wind-up – a z druhé jejich hostu, kterým je choreograf Saburo Teshigawara z Japonska. Ten přiveze do Archy křehkou a přitom technicky výjimečnou tanečnici Rihoko Sato v choreografii Encounters – piece d'occasion. „Uvidíte dílo, ve kterém se dali dohromady skvělí sólisté – vedle křehké Rihoko fyzicky velmi disponovaný Václav Kuneš. Byla to radost s nimi pracovat,“ uvádí Saburo. V choreografii, která vznikla speciálně pro tyto festivalové večery, vystoupí i sám japonský tvůrce, jehož práce s myslí a tělem slibuje nevšední zážitek.

Autorem hypnotické choreografie Sideways Rain, která bude jako vrchol festivalu uvedena 26. a 27. června v Hudebním divadle Karlín, je Guilherme Botelho, choreograf brazilského původu, zakladatel a dlouholetý umělecký šéf souboru Alias. „Název v angličtině popisuje situaci, kdy díky silnému větru déšť nepadá shora dolů, ale ze strany na stranu. Přijde mi, že je to přesné jméno pro toto dílo,“ vysvětluje Guilherme. Tanečníci se totiž nikdy nezastaví. Chůze, běh, pád, vzestup, konec a znovu na začátek. Vede je nevysvětlitelná touha běžet. Běžet kam? Za osudem, který jako by jim unikal mezi prsty. Jsou ztělesněním lidského údělu, evoluce člověka i přerodu vesmíru. „Chtěl jsem vytvořit představení o neustálém běhu života, což je samozřejmě těžké téma. Napadl mě obraz řeky a od něj se odvíjí neustálý pohyb tanečníků z jedné strany na druhou. Co mě také inspirovalo, je hypnotický aspekt této choreografie, kde jsou důležité obrazy a výtvarná estetika,“ uvádí Guilherme. „Guilherme Botelho vytvořil v představení tanec smyslů hraničící s transem. Hypnotické, úchvatné, nesnesitelné i fascinující… Životadárná síla v čiré formě,“ o Sideways Rain napsali ve švýcarských novinách Le Temps. „Vydejte se k řece a pozorujte její proud. Nikdy se nezastaví a žádný okamžik se nezopakuje, plyne stále stejným směrem a strhne s sebou vše, co chce jít 'proti proudu’… zrovna tak představení Alias není nikdy stejné. Má svá pravidla, od tanečníků vyžaduje extrémní pozornost a fyzickou připravenost, nám divákům pak otevírá obrovský prostor pro vlastní imaginaci, vlastní příběhy i emoce. Je čisté až 'grafické', lahůdka pro architekty či vizuální umělce stejně jako nejširší publikum,“ uzavírá Yvona Kreuzmannová.

Týden po světové premiéře na Tanečním bienále v Benátkách přijede 28. a 29. června do Divadla Archa belgický soubor Ultima Vez vlámského režiséra, choreografa, tanečníka a fotografa Wima Vandekeybuse s představením booty Looting. Pro účely této choreografie sestavil Vandekeybus skupinu šesti tanečníků, jednoho hudebníka, a dokonce fotografa na scéně. Představení jsou uváděna v koprodukci s Divadlem Archa v rámci Vlámské sezóny 2012 v Divadle Archa.