Scéna.cz 

Patricia Janečková

Bylo jistě překvapující, když v závěru roku 2010 nezvítězila v česko-slovenské televizní soutěžní show Talentmania žádná nastupující hvězdička z oblasti popmusic, nýbrž interpretka klasických árií a písní. Daleko větším překvapením ovšem bylo, že této interpretce bylo pouhých 13 let. Kdo však sledoval postup Patricie Janečkové jednotlivými koly soutěže, dobře věděl, že v projektu, jehož cílem je objevování nejrůznějších mladých talentů, šlo o vítězství zasloužené. Protože zpěvaččina popularita stále trvá, je jistě dobrým komerčním tahem vydání dvoudiskového prezentačního alba s CD studiových nahrávek a s DVD live záznamem recitálu v bratislavské Staré tržnici v červenci loňského roku. V průběhu příprav alba byl ohlašován také jeho název – Plátky bílých růží. Ve výsledné podobě se však tento titul kamsi vytratil.

Obsah CD i DVD je v podstatě totožný, jen na CD je pět čísel navíc. Jde o všehochuť, sahající od barokních skladatelů přes klasickou operu až po filmovou hudbu, účelem je předvést, co všechno mladičká umělkyně umí a zvládne. A je toho na její věk opravdu hodně. Vyniká stříbrojasným, čistým, sladkým sopránem i technickou vyspělostí. Rozhodně daleko překračuje hranice typu zázračných dětí, i když se mezi mnoha nadnesenostmi, s nimiž se o ní hovoří, také slovo „zázrak“ objevuje. Patricia Janečková však rozhodně není žádný „wunderkind“. Je to skutečný talent, který si zaslouží, aby se k němu s plnou vážností a zodpovědností přistupovalo.

Prezentační album nabízí dobré srovnání jejích výkonů ve stejných ukázkách, ale v různých podmínkách, jednou v laboratorním klidu nahrávacího studia, podruhé přímo při vystoupení před stovkami posluchačů v koncertní hale. V obou situacích nejlépe vycházejí čísla, v nichž se může soustředit pouze na ryze pěvecké podání. Dobrým příkladem toho je árie Almireny z Händelova Rinalda („Lascia chi’o pianga“), která obě nahrávky otevírá. Volné, rovné tóny barokní árie nevyžadující žádné zvláštní přednesové finesy zapůsobí velmi příjemně. Na Rossiniho Tirolese (La pastorella dell’Alpi) Janečková předvede, že zvládá také koloraturní techniku. U skladeb duchovního rázu, kterých je více na CD (Caccini, Franck, Lloyd Webber a vlastně i Mascagni), však nelze vystačit s jen co nejpilnějším odzpíváním. Tady cítíme, že by jim slušelo více hloubky, než jakou jim takové mládí může dát (navíc Cacciniho „Ave Maria“ tu má trochu nestylové, zbytečně bombastické aranžmá). Naopak šťastně Janečkové vycházejí ukázky z postav, které jsou jí blízké, ať to je šibalská Mozartova Papagena, anebo něžná Pucciniho Lauretta. Ani ony totiž nejsou nijak výrazově komplikované. To se však nedá, bohužel, říci o čemkoli z díla Antonína Dvořáka. I taková miniatura, jakou je píseň „Když mě stará matka“, nevyžaduje jen dokonalý zpěv, ale také (ba možná především) přednesovou zralost. A to ponechme zcela stranou Rusalčinu árii o měsíčku, jejíhož zařazení na CD měla být Janečková ušetřena. Její podání zde působí jako „hra na dospělou pěvkyni“, kterou není a bohdá ještě dlouho nebude. Konečně, se zjevnými problémy dechové kapacity odzpívané Intermezzo z Pucciniho Sedláka kavalíra na DVD (na CD nahrávce to není znát) signalizuje i rezervy technického rázu.

Na obou discích tvoří Patricii Janečkové spolehlivý doprovod orchestr Viva Musica v čele s dirigentem Oskarem Rózsou. Samostatně se předvedou pouze ve vstupním čísle koncertu, v Allegru con brio z Mozartovy Symfonie č. 25 g moll, KV 183. Zní tak jiskrně, že by si člověk přál slyšet v jejich podání symfonii celou. Jako Papageno je Janečkové na CD partnerem Adam Plachetka, na DVD ho vystřídal Daniel Čapkovič a protože Franckův „Panis angelicus“ byl na bratislavském koncertě uveden ve verzi pro dva ženské hlasy, altový part zpívá Eva Hornyáková. U všech jmenovaných je příjemné vidět a slyšet, s jakou pozorností přistupují ke své mladičké kolegyni. Sám dirigent Rózsa o tom také hovoří na bonusovém dokumentu připojenému k DVD. Otázku současnosti mladých talentů tam uvážlivě rozebírá producent Matej Drlička. A Patricii Janečkovou máme možnost vidět při přípravách koncertu a natáčení jako přirozenou mladou dívenku. I její vystupování na koncertě působí velmi sympaticky. Naštěstí má daleko k té bonboniérovitě nadýchané a nakulmované princezničce, jakou ji zbytečně uměle předvádí design alba. Také označení „13-ročná operná speváčka“ v doprovodném textu je nadnesené. Patricie Janečková je v tuto chvíli mimořádný příslib, nikoli hotová pěvkyně. Tak by s ní také mělo být nakládáno. Její hlas čekají ještě fyziologické změny, tudíž jí lze jen přát dostatek uvážlivosti a trpělivosti v dalším uměleckém růstu, a to jak z její strany, tak ze strany jejího okolí.

BELLEVOICE PRODUCTION BVP-02-2011
Patricia Janečková
Georg Friedrich Händel: Rinaldo (árie Almireny), Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 25 g moll, KV 183 (Allegro con brio), Kouzelná flétna (duet Papageny a Papagena), Gioachino Rossini: La pastorella dell’Alpi, Giulio Caccini: Ave Maria, Andrew Lloyd Webber: Requiem (Piè Jesu), César Franck: Messe a trois voix (Panis angelicus), Pietro Mascagni: Sedlák kavalír (Intermezzo), Giacomo Puccini: Gianni Schicchi (árie Lauretty), Antonín Dvořák: Cigánské melodie (Když mě stará matka), Rusalka (árie o měsíčku), Janusz Stoklosa: Všichni moji blízcí (Potkám tě zas), Oskar Rózsa: Under My Spell (Deti moje), Ennio Morricone: Tenkrát na Západě
Patricia Janečková, Eva Hornyáková, Daniel Čapkovič, Adam Plachetka, orchestr Viva Musica, dirigent Oskar Rózsa.
Nahráno v roce 2011 ve studiu Slovenského rozhlasu v Bratislavě a ve studiu Divadla A. Dvořáka v Ostravě, hudební režie Miloš Betko, zvuková režie Michal Pekárek a Oskar Rózsa, DVD live záznam koncertu v rámci festivalu Viva Musica 27. 7. 2011 ve Staré tržnici v Bratislavě, režie Tibor Marček, kamera Vladimír Chudý, 5.1 Dolby Digital mix, DVD menu layout. Celkový čas CD 48:35, DVD 40:09.
Zdroj Hudební rozhledy 04/2012 - Jaroslav Someš.